Ohavný Dr. Phibes

Těžko hodnotit tento starší zaprášený kousek originální pomsty jednoho doktora, ve kterém (jak tu uvádějí i jiní) se musel kdysi zhlédnout i malý Jimmy a natočit pak svůj SAW. Způsoby vražd jsou některé dost podařené, na druhou stranu je tam spousta 'mysteriózního' balastu, který moc nemusím. I tak, sečteno podtrženo jde o slušný průměr (pokud budete mít jako já slovenský dabing, budete spokojeni ;). (26.08.2015)

Bizarní snímek. Nejen samotným dějem, divný i tak celkově. Vincent Price (znetvořený doktor Phibes, který používá paruku, umělou tvář a z krku mu čouhá kanálek, kterým doplňuje tekutiny a při zapojení do reproduktoru také jeho pomocí 'mluví') je jednoznačně základním pilířem, díky jeho geniálně pomstychtivého výrazu, který ale přitom díky maskérům opravdu vypadá jako umělý. Film se točí kolem jeho pomsty, celkem povedených vražd inspirovaných deseti egyptskými pohromami. (28.07.2006)

Uf. Scény s Vincentem Pricem jsou dobré a on sám je fakt démonický (i když mi občas vadila jeho přílišná teatrálnost). Stylizace do detektivního temného až černého fantomového románu počátku 20. století mi přišla v pohodě. Myslím si, že tohle byl mokrý sen Tima Burtona. Caroline Munro pouze na fotkách je zajímavý článek filmu (nebyl jsem si jist, jestli je to ona a nakonec jsem zjistil, že ji do závěrečných titulků ani nenapsali). Přesto mě to ale nezasáhlo, jak jsem čekal. Místy mi to přišlo dokonce až nezáživně nudné a ukecané. Pro mě tohle rozhodně není nejlepší film ani role Vincenta Price. Ale tak mám za sebou aspoň další (už 72.) kousek z knihy 101 hororů, které musíte vidět než umřete). (29.05.2016)

Dalo by se říct, že se jedná o takovou retro vyvražďovačku s některými moc "pěknými" nápady, jak sprovodit člověka ze světa. Ve skutečnosti by většina způsobů ve filmu ukázaných vůbec nefungovala, ale přesto nebo zrovna proto, že jsou úmrtí podaná s nadsázkou a s jasnou nesmyslností, jsou zábavná. A dokonce mě u filmu napadlo, že autoři současného hitu Saw se nechali, hlavně poslední pasti, inspirovat při psaní scénáře. (09.04.2006)

Ani horor, ani paródia, ani groteska, ani black comedy (na čiernu komédiu je čierna až príliš) - tým všetkým nie je Dr. Phibes (i jeho rovnako skvelé pokračovanie). Ťažká žánrová zaraditeľnosť (ja razím termín gotické capriccio) na jednej strane a zároveň vyhranenosť štýlu na strane druhej vyvolávajú v divákovi zvláštne šteklivé napätie. Štylizácia prostredia, charakter a konanie postáv i samotná akcia - to všetko je koncipované tak halucinačne bizarným spôsobom, že sa stáva proste neodolateľným. Namiesto toho, aby titulný doktor hneď v úvode svoje obete jednoducho postrieľal, vymýšľa deviantne zábavné spôsoby zabitia, pričom stíha pateticky smútiť za zosnulou manželkou a la nekrofilný poeovský milovník a platonicky flirtovať s nemou spoločníčkou s užitím košatého slovného prejavu, básnivo vzletnej reči, ktorá je tu jednou z hlavných atrakcií a nanovo definuje pojem "nepriamej reči"... Divák má pocit, že naňho z obrazu požmurkávajú tisíce neviditeľných očí. Toto nie je bežný film, toto spadá do kategórie dadistických performancií, ktoré sa cez 1. sv. vojnu konali v kabarete Voltaire v Zurichu - dívať sa naň (i na jeho sequel) inou optikou by bolo obrovským nedorozumením. Určitá "estetická kvalita", či skôr maniakálny panesteticizmus, s akým Dr. Phibes vraždí svoje obete, robiac z nich skutočné ready-made objekty je sarkastickou narážkou na dokonalého getlemana, ktorý robí všetko s "dobrým vkusom". Geniálna alternatíva pre "alternatívnych" ľudí. (25.01.2009)