Karamboly

Největší prdel je bezkonkurečně ten dabing. Funesovu sekretářku tady totiž mluví nějakej starej chlap, což byla docela síla, než jsem se vždycky zorientoval, kdo to ve filmu vlastně mluví, byla scéna pryč. Další sranda je, že Vladimír Brabec namluvil všechny generální ředitele čili totální maglajs. Samozřejmě vidět všechny ty herecké hvězdy mladý, byl pro mě zážitek. Nejvíc mě sejmul Michel Serrault jako samolibej fašistickej fízl, prej "seřaďte se ke zdi a ruce na hlavu, rychle nebo zastřelím náhodně vybraných 10 lidí." Celkově mě to, ale tolik nevzalo, přece jen, když se jedná o pracovní kariréru čekal bych větší lízaní prdele svýmu šéfovi, tak jako jsem to jednou zažil v práci já. Jeden magor, aby si vylízal povýšení, hlídkoval v okně a zapisoval si naše pozdní příchody či dřívější odchody a pak s nima běžel za šéfovou. Nebo nám špicloval mejla a hledal pravopisné chyby, aby mohl práskat. Nejlegračnější bylo, že ho skutečně šéfová povýšila a zbytek firmy dal ještě ten den výpověď, vid Mirečku - lizačí nadřízených prdelí. (08.08.2008)

Ve Funésově životopise od Loubiera jsem kdysi četl o Karambolech tak zajímavé věci (třeba jejich boj s cenzurou), že jsem čekal něco fakt sžíravého. Dočkal jsem se krotké satiry o tom, jak jsou bohatí a vlastně i chudí strašní. Bohužel to všechno bez pořádného vtipu. Všem vám radím - opatřete si verzi s titulkama, to, co tady čtu o těch českých novodobých dabingových prasárnách, mě dost zvedá ze židle. (30.11.2022)

Karamboly jsou černou komedií s interesantní bláznivější zápletkou velmi svérázné cesty na kariérní vrchol. Dabing mě nezajímá, vždy dám přednost původnímu znění, a hromadné nářky se mě proto netýkají. Děj je svižný, zaměřuje se na okamžiky gagů, protimluv a absurdit. Obrazy okamžiků jsou průzračné a zvýrazňují kontrasty. Vrcholy filmu jsou připravené pečlivě, trpí ale celková souvislost a soudržnost. Letmo se jí dotýká a věnuje plnou pozornost opět jen svým okamžikům. Své poslání drsnější humorné zábavy plní i dnes. Hlavní postavou příběhu je Paul Martin (velmi zajímavý Jean-Claude Brialy), schopný a ctižádostivý mladík na hierarchickém chvostu v zaměstnání. Blížící se svatba, neodbytná milenka a neplánovaná čára přes rozpočet plánů roztáčí myšlenky temnějších přání. Trocha popostrčení a výkřiky nedočkavosti vyslyší náhoda s karnevalovou smrští cynických smrtí a trestů i splněných cílů. Druhou nejvýraznější postavou je Norbert Charolais (dobrý Louis de Funès), nesmlouvavý generální ředitel cestovní agentury. Miluje své poslání a s přirozenou urozeností vládne svým poddaným. I on má ale své slabé místo. Výraznou postavou je policejní komisař Boudu (dobrý Michel Serrault) v šílenství karikatury hrůzostrašného gestapa. V jeho přítomnosti si nikdo nemůže být jist svou nevinností. Hlavní ženskou postavou je Solange (šarmantní Sophie Daumier), Paulova sekretářka i milenka. Její vytrvalost je odzbrojující v bezprostřednosti a vitalitě. Výraznější postavou je také Brossard (zajímavý Henri Virlojeux), Paulův přímý nadřízený a nastávající tchán s panickým strachem z nejvyššího patra. Z dalších rolí: Paulova panovačná snoubenka Danielle Brossard (půvabná Anne Tonietti), využitý a zneužitý Norbertův podřízený Hubert Beaumanoir (Alfred Adam), poslední osudovou cigaretu hledající Frépillon (René Clermont), nadšený Paulův podřízený Marcheron (příjemný Jacques Dynam), zneužitý a obžalovaný D'Aleyrac (Jean Ozenne), starší mužná sekretářka Andréa (Marcelle Arnold s hlasem Daniela Ceccaldiho), nevěrná paní Charolais (elegantní Gisèle Grandpré), informující televizní reportér (Paul Gay), či nová krev na obzoru Lambert (Alain Delon). Cynický humor vládne nesmlouvavě, příběh se nevěnuje provázanosti a plynulosti, tříští ho svým tvrdohlavým rozvíjením okamžiků a návaznost se ponechává osudu. Dostatečně pobaví a zaujme svou neotřelostí. (12.07.2017)

Příšernost, kterou když někdo bude chtít rád pošlu (už jsem poslal) aby viděl, co se v naší zemi dokázala zdabovat. Pshimi to vystihl naprosto přesně. funesova sekretářka nadabována bůhví jak starým chlapem, Vladimír Brabec nadabuje pomalu většinu mužských rolí ve filmu, samotný Funése nadabován tak, že si ho ani nevšimnete, každopádně být nadabovaný Filipovským, tak si myslim, že by samotný film nemusel být až takový otřes v základech, jenže on díky tomu dabingu je, a veliký. Nasmál jsem se jako dlouho ne, škoda jen, že ne díky filmu. I tak je to ale legraci kopec. (10.01.2009)

Lucerna v českém "rychlodabingu" studia TS production (Vladimír Vrabec, Zdeněk Mahdal, Lucie Svobodová, Jana Mařasová, Miroslav Sajc a Petr Svoboda). Když se mrknete na ta jména, možná vás napadne M.A.S.H., na kterém se právě tihleti také podíleli. Výsledek je špatný, ne snad proto, že sekretářku (bůhví proč) namluvil (jako jednu z mnoha svých rolí v tomto filmu) Petr (Jan) Svoboda, anebo že Vladimír Brabec není František Filipovský (náhodou klobouk dolů, poradil si s rolí skvěle a protože mi Češi rádi neustále posuzujeme, jak to kdo zase dabing Funese zbabral, ať už Lábus, Císler, Krampol či Faltus, Brabcovi se tohle opravdu povedlo), ale protože pod českým dabingem je slyšet (a místy hodně ruší) původní francouzská stopa. (03.09.2010)