Sněhurka: Jiný příběh

tradiční příběh v hodně netradičním hávu.Po vší pozornosti a nadšení,které tuhle Sněhurku provázelo bych možná čekal o něco víc,ale nakonec převažuje spokojenost.Druhý snímek v krátké době,který dokázal,že černobílý a němý film není mrtvý,ba co víc,dokáže mnohdy nabídnout mnohem víc než barevný,mluvený a se spoustou efektů...80% (30.07.2013)

Býčí zápasníci a týrání zvířat si víc než slabší průměr nezaslouží. - Svým způsobem je to zajímavé, příběh svérázný a obraz většinou i vizuálně zapůsobí. Jako hold němému filmu to vyšlo, ovšem přesto nic moc pro mě. - Sněhurka ano, jen jsem pro jiné verze tohoto známého pohádkového příběhu. - Jsem tedy na pochybách zda dát 3 hvězdy? Zlotřilá pečovatelka Encarna nemá chybu, slabošský a kvůli ochrnutí bezbranný otec k politování, Sněhurka je právem obdivovaná, konec překvapující a to nostalgické ohlédnutí za poetikou němého filmu ... No, nakonec dávám za 3 body, perou se ve mě sympatie i jisté antipatie. (20.06.2017)

V býčích zápasech fandím zásadně bejkům, takže jsem opravdu viděla trochu jiný příběh a nesnášela všechny lidské postavy včetně Sněhurky. Líbily se mi ty trefné vniky reality a banality na místa, kam v klasickém pohádkovém syžetu patří typicky pohádkové motivy. Nemyslím jen dominu místo zlé královny, ale taky třeba bulvární tisk místo kouzelného zrcadla. O tom, proč a jak to bylo němé, se mi moc přemýšlet nechce, ale jsem za to ráda. Obraz, pohyb a hudba stačily vrchovatě. (21.02.2013)

Po vizuální a technické stránce nemám nejmenších výtek, obzvláště krásná hudba byla naprosto perfektní a výborně pracovala s diváckými emocemi (tedy alespoň s těmi mými ano). A ani s příběhem na tom Sněhurka nebyla vůbec špatně, dokonce mě překvapilo, že až na pár scén působil film velmi realisticky. Pořád jsem čekal něco nadpřirozeného, avšak to si nechali tvůrci až na úplný závěr (takřka doslova). A kvituju odvážný a překvapivý konec (s vygradovaným emocionálním maximem), na který by si hollywoodští tvůrci těžko troufli (i když ta slza…já vám nevím, mně prostě nesedla, ale to byl vlastně jediný fantasy prvek v celém filmu). Celkově slušné 4*. (12.08.2013)

Film poznamenaný cimrmanovským syndromem - Pablo Berger jej pečlivě připravoval dlouhých 8 let, když ho na cílové rovince předběhl jakýsi floutek jménem Michael Hazanavicius a urval pro sebe prvenství a vavříny. Jeho The Artist byl sice první, ale vzhledem k rafinovanosti odkazů na němou éru můžeme tohoto loňského vítěze Oscarů přirovnat k prvnímu stupni základní školy, zatímco Bergerova Sněhurka je univerzitou. Bergerův snímek je dokonale propracovanou poctou (především evropským) nemým filmům 20. let, která kouzlí a boduje každým střihem, každou kompozicí, každým hudebním motivem, každou narážkou, každou postavou, každou scénou. I přes tuto formální dokonalost a nebývalou grácii v citování slavných filmových vzorů je Sněhurka: Jiný příběh především svižně fungujícím filmem, který vás zavalí napětím, citem, vášní a na konci i smutkem (poslední scéna patři mezi nejsilnější a nejsmutnější závěrečné scény za dlouhá léta). V době stále tupějšího mainstreamu, stále vybrakovanějších žánrovek, proudu průměrných filmů z celého světa širšího než Amazonka a nánosů pseudoartových uměleckých výpovědí působí Sněhurka: Jiný příběh jako zjevení. Museli jsme se prostě vrátit ke kořenům, kdy film ještě nebyl mrtvý... (13.02.2013)