Carol

Je to čistá hrůza. Nemotorná prodavačka narazí na zákaznici, jíž je vyzrálá padesátka vypadajíc jako žena, jež plastického chirurga navštěvuje jednou do měsíce. Tato padesátiletá krasavice uhrane ženu za pultem, jež je z celé situace tak odvařená, že manka na kase jsou častá jako příjezdy pirátských korábů plných uprchlíků na břehy Helénské republiky. odpad! (14.03.2016)

Uplynulo pár dní od doby, kdy jsem viděl tento film a popravdě ve filmu nebylo vůbec nic, čím by vám měl utkvět v paměti... Když scénáristickou šeď neprozáří ani Cate Blanchett a Rooney Mara, je opravdu něco špatně... Abych se tady zbytečně nerozepisoval - chvílemi jsem měl v sále nutkání si zahrát na Homera Simpsona a zakřičet - NUUDAAAAA!!! (29.04.2016)

Cate Blanchett je dáma. Rooney Mara je kouzelná. Carter Burwell je výborný. Spousta uživatelů zde zmiňuje, jak je Carol chladná, tuctová a srovnávají ji s červenou knihovnou. Já to tak neviděla. Pro mě má snímek skvělou atmosféru i celkové zpracování, a samotné barevné ladění tento dojem ještě více utvářelo. Chemie mezi Cate a Rooney funguje skvěle a jejich flirtování (scéna prvního obědu v restauraci) je úžasné a vyvolává rostoucí napětí mezi postavami. Chápu ty, kterým se snímek líbil, ale také rozumím těm, kteří jej nepovažují za dostatečně "živočišný", či emocionálně nabitý. Ale musí takové všechny snímky s touto tématikou být? Todd Haynes zde zvolil spíše nezávislý, klidný, tichý přístup. Jeho Carol nemá v úmyslu trhat srdce diváků drsně prokreslenými osudy hlavních hrdinek a strhujícím dramatem. Nekřičí do světa, jak je těžké být lesbickou ženou v tehdejší době, a jak těžké jsou volby, které musí učinit. Není prvoplánový a nehraje na efekt. Snímek je spíše jako klidná, malá říčka, která nabídne příjemné chvíle těm, kdo se u ní rozhodnou spočinout a strávit u ní příjemné chvíle. Někteří možná tuto řeku překročí s vidinou toho, že někde v dálce je větší jezero, kde je možná molo, loďky, či snad kemp. I tak by se Carol dala popsat. (03.12.2016)

Nejnudnější - a nejzbytečnější - film pod sluncem. Měl jsem neuvěřitelné problémy donutit se to doukat a přemáhal jsem se k tomu jen s největším sebezapřením. Vůbec nechápu smysl toho filmu - když se z něj vypustí lesbický motiv, nezůstane absolutně nic, celé je to založené na té uhozené myšlence vystavět konflikt na střetu dobové morálky a lidské přirozenosti ve smyslu "jen se podívejte, jak to tenkrát lesby měly těžké" - och, na to by jeden vážně sám nepřišel! (a jako by to svým způsobem neměl nějak těžké každý člověk v každé době, lhostejno na jeho sexuální orientaci - život prostě někdy JE drsný, na tom není co nechápat nebo proti čemu se bouřit). Kdyby ten film vzniknul v době, ve které se odehrává - fajn, neřekl abych ani ň, a naopak bych vysmeknul uznalou pochvalu jeho tvůrcům za odvahu. Ale takto, když tvůrci v r. 2015 objevují Ameriku, nemám za sebe problém napsat, že ten film je jen falešné a vyprázdněné retro, které je navíc neuvěřitelné nudné - proč to má proboha 2 hodiny, když se tam za tu dobu skoro nic nestane? Sice nevím, jestli je ten film tak hrozný kvůli tomu, že samotná předloha je literární sračka, nebo že autor její adaptace do filmového scénáře je neschopný mamlas (ostatně, obojí se nijak vzájemně nevylučuje), ale jedno vím jistě. Kdybych mohl vrátit čas, abych se tomuto filmu obloukem vyhnul, dal bych za to duši. 3 hvězdy z respektu ke Cate Blanchett a za výskyt mnoha pěkných dobových aut, ale jinak je to naprostá ztráta času. On na to stejně nikdo už do kina nepřijde, protože Carol je další příklad filmu, který se do české distribuce dostává s nepochopitelným zpožděním, kdy je už dávno ke stažení na netu a všichni, kdo to chtěli vidět, už to taky viděli. (10.04.2016)

× Blanchtettka je pro mě jedna z nejhezčích, ale hlavně i nejlepších hereček současnýho filmu. Zvládá v podstatě jakoukoliv roli, do které byla obsazena, a bez přehánění přiznám, že jsem její výkon v týhle lesbický romanci žral na 110%. Skutečnou hvězdou je tu však Rooney Mara, jejíž character arc nejenže netrpí zbytečným vysvětlováním hloupému divákovi, jaká že dívka to vlastně je, ale hlavně posouvá příběh dál bez sebemenšího patosu ve vztahu ke starší ženě. A Mara to zvládá zahrát s neskutečným přehledem, a to jak v emočních scénách, tak v klidných pasážích třeba při jízdě autem. Rooney oproti svojí ségře nemá jistý fyzický přednosti (a tím nemyslím prsa proboha), ale její ksichtík jako by byl stvořený pro mladé ženy, které hledají sebe sama. × Kamera je místama opravdu nádherná, přehledná, statická a zajímavá ve svých úhlech. × Tomu nahrává stejně skvělé nasvícení. Jaká je to potom škoda, že v jedné klíčové scéně jako by za kamerou stál někdo úplně jinej a osvětlovač si dával zrovna šlofíka. × Storytelling je úžasnej, minimálně pro mě, v tom ohledu, že absolutně nemá potřebu vysvětlovat divákovi, co se děje a dít bude. Nikdy na scénu nepřijde postava a neřekne: "A teď si tahle postava myslí tohle a tahle zase tohle." Místo toho na scénu přijdou postavy a jednají. Není důvod přeskakovat pro charaktery a samotný příběh důležité scény tím, že je někdo převypráví. Stejně tak není důvod cpát do filmu zbytečné scény. A pokud se nějaká taková jeví, za několik minut se ukáže, že je důležitá. Zároveň se scénář nikdy nesníží k tomu, aby něco shazoval, aby někomu něco podsouval, aby v divákovi vytvořil určitý dojmy (podpořeno kvalitní režií). Vztah obou holek není prvoplánově popisovaný, a jejich milostná scéna není prvoplánově jakákoliv - pobuřující, šokující, příliš lechtivá, atd. atd. atd. Naopak stejně jako většina dialogů je celý vztah vztahem dvou rovnocenných partnerek, z nichž jedna má to štěstí, že je mladá a nezkušená, druhá tu smůlu, že je starší a s nějakou minulostí. × Upřímně jsem byl kvalitou vyprávění šokovanej a vůbec nechápu, že jsem se filmu tak dlouho vyhýbal. ("No jo, lesbická romance, to bude kýč.") Jaký bylo překvapení, když jsem pak v poloprázdným kině hltal každej dialog, každej pohled do očí, každej dotyk, každou scénu, každý pohled z okna... A jaký bylo pro mě překvapení, když jsem pak objevil film i v koukatelný kvalitě na internetu a bez obalu jej stáhnul a podíval se na něj po několika dnech podruhé. Film není žádný terno, co se cen týče, přelomovosti, originality, a podobně. Ale je to neskutečně citlivý vhled do vztahu dvou žen v době, kdy se na homosexualitu nahlíželo jako na nemoc. Není to film pro každýho diváka, ale toho, kterýho osloví, už od plátna (nebo obrazovky) nepustí. A nemusí to bejt tím, že máš nějakou orientaci, může to bejt třeba i tím, že je to prostě skvěle odvyprávěnej citlivej příběh, kterej má svoje kouzlo v tom, že tomu tak skutečně mohlo bejt. (18.05.2016)