Už teď mi chybíš

Catherine Hardwicke se přes neveselé téma drží úsměvné polohy vyprávění a citově nevydírá. Milly není sentimentální typ a nedojímá se ani nad sebou, umí spořádaně zápasit se svojí nemocí, a neobtěžuje ostatní svými problémy. Jess ji vystačí, pokud má potřebu se s někým podělit o zprávu, že právě teď jí není úplně lehko. Film rozhodně nenudí, trpí však jistou vyumělkovaností povahových charakteristik. Všichni jsou šablonovití a jednají podle typizovaných vzorců chování v dané situaci, ať už pozitivních nebo negativních. Divák není rušen nenadálými dějovými zvraty a má svoji jistotu, že příběh nevybočí ze schématu filmů tohoto typu. Hardwicke nepustí diváka do nitra postav a k jejich skutečným obavám a úzkostem. (31.12.2015)

Nejdojemnější film v kinech minimálně od časů Hvězdy nám nepřály. Spolu s filmem Room je to už druhý výborný film, který na sklonku roku do kin uvádí Bohemia MP - oba jsou strašně silné a oba skýtají velký divácký zážitek. Oba filmy spojuje rovněž to, že ukazují krásu zdánlivých samozřejmostí (domov, zdraví, rodina), kterých si lidi obvykle začnou vážit teprve v momentě, kdy je ztratí. Ať už si o přátelství mezi ženami můžete myslet cokoli, tento film mu vzdává hold velmi pěkně, a mužské postavy zde proto logicky hrají druhé housle (kupříkladu jejich společné stesky na to, že ten sex už není co býval, vyznívají v kontextu okolností jaksi nepatřičně, ale na druhou stranu - co má jako ten chlap dělat, když má jeho žena smrtelnou nemoc nebo je ve vysokém stupni těhotenství, a on přece jen kvůli tomu nezapomene na svoje sexuální potřeby) - proto si myslím, že je to primárně film pro ženské publikum. Bohužel ne vše mi ve filmu sedlo a s mým pohlavím to nijak nesouvisí - vadila mi například záměrná krotkost v některých scénách, aby si film udržel rating PG-13; ačkoli tedy například v erotických scénách fim neukáže zhola nic a stejně tak porod proběhne pozoruhodně rychle a čistě (přičemž novorozeně právě přivedené na svět je zcela čisťounké a bez jediné kapky tělního sekretu), nebrání tato pruderie filmu v tom, aby pro změnu kamera v jiné scéně detailně zabírala olbřímí jehlu zajíždějící do žíly při chemoterapii - jaké odporné pokrytctví a dvojí metr! Moc mě nebavil ani soundtrack a obsazení mužských rolí (6 letý věkový rozdíl mezi filmovými manželi Toni Collette a Dominicem Cooperem - ona je z nich ten starší - navíc podle mě docela bije do očí - těžko věřit, že by si ten hezounek v reálu nabrknul takhle starší ženušku), jejich ženské protějšky to ale dokonale vyvažují - Drew Barrymore je ve své roli neuvěřitelně přirozená a snad v žádném filmu se mi tolik nelíbila jako zde, a Toni Collette doslova kouká smrt z očí - pozorovat její pozoruhodnou proměnu na cestě na věčnost je naprosto fascinující a skličující současně. I přes mé výtky mě ten film v podstatě naprosto dostal tím, jak dovedně skloubil komické momenty s těmi tragickými (smích střídá slzy skoro stejným dílem), a určitě bych ho proto všem lidem, kteří mají podobnou produkci v oblibě, s klidem doporučil - ale pozor, do kina jen s kapesníky! (10.12.2015)

Nechci kvalitně natočený vážný film nijak shazovat, ale bohužel nejde o styl děje, který bych vyhledával. Snad ještě nejsem natolik dospělý, aby mne tato témata tolik drásala, snad jen potřebuji mnohem vulgárnější zábavu, to netuším, ale film mě moc nebavil. To nic nemění na jeho dobrém provedení, na skvělém přístupu k tématu rakoviny a na krásném znázornění vztahu dvou kamarádek. Co měl, splnil Miss you already na jedničku, je jenom škoda, že i skrze své komorně dramatické pojetí postrádá jakýkoliv přesah. (23.08.2021)

Umieranie na rakovinu asi po stý krát a zase trochu ináč, s humorom, čiernym humorom aj bežnou komédiou. V spojení sa začiatkom nového zivota je aj to umieranie trochu znesiteľnejšie, ale človek sa nevyhne slzám, hlavne keď niečo také už zažil. Veď kto nezažil, asi sa už nenájde nikto, kto by hoci v širšej rodine rakovinu nezažil. Film je na lepšie tri hviezdy, no v kombinácii s hudbou a sympatickymi hercami zaokruhlim nahor. –––– Ať na mě děti nezapomenou. Řekni jim, co jsme spolu vyváděly. (23.05.2024)

70 %. Předem musím upozornit, že označovat tenhle film za romantický neodpovídá ději. Vztahové eskapády obou kamarádek jsou tu opravdu až na třetí koleji. Téma filmu je naštěstí zajímavější - jak se vztah dvou kamarádek srovná s tím, že život té skromnější se právě obrátil k lepšímu a život té druhé (která předtím nikdy nenarazila na vážnější problém a její povaha podle toho vypadá) jde do kopru. Film nenabízí originální originální přístup k tématu rakoviny a je podle očekávání někdy slzopudný a někdy téma odlehčuje humorem. Přesto ho prostupuje poctivost přístupu a postavy nejsou filmoví dokonalí panáci, ale předvedou i uvěřitelné slzy a charakterové vady. (28.07.2016)