Strážci Galaxie

Já chápu a někdy i rád vyhledávám poetiku starých brakových scífek. Taky chápu Strážce jako nezbytné rozšíření Avengers, kterým byla naše planeta už dost těsná. Když je ale film dělán s gigantickým rozpočtem za využití nejmodernější technologie a talentu filmařů, není to jen nějaká pocta. Takový film už nastavuje pravidla. A podobně jako u prvních Transformers, jedna má část na ně odmítá přistoupit a tleskat 'čiré zábavě'. Asi už stárnu. (13.04.2019)

Od STRÁŽCů GALAXIE jsem nic nečekal, jednak proto, že jsem už nějakou dobu nic nečekal od Marvel Studios jako takových, druhak co čekat od adaptace neznámého komiksu, co by chtěl být zároveň dalšími AVENGERS i HVĚZDNÝMI VÁLKAMI (nebere mě ani jedno). A po CAPTAIN AMERICA 2 mi Marvel Studios letos už podruhé vytřeli zrak. STRÁŽCI jsou fajn. Hodně fajn. Scénář i přes přímočarost nenudí, postavy a humor neiritují (byť bránici nezboří), celé je to svižné, nápadité, krásně osmdesátkové a pohodové. A umře tu spousta lidí a vesmír tu vypadá tak čarokrásně, jak jsem to marně čekal od INTERSTELLARU. Marvel Studios pro mě definitivně přestávají být synonymem nudného filmovokomiksového průměru. (29.11.2014)

I am Groot – a to pořádně. Nářky nad tím, že se z Guardians vyklubala „obyčejná“ marvelovka přikládám hlavně vydatné mediální masáži všude kolem, která nás připravila o jakýkoli moment překvapení. Jen těžko si totiž lze představit zvláštnější situaci, než když ústřednímu modročernému záporákovi čelí parta 80s fanouška, nedůvtipného bijce a nevyzpytatelné zelinky s mývalem a stromem v popředí. A že jde zase o honbu za ďábelským kamenem, který může všechno zničit? Aby taky ne, když se všechny týmy, zloduši i artefakty za pár let úspěšně slijí na jednu hromadu v podívané jménem Infinity War. Zatím tu jsou ale Strážci horko těžko jako jednolitá skupinka s neuvěřitelně pozitivním písničkovým soundtrackem, šokujícím způsobem jistou Gunnovou režií a opulentním finále, které i na relativně malém prostoru oslňuje každým novým nápadem. Nad čistokrevně vesmírnými výlety se většinou blahem netetelím, tahle výjimka je proto o to sladší. (07.08.2014)

Svým způsobem, "hater" si tu najde spoustu munice pro podporu svého přesvědčení, jak je nejhollywoodštější styl comixu přepálený a nedá se brát ani trochu vážně. Nedává v reálném světě mnoho smyslu, jde o úšklebky a hlášky a ramena a tak. Nicméně za mě veliké ale -- ta nevídaně nesourodá partička mi byla natolik nechutně sympatická, že jsem se musel hodně bránit pustit si film třetí večer po sobě... P.S. i v tomto vesmíru ras žlutých, zelených, modrých, červených, hrajou prim běloši, to musí těm ostatním taky vadit... (31.03.2015)

Problém většiny Marvelovek tkví v tom, že neumí udržet koncept, anebo jsou součástí rozbředlého seriálového vyprávění. Winter Soldier je se svým zlomem v podobě mluvících počítačů a úhybnému manévru k videohernímu finále příklad prvního. Strážci galaxie spolu třeba s Thorem 2 příkladem druhého. Byť je potřeba říct, že na rozdíl od asgardského kladiváře mají výrazně konzistentnější příběh, zajímavější postavy a i záporák má jakous takous motivaci (ne čistě "i am evil, because evil), která je navíc banalizována tím, že je veřejně přiznáno, že je Ronan pouze pohůnek v rukou Thanose. Jenže právě z toho důvodu nemohou Strážci adekvátně fungovat jako samostatný biják a Marvel tak pokračuje ve svém ne-úplně-dokonalém konceptu vyprávět svoje filmy jako seriály, kdy každá fáze představuje jednu seriálovou sezónu s tím, že Strážci, Thor, ale i Iron Man či Kapitán Amerika představují v samostatných částech pouze více či méně podařené a zásadní epizody směřující a předávající informace k "season finale" v podobě The Avengers. Avengeři budou moci vždy vytáhnout z rukávu nejlepší záporáky (Loki, Ultron, Thanos) a budou se moci regulérně odvázat pro potěchu geeků, ale i mainstreamového diváka, kteří i dnes berou samostatné filmy jen jako výplňovku mezi tím velkým ohňostrojem, v němž si dá do papule Hulk s Iron Manem, popřípadě mutantská dvojka s Avengery či Avengers a Šílený Titán se zálibou ve skládání darů pro samotnou Smrt. Přijetí tohohle konceptu Marvel od svého publika očividně vyžaduje a nehodlá na něm nic měnit, což logicky vede k tomu, že pro některé jde o zajímavou skládačku motivů, žánrů a scenáristických háčků, zatímco druzí se v oné seriálovosti pomalu ztrácí, anebo je koncepčně logické využívání stále stejných zápletek (protože se musí etablovat i ujeté látky typu Strážců a v budoucnu například Dr. Strange či Ant-Man) pomalu ale jistě nudí. Strážci přitom nejsou výjimkou, neboť se jedná vesměs o sled obratem se shazujících klišé, která překvapí leda osmiletého caparta s rukami žmoulajícími Čtyřlístek. Avšak v tomto případě funguje ústřední tým, jeho vývoj a vzájemná profilace do adoptivní rodiny a zasazení do již poznaného vesmíru. A to je to, o co Marvelu šlo. Navíc v zábavné podobě, kdy se i finální souboj povedlo pojmout z části originálně, byť pro někoho infantilně. Mise je tudíž splněna. (01.08.2014)