Mission: Impossible - Národ grázlů

Nebýt až příliš ukecaného závěru a faktu, že Tom Cruise jde se svým obřím egem a pocitem nesmrtelnosti již dost přes čáru (Ethan Hunt se zde pomalu přeměňuje v druhého Dominica Torreta), bylo by to snad i za pět. McQuarrie nám totiž servíruje tu správně nařachanou akční jízdu s řadou téměř geniálních scén, do níž přidává i trochu oldschoolu a hlavně zatím nejlepší scénář celé série. Hlavní zápletka je totiž opravdu výborná a špionážní hra, kdy nikdo neví, komu má vlastně věřit, je zde vytěžena na maximum. Po Abramsově příspěvku jasně nejlepší díl. (24.08.2015)

Víte, už Jack Reacher mi přišel jako jízda hustě nafrčeného scénáristy na divokém duhovém dráčkovi, ale to mohla být náhoda. Ale ona zjevně nebyla:) A to jsme si už se "zhuntovanou" partou supertajných superagentů užili leccos. Ale on je prostě rozdíl mezi zastavením rotoru milimetr od krku, jízdou na podrážkách bot vedle silné jednostopé mašiny, vybombením Kremlu, a naprosto náhoďáckým zahaluzením přestřelky a odchytu padoucha tak, že jediné vysvětlení je, že to vlastně byl od začátku záměr hlavního hrdiny... ale chápu, že tak jako se Jack Reacher většině líbil, tak to asi nebude jiné ani tady. A co na tom, že si po dvou týdnech nepamatuju žádnou z šílených eskapád zakrslého Spidermana (ono mi to tedy dělá problémy už od třetího dílu), a že mi splývá, jestli tady dělala vizuální vějičku Paula Patton nebo Rebecca Ferguson? Tom Cruise se prostě svým rozhodnutím vytřískat ze značky M:I co nejvíc stal dalším z protagonistů žánru generických akčních výplachů s áčkovým rozpočtem. A Mission: Impossible tak už díky tomu nejsou událost roku, ale produkt jako každý jiný, Rychle A Zběsile po agentsku. Přesto se nemůžu přinutit jít do modrého, protože tenhle film dělá přesně to, co od něj čekám, a dělá to při okatém ukazování spousty peněz, které si do něj tvůrci mohli dovolit nainvestovat. Takže 70%. (09.07.2016)

Ja neviem. Dal by som 4*, ale sklamalo ma to ako po stránke akcie (motorková scéna je fajn, ale napriek snahe nedokáže poriadne dupnúť na plyn a paradoxne motorkové blbnutie v o dosť horšej dvojke mi pripadalo lepšie zvládnuté), tak postáv. Nováčik Rebecca Ferguson ma nebavila a Pegg s Rennerom pravdupovediac tiež nie. Najlepšie dopadol Alec Baldwin ako Huntov nový šéf (ale to nie je žiadne prekvapenie, hrať v tejto sérii Ethanovho nadriadeného znamená pripísať si automaticky do filmografie perfektnú rolu). Ghost Protocol je príliš vážny, cítite, že je to niečo "veľké", ale dosť sa to bráni a nevie si to nájsť cestu k vášmu srdcu (scéna v opere alebo lietadlový úvod - je to perfektne natočené a všetci sa s tým šialene natrápili... ale nudí to). Najviac sa mi v konečnom dôsledku páčila drobná scénka, v ktorej sa na ulici v autách náhodou stretnú obe polovice tímu. (14.11.2016)

Nejlepší díl Mission: Impossible? Dost možná. Každopádně potvrzení velmi pozitivního kurzu ve vývoji série, která čím dál tím jasněji nachází svou tvář. Klasický mix akce, napínání a nadhledu se definitivně proměňuje v luxusní týmovku, jíž sice šéfuje Ethan Hunt, ale ohromně si užíváte souhru všech jejich členů. Christopher McQuarrie si každopádně udržel typické znaky svého rukopisu, takže si můžete vychutnat oldschoolovější pojetí blockbusteru, s jasnou návazností na staré bondovky i sedmdesátkové špionážní thrillery, výborně napsaný scénář, který šikovně hledá (i nachází) ikonické a velmi stylové momenty, a audiovizuálně prvotřídní podání. Scéna v opeře je určitě jednou z nejlepších sekvencí roku (a vztyčeným prostředníčkem Quantum of Solace), akce pod vodou fantastická, honičky s motorkami strhující. Výborná podívaná a parádní letní akční thriller. (30.07.2015)

Ne že by mi srdéčko nezaplesalo samou radostí nad Rebeccou Ferguson i veškerou tou přehledně nasnímanou, nápaditou, přepáleným CGI nezatíženou a různorodou akcí (především pasáž na motorkách je v tomto ohledu naprosté blaho), ale to co je na tom to vůbec nejlepší (krom Rebeccy Ferguson samozřejmě) je především závěrečná minimalistická osobní londýnská třetina, kdy se to definitivně překlopí v klasický špionážní snímek britského střihu, kde se skvěle napsané postavy (nejen na poměry akčního blockbusteru) přechcávají skrze dialogy „já vím, že ty víš a ty víš, že já vím“ na letišti, v místnosti či na zahrádce restaurace a zcela se to obejde bez jakékoli akce. A funguje to, protože to není ani trochu blbé, ctí se přitom zákonitosti žánru a McQuarrie dává naplno vzpomenout, jak si před dvaceti lety scenáristicky vystačil s jednou místností a jedním vyprávějícím mrzákem. Je z toho vidět, že mu šlo v první řadě především o postavy a děj a až v té druhé o akci a pozlátko; což je u letního popcorňáku, kterým to ve výsledku vlastně vůbec není, věc nevídaná. (07.08.2015)