Brouk

Z prvu opravdu jedinečně stavěný příběh "jednotlivé skeče" různých postav, které jsou odstartovány jediným rozhodnutím malého kluka. Tím začíná opravdu různorodá až bizarní lavina ovlivňování životních situací navzájem. Jenže postupně zjišťujete jak strašně náhodné to je, a že to vlastně snad vůbec nikam nesměřuje. Sledování příběhů postav mě bavilo, ale s přehoupnutím přes polovinu stopáže se to místy vleče, vytrácí se ta atraktivnost a v podstatě nijaký závěr mě celkem zklamal. Souhlasím s tím, že to má jistou pravdu, protože svět je plný okolností, které nám takhle mění život, aniž bychom to vnímali. Bug je příjemná jednohubka. Nic víc, nic míň. (24.10.2013)

Nízkorozpočtové, s neznámými herci, nijak třeskutě legrační. Přesto musím říct - skvělé. Očividnej focus filmu byl dát člověku "brouka" do hlavy a pořádně ho donutit popřemýšlet si po nocích o tom, jak mohl dopadnout, kdyby.... a aspoň u mě se mu to povedlo. Oceňuju to, že se scénaristi snažili zapojit co nejvíc postav a propojit jejich životy a i díky tomu jsem se těšil na každou další scénu, co se stane a jak se věci vyvinou. A i když žádnej z herců nedostal příliš prostoru, dokázal jsem si k nim najít ne/sympatie. Nejlepší postava byl pro mě John Carroll Lynch dostávající v jednom kuse pokuty od tý samý policistky, toho mi bylo prostě líto. Víc takovejhle filmů! (27.11.2012)

Výborná svěží komedie sršící nápady na téma "akce a reakce". Leč přestože mnoho uživatelů hodnotilo 3*, já nemohu nedat 5*. Každodenní problémy obyčejných lidí jsou ztvárněny více či méně úspěšně v mnoha filmech. Zde se ale tvůrci zaměřili spíše na vzájemné ovlivňování svých životů jinými lidmi, aniž by postavy nějak přemýšleli, jak se jim to vlastně přihodilo a že v tom musí prsty nějaká jiná osoba. To je vlastně naprosto normální i v běžném životě, ale nepřemýšlíme o tom, protože myšlenky ve stylu "jdu po ulici, je tu banánová šlupka, kdo ji tam asi odhodil a proč, kde ten banán koupil, kdo mu ho prodal, atd. atd." jsou absurdní a nikam nevedoucí. Ale tady se ukazuje, že to přesně takhle funguje:). Dalším perfektním tahem bylo zakomponování drobných životních point, které jsou viditelné na první pohled, a přestože v sobě neskýtají hluboké filozofické myšlenky, každý si musí říct, že to prostě takto vážně funguje. Obecné pravdy jako "pro dobrotu na žebrotu" či "štěstí jednoho rovná se neštěstí druhého" se tu hojně vyskytují (stejně tak i řada dalších) a je jen na pozornosti diváka, jestli si jich všimne. A tenhle přístup se mi líbí, zábavnou formou na obyčejných příbězích přesně tyto pravdy a pravdičky dokázat... Argumenty, snižující kvality tohoto skvělého filmu, mi přijdou trochu absurdní. Raketový start a později rapidní zpomalení - to je snad samozřejmost, jak jinak uvést diváka do obrazu životů víc jak tuctu různých lidí než bleskově? A pak zákonitě musíme trochu přibrzdit, aby se postavám a vztahům dostalo víc prostoru. Co je na tom tak zvláštního? A hlavně - závěrečná pointa. Ta mi přijde naprosto geniální v tom, že vlastně žádná není. Tvůrci se nesnažili (podle mě) nechat to letadlo spadnout a dovézt tak hrdiny k nějakému fatálnímu konci, ale ukončili příběh přesně tak, jak ho začali - nijak. Obyčejný den v životě obyčejných lidí zahájený zašlápnutím brouka mohl začít miliony jiných událostí, které by vedly potenciální příběh úplně jinam, ale konec by byl stejný - nic se nestane, někdo dopadne lépe, někdo hůře, ale vézt sled akcí a reakcí od brouka až ke smrti všech postav (či něco podobě radikálního), by byla blbost. Jsem rád, že tvůrci na to předem rezignovali. 95% btw. ta nejkrutější pointa se skrývá v té epizodce s černochem v TV show - a je opravdu dost smutná... (08.08.2007)

Dost možná, že i 4,5*. Alespoň ze začátku se to tváří jako lehká, mírně absurdní komedie, která se skládá z náhodných střípků mozaiky. Vše začne zašlápnutím jednoho obyčejného brouka a pak to jede. Jedna událost uvozuje další, někdy v přímé, někdy nepřímé souvislosti. A jak to na začátku vypadá lehounce a skoro odpočinkově, tak čím více se s opakujícími figurami potkáváme a čím více se blížíme ke konci filmu, tím více mi tuhne úsměv na rtech. Aneb co dokáže v životě člověka udělat zdánlivě nepodstatná maličkost a kam vás může posunout. Máme právo zahrávat si a ovlivňovat (ač třeba nevědomě) s životy těch druhých? Existuje osud a můžeme mu věřit? Co je v našich obyčejných životech důležité? Stojí za to žít? Docela dost otázek na zdánlivě lehkou komedii, že? (11.04.2008)

Příjemný odpočinkový film, který mě mile pobavil a místy i dojmul, protože i skrze množství postav jste neztratili nit toho nazírání, kdy si říkáte, to snad ne, jak to do sebe krásně zapadá a všechno to začalo na ulici tím,že jeden chlapec rozšlápl švába, malíř ho nakreslil, rozčilená žena vyhodila vzteky nádherně upečené a načančané kuře z okna, protože ty zapíchnuté deštníčky v něm muži vadily, to kuře spadlo na kupu igelitových pytlů v kontejneru, okolo šla hladová mladá žena, které to tak vonělo, že neodolala, utrhla, ale pacičkou ji drbla černá kočka, že chce taky, tak na ni dupla, ta se lekla, přejelo ji auto, ale na tu číču už čekali doma mladí manželé, Micka měla narozeniny...a tak dál a dál a vy jen zíráte, jak všechno v životě souvisí se vším.Takové pohlazení. (21.03.2014)