Všechno zlato světa

Dalsi dovod, preco mam rad filmy pre pamatnikov. Vyborna namakana satiricka veselohra s Bourvilom, rezisersky Rene Clair ukazal talent, smiat sa je stale na com, humor je europsky - ne jak v mnohych US umelotinach, kde sakra cumim na com sa mam akoze smiat. Videl som aj mladeho Philipa CiernehoEta : 77 % (14.07.2020)

,,Slavný syn a slavný otec se setkali díky televizi. Není to rodinný svátek?" Jůj, mám tyhle stařičké komedie pro pamětníky velice rád a na této jsem si opravdu pochutnal. Všechno zlato světa není sice film, kterým by se René Clair jako režisér více proslavil a zapsal do dějin (přiznám se, jeho stěžejní tvorbu z 20./30. let přesně v tomto duchu příliš neznám), ale kráčí si ve svém stylu hezky a do děje zapojuje i svět médií včetně čerstvě rozjetého TV vysílání. ,,Přátelé, omluvte prosím tuto závadu, která není na vašem přijímači." ;o) Trocha vtipně využitých dobových mediálních trendů včetně bulváru, trocha nenásilného budovatelství kolem projektu nového sídliště či vytvoření městečka plného blaha, všechno využito nakonec pro silně satirické vyústění děje... ale především spousta srandy s mladičkým Philippem Noiretem a jeho stejně skvělými kolegy v dobře napsané a sehrané situační komedii o velkém střetu mladých revolučních podnikatelů se dvěma obyvately vyznávajícími své dávné tradice v duchu venkova... a také s Bourvilem, který si zde střihl hned tři role – jednoho otce a dva syny (resp. dokonce čtyři role, počítáme-li ještě dědečka na podobizně na zdi). Ale hlavně pramen je u cesty a pít z něho může každý! :-) :-) Zážitkem navíc byla určitě i možnost slyšet původní český dabing ze 60. let. 80% (07.07.2020)

Objevování těchto stařických komedií pro pamětníky je pro mě příjemnou zábavou ke které se rád vracím. Většinou ale čekám spíše naivní, poklidnou a nepříliš hlubokomyslnou podívanou. Zde jsem byl ale hned vtržen do docela drsné satiry při sledování nekonečných pokusů bezcharakterních podnikatelů o zakoupení pozemků za účelem vybudování střediska dlouhověkosti, které by jim přineslo vytoužený zisk a prakticky celou dobu sledujeme, co všechno jsou pro to schopni udělat. Během toho si film ale stihne vzít na paškál i celebrity, bulvární novináře, politiky apod. Až jsem sám občas nestačil čumět jaký má tato pamětnická komedie velký satirický nádech a čím vším dokáže překvapit. Přehršel prvků zároveň ale občas způsobovalo jistou přeplácanost a dějovou i tématickou nerovnováhu. Postavy také občas záhadně mění svoje chování. Přesto mi tato komedie i díky mladičkému Philippu Noiretovi v neobvykle energické komediální roli a Bourvilovi v neméně neobvyklé trojroli přinesla poctivý kus prima legrace. A Bourvillova bečící písnička nemá chybu. BÉ! (08.07.2020)

"Pramen je u cesty, a pít z něho může každý". Mám rád tyto francouzské komedie z šedesátých let. Mají, aspoň pro mne, šmrnc, glanc a velkou dávku optimismu. Zde jsou pařížšti developeři celkem slušní, manipulují lidi jen penězi a ohlupováním (možná svět od r. 1961 zhrubnul), ale ta otázka, zda má být přirozená komunita nabourána komerčním záměrem a zda obecné statky mají být přístupny jen platby schopným, je zde nastolena. Je to ovšem komedie, takže developeři jsou karikováni a prostí venkované jsou zároveň karikováni i idealizováni. Rozinkou na dortu je původní český dabing, jehož kvalita je dnes zřejmě nedosažitelná. (20.01.2013)

Řádně zamotaná veselohra s Bourvilem (dokonce v trojroli) ještě z doby, kdy české znění znamenalo kvalitní zážitek. Už jen skutečnost, že ve studiu pro úpravu zahraničních filmů změnili jméno hlavního hrdiny na české Tonek, aby to hercům šlo lépe do pusy a divákům do ucha, dokazuje že kdysi se filmy dabovaly s láskou a ne pro peníze. Kvalitní zážitek vám dopřejí pánové Rudolf Deyl, Lubomír Lipský, Otomar Krejča, Stanislav Fišer a další. Pro úplnost, české znění vzniklo v roce 1962. (05.08.2012)