Secret Number, The

Existuje blim? Já myslím, že určitě. A je to celé číslo mezi 3 a 4? Tak to vážně nevím. Já jsem doufal v nějakou geniální matematickou fintu a místo toho jsem byl ztracen v časoprostoru, kde jsem se zacykloval myšlenkou, že mezi čísly 13 a 14 určitě bude blimnáct. Zatím to nemohu dokázat, ale jednou to správně zintegruju, zlogaritmuju, zderivuju a nakonec vydělím dvěma tak frajersky, že mne Nobelův ceník nemůže minout. (08.11.2015)

Krátká povídka, na které je film založen, byla výborně vystavěná a každý prvek v ní fungoval jak sám o sobě, tak i jako součást celku. Totéž už naneštěstí nelze říct o výsledném snímku. Rozhodně si nemyslím, že by na obtíž byla krátká stopáž; naopak, vzhledem k rozsahu předlohy by výrazně delší být už ani nemohla, alespoň pokud by se režisér nerozhodl vyplnit přebytečný prostor vycpávkou ještě daleko zbytečnější, než je ta, ke které se nakonec uchýlil. Daleko víc mi vadí dějová linka s psychologem vzpomínajícím na své dětství, zařazená ve formě flashbacku a pouze zbytečně zřeďující geniální námět, který povídka zpracovávala s nemilosrdnou linearitou. Stokrát viděný, zoufale ohraný prvek akorát odvádí pozornost od toho, co bylo největší předností původního krátkého příběhu – zpochybnění všeho, co si myslíme, že o světě víme. Zní to jako fráze, ale The Secret Number její obsah dovádí do úplné krajnosti: rozhodlo se podkopat fakt tak samozřejmý, tak triviální, tak fundamentální, jako že mezi trojkou a čtyřkou není žádné další přirozené číslo. Idea je to tak nosná, že nic dalšího opravdu není třeba. Dalším negativem je dost nesympatické obsazení Tomlina. Zklamání jsem se neubránil ani u scény s bleemem želé bonbonů, na jejíž ztvárnění jsem byl opravdu hodně zvědavý, aby se kritický záběr nakonec ve filmu vůbec neobjevil – tady ale nejsem úplně fér, protože cokoli jiného by znamenalo zobrazit něco, co je v nejryzejším smyslu slova nezobrazitelné. Film však pracuje s myšlenkou natolik originální (ač ztvárněním do jisté míry banalizovanou), že přinejmenším těm, kdo nečetli předlohu, lze jeho shlédnutí jen doporučit. (30.12.2012)

Autor scénáře pravděpodobně ani netuší o existenci číselných soustav. V dekadické soustavě je prostě 10 čísel, to je co ji definuje. Není v tom žádná fyzika, ani magie. Je to prostě to, co si lidé dohodly, že budou používat a to platí i pro pravidla. Ani v jiné, např. binární nebo hexadecimální není žádné záhadné číslo. Je jich tam tolik, kolik je předem nadefinováno. Pokud chcete přidat číslo mezi 3 a 4. tak proč ne, vznikne jedenáctková soustava a není na ní nic tajemného. (24.07.2019)

"Udělejte mi laskavost, profesore. Dejte mi stranou blim těch bonbónů." Po zhlédnutí Nolanova Interstellaru jsem se tématem paralelních vesmírů, jiných dimenzí a pátých rozměrů začal trochu zabývat a narazil jsem na tenhle film. Rozhodně to má potenciál a v dobrých režisérských rukách bych se nebránil celovečernímu zpracování. Je to takřka nevyčerpatelné téma, které mnoho lidských mozků není schopno ani po deseti zhlédnutích pochopit. Ani můj mozek si nedokáže představit něco jiného, než místo, ve kterém žijeme. Ale cítím, že jsem blízko nějakému pochopení. Matematika je sama o sobě zajímavá, nenechte si o ní zkazit názor jen tím, co vidíte ve škole. (12.04.2015)

Zajímavý příběh, který se v tomto případě pouze obtížně vměstnává do krátkometrážního formátu a sám o sobě působí spíše jako delší trailer. Propracovaný scénář a delší stopáž by v tomto případě působila jistojistě lépe. Paradoxně mi v celé délce (krátkosti) vadila neoriginálnost filmu resp. očividná snaha se alespoň po vizuální stránce přiblížit jeho vysokorozpočtovým celovečerním soukmenovcům. Tj. širokoúhlý 2.35:1 formát, obrazová postprodukce apod. Občas se člověku při sledování filmu vybavují záběry z filmů jako Pi, The Jacket nebo Zodiac (po vizuální stránce), což ale nicméně nepovažuji za negativum. Přesto vše je zde pár zajímavých momentů a velmi (více než) dobrá je dle mého názoru kamera. Oficiální stránky. (14.08.2012)