Carol

Je tu asi len málo, čo by som dokázal skutočne na tomto filme pochváliť. Veľmi dobrá hudba, vizuálne je film veľmi pekný na pozeranie a má to miestami celkom dobrú atmosféru. Ale moje najväčšie problémy sú zase najdôležitejšie elementy filmu. Postavy mi boli ukradnuté, príbeh ma nejako moc nebral a vzťah medzi Carol a Therrese mi nepríde absolútne dotiahnutý. Rooney Mara bola vo filme dobrá, ale nemôžem povedať, že by bola vynikajúca. Viac som asi veril Cate Blanchett, no jej postava je popravde ešte menej zaujímavá a situácia, v ktorej sa ocitá mi príde ako tisíckrát omieľaná a otrepaná. Dúfal som, že ma film nadchne, no romantické filmy tohto roku akosi málo na mňa zapôsobia. Ak si teda odmyslím ázijské romantické filmy. Ale mohlo to dopadnúť horšie. Nie je to až také nestráviteľne nechutné, ako to bolo v prípade The Choice. Takže minimálne môžem povedať, že môže to byť aj horšie. Ale aj tak si nemyslím, že by "Carol" bol filmom, ktorý by som odporúčal. Hodnotenie: C- (02.08.2016)

Brokeback Mountain v dámském a mnohem, mnohem usedlejším podání. Carol má hodně zdlouhavé tempo a pomalou gradaci, což Vás po malé chvíli začne poněkud nudit. Nebýt krásných reálií USA, působivého soundtracku a skvělých hereckých výkonů, nebylo by zas až tak těžké tento snímek takzvaně "odstřelit" a poslat do hlubin filmové prázdnoty. (27.12.2015)

Nádherná studie lásky dvou lidí a záměrně píšu dvou lidí, protože tohle by fungovalo i bez lesbické tematiky. Na dnešních (vážných) romanťárnách mi šíleně vadí, že se na všechno jde hr a hned v prvních 5 minutách se skončí v posteli a pak se řeší co. To jak si k sobě 2 lidé najdou cestu citově i rozdílem svých světů (a nemusí to být jenom v souvislosti s orientací....) mi tu přišlo naprosto parádní. K tomu nádherná dobová výprava, krásná hudba a špičková Lachmanova kamera (po zásluze oscarově nominační...) K tomu Cate Blanchett považuji za jednu z nejkrásnějších žen dnešní kinematografie a prakticky jenom kvůli ní jsem viděl nejnovějšího Indianu asi 7x a Rooney Mara snad Audrey Hepburn neevokuje jenom mne. Obě jsou tu excelentní a obě po zásluze na plešouna nominované. Pro honimíry a nedočkavce doporučím přetočení na 1:15:00 a ano jedna tam má fullfrontal, druhá jenom sideboob... Co mi trochu vadilo a proč není hodnocení absolutní je že to naprosto zbytečně rozvíjelo některé "ublíženecké" linky. Chápu, že neměly lesby v padesátkách dvakrát na růžích ustláno, ale domnívám se, že některé linky stačilo jenom naznačit pro dokreslení lásky na pozadí nepřízně a dál nerozvíjet. Mám pocit, že qeer filmová tematika nikdy nepřekročí svůj stín, pokud její podstatnou část bude vždycky linka o utlačování prakticky přes kopírák, uplně vystřihnout soud, zredukovat manžela s přítelem na pár minut a ještě by to bylo o bodík lepší. :) 9/10 (07.02.2016)

Svým stylem možná nejvíc „straight“ film Todda Haynese. I Daleko od nebe bylo více meta-komentářem k melodramatům Douglase Sirka než čistou, vtahující a univerzální love story. Carol je pro mne zralým dílem režiséra s pokorou vůči příběhu a herečkám, který sobě ani divákům nepotřebuje nic dokazovat (ano, pomrkávám na tebe, Alejandro). Svou očistnou jednoduchostí, za kterou ovšem tušíte dlouhé přemýšlení nad každým záběrem, mi připomněla Leanovo Pouto nejsilnější. Také tady začínáme jednou z posledních scén (kterou v závěru vnímáme ze zcela jiného pohledu), také tady jsou rovnoměrně zohledňována hlediska obou zamilovaných, také tady jde o zapovězenou, společensky nepřijatelnou lásku. Hrdinky však musejí své emoce skrývat ještě obezřetněji než Leanovi milenci. Jejich vztah je vnímán jako obscénní nejen morálně, ale i legálně, což vyprávění obohacuje o znaky krimipříběhu. Svou interakci musí Therese a Carol omezovat na letmé doteky, ostýchavé pohledy z očí do očí a navenek nevinné konverzování. Více nám toho mnohdy prozrazuje jejich pozice v záběru, prostředí, v nichž se nacházejí, objekty, které je doplňují (nebo nám brání je lépe vidět). Proto zřejmě mnozí film shledávají akademicky chladným a odtažitým. Volil bych spíše slova „decentní“ nebo „uměřený“ – film není upředen z velkých emocí a vykonstruovaných dějových zvratů, ale z drobných gest a pohledů, jimiž spolu Carol a Therese pro absenci jiného slovníku komunikují až do bodu, kdy se již nemohou vrátit ke svým dřívějším identitám, dál předstírat, že jsou někým jiným. Zásluhou tušeného, ale nevyjádřeného film nepostrádá dramatické ani erotické napětí, které by při větší explicitnosti nebylo dosažitelné. Do hledání vztahové rovnováhy Haynes smysluplně zapojuje několik málo motivů (jízdy autem, symbolu uzavřeného mikrosvěta hrdinek i jejich nenaplněné touhy po svobodě, získávání jistoty a přejímání moci nad pohledem a reprezentací fotografováním) i vedlejší postavy, z nichž ani jedna nakonec neslouží jenom k tomu, aby Carol/Therese měly záminku k verbalizaci svých pocitů. Podobně jako Pestrobarvec petrklíčový, ani Carol není jen o vztahu lesbickém. Stejnou nejistotu, jak vyjádřit pocity, pro které nezná slova, zažil zřejmě každý zamilovaný. 85% (18.04.2016)

Stezovat si, ze jde o sablonovity pribeh, ktery je "pouze" audiovizualne vypiplany nebo v nem nedejboze "vitezi forma nad obsahem" (nejhorsi floskule ever), znamena nepochopeni zanru melodramatu. Predevsim u Sirka, na ktereho Haynes navazoval uz v minulosti, je nesmirne dulezity povrch, nejruznejsi textury, latky, at uz dekor nebo kostymy, do kterych se tradicne projektovala sesnerovanost spolecnosti, a pusobila tak podvratne vuci lehce sablonovitym pribehum. Carol na tuto tradici nepochybne navazuje, ale zaroven ji aktualizuje, vede s ni dialog. Je to nesmirne taktilni, smyslovy (a smyslny) film, v nemz nejruznejsi povrchy (sklo, snehovy poprasek, obleceni) neustale odrazi vnitrni rozpolozeni postav. Zaroven ale Haynes oproti 50. letum tezi z toho, ze muze byt nepokryte queer a soucasne muze jit "pod povrch" (alespon fyzicky) mnohem snaz nez Sirk. Prave ta tvurci svoboda, ktera umoznuje natocit lesbickou romanci se vsim vsudy, v kombinaci s duslednym retrem, resp. takrka meta-aktualizaci toho retra, z Carol dela uchvacujici podivanou, ktera vam na konci rozbusi srdce jak o zavod a provokativne to utne driv, nez by mohla sklouznout ke klise. Tearjerker roku a na platne velka slast. (18.03.2016)