Carol

Podobně tématicky obsažným filmům moc nedám, páč rádi vrství patos nad patos, a lidi, co by tak rádi chtěli být normálními (ať už to znamená cokoliv), ukazují jako hrozné oběti většinové společnosti. Nebo aspoň tenkrát v těch padesátých to většinová společnost byla, dnes už si tím nejsem tak úplně jistý. Anyway, Carol je film z ranku těch krásných (v tom nejlepším slova smyslu), krásně vystylizovaná atmosféra půlky minulého století, výtečná hudba (naštěstí prostá čemukoliv, co by se dalo ohodnotit jako přehnaně srdceryvná, naopak, příjemně doprovází děj filmu) a samozřejmě herecké obsazení, Cate Blanchett špatně zahrát neumí, ale o nic pozadu nezůstává ani Rooney Mara (mimochodem až se bude točit biografický film o Audrey Hepburn, hlavní představitelka je jasná, Rooney je nejkrásnější herečce všech dob podobná nejen vzhledově, ale i gesty a mimikou, tu umocněno dobovou módou a účesem). Zkrátka moc příjemný film, tématu navzdory. (03.03.2016)

Jemně a umírněně natočené drama, které ve většině diváků pravděpodobně nevyvolá příliš emocí, protože vše je tu podáno velmi čistě a realisticky. Žádné srdceryvné scény, žádné vyumělkované citové výlevy, jak by se dalo čekat. U Carol se musí číst z náznaků; z nenápadných pohybů, letmých pohledů a nedokončených vět. A právě toto mě udržovalo i přes rozvláčnější tempo filmu neustále v pozoru. Cate Blanchett jako obvykle strhla veškerou pozornost na sebe, a využila v tomto filmu širokou škálu svých hereckých schopností. Kdyby se chovala celou dobu jako na pokraji zhroucení, Oscar by byl její, ale na to tam bylo těchto scén příliš málo a Oscar je poslední léta v této kategorii spíše o roli než o hereckém umu. Rooney Mara jako nesmělá mladá dívka taky zahrála přesvědčivě, a možná právě díky povaze její postavy bylo celkové vyznění snímku tak málo dramatické. Já to ale jako chybu nevidím, naopak mi pak celý příběh přišel více skutečný. Kamera je tu skutečně výrazný prvek a spolu s výpravou a silnou hudbou vytváří líbivou retro atmosféru. Zarazil mě jen malý detail, který jde ale na vrub spíše spisovatelce, a to proč má česká emigrantka takové nečeské jméno. Knihu jsem nečetl, možná se odpověď nalézá tam, ale tato skutečnost mi nepřišla věrohodná. (14.02.2016)

× Blanchtettka je pro mě jedna z nejhezčích, ale hlavně i nejlepších hereček současnýho filmu. Zvládá v podstatě jakoukoliv roli, do které byla obsazena, a bez přehánění přiznám, že jsem její výkon v týhle lesbický romanci žral na 110%. Skutečnou hvězdou je tu však Rooney Mara, jejíž character arc nejenže netrpí zbytečným vysvětlováním hloupému divákovi, jaká že dívka to vlastně je, ale hlavně posouvá příběh dál bez sebemenšího patosu ve vztahu ke starší ženě. A Mara to zvládá zahrát s neskutečným přehledem, a to jak v emočních scénách, tak v klidných pasážích třeba při jízdě autem. Rooney oproti svojí ségře nemá jistý fyzický přednosti (a tím nemyslím prsa proboha), ale její ksichtík jako by byl stvořený pro mladé ženy, které hledají sebe sama. × Kamera je místama opravdu nádherná, přehledná, statická a zajímavá ve svých úhlech. × Tomu nahrává stejně skvělé nasvícení. Jaká je to potom škoda, že v jedné klíčové scéně jako by za kamerou stál někdo úplně jinej a osvětlovač si dával zrovna šlofíka. × Storytelling je úžasnej, minimálně pro mě, v tom ohledu, že absolutně nemá potřebu vysvětlovat divákovi, co se děje a dít bude. Nikdy na scénu nepřijde postava a neřekne: "A teď si tahle postava myslí tohle a tahle zase tohle." Místo toho na scénu přijdou postavy a jednají. Není důvod přeskakovat pro charaktery a samotný příběh důležité scény tím, že je někdo převypráví. Stejně tak není důvod cpát do filmu zbytečné scény. A pokud se nějaká taková jeví, za několik minut se ukáže, že je důležitá. Zároveň se scénář nikdy nesníží k tomu, aby něco shazoval, aby někomu něco podsouval, aby v divákovi vytvořil určitý dojmy (podpořeno kvalitní režií). Vztah obou holek není prvoplánově popisovaný, a jejich milostná scéna není prvoplánově jakákoliv - pobuřující, šokující, příliš lechtivá, atd. atd. atd. Naopak stejně jako většina dialogů je celý vztah vztahem dvou rovnocenných partnerek, z nichž jedna má to štěstí, že je mladá a nezkušená, druhá tu smůlu, že je starší a s nějakou minulostí. × Upřímně jsem byl kvalitou vyprávění šokovanej a vůbec nechápu, že jsem se filmu tak dlouho vyhýbal. ("No jo, lesbická romance, to bude kýč.") Jaký bylo překvapení, když jsem pak v poloprázdným kině hltal každej dialog, každej pohled do očí, každej dotyk, každou scénu, každý pohled z okna... A jaký bylo pro mě překvapení, když jsem pak objevil film i v koukatelný kvalitě na internetu a bez obalu jej stáhnul a podíval se na něj po několika dnech podruhé. Film není žádný terno, co se cen týče, přelomovosti, originality, a podobně. Ale je to neskutečně citlivý vhled do vztahu dvou žen v době, kdy se na homosexualitu nahlíželo jako na nemoc. Není to film pro každýho diváka, ale toho, kterýho osloví, už od plátna (nebo obrazovky) nepustí. A nemusí to bejt tím, že máš nějakou orientaci, může to bejt třeba i tím, že je to prostě skvěle odvyprávěnej citlivej příběh, kterej má svoje kouzlo v tom, že tomu tak skutečně mohlo bejt. (18.05.2016)

Silné herecky, suverénně zrežírované a napsané, ale pro mě to spadá do kategorie předvídatelné queer drama se vším všudy, včetně velmi šablonovitých emocí. Modelové americké melodramátko, které zaslouženě pobere herecká ocenění, ale zároveň film, který končí jen u realizační bravury. Studené, zapomenutelné, překultivované - alespoň tak to na mě působilo v letošní canneské soutěži. (12.12.2015)

Čekala jsem, že to bude alespoň o stupínek lepší. Hudba je jednou z nejlepších věcí na celém filmu naopak dialogy mi přišli až moc strohé a nedomyšlené, jako by si s tím sami herečky nedokázali poradit. Postelová scéna mezi Cate a Rooney mě uchvátila a jsem ráda, že se toho vůbec nebáli a trochu se odhalili. Nicméně to je asi vše, co je na filmu dobré. Film drží hlavně herecké výkony, jinak to spadá pod průměrný snímek, na který po nějaké době zapomenu. (31.12.2015)