Fotbalové portské s příchutí bronzu

Velmi pěkné připomenutí ME z roku 2004, jež se konalo v krásném Portugalsku a tým ČR tam měl zrovna světovou formu, což vyneslo (bohužel jen) bronz. Tým kolem Nedvěda, Poborského, Baroše, Čecha, Šmicera...atd...předváděl úžasný fotbal. Nikdy nezapomenu na zápas s Nizozemím, kdy to kluci otočili z 0:2 na 3:2 (Koller, Baroš a vítězný gól Šmicer). Sice zde chybějí rozhovory s aktéry, ale i tak nechám ještě plné hodnocení. (28.05.2013)

Další skvělý dokument z dílny ČT o fotbalovém Euru 2004 v Portugalsku, kde naše samostatná česká reprezentace dosáhla, po stříbru z Eura 1996 v Anglii, na druhý největší úspěch ve své historii. V dokumentu nechybí sestřih žádného z 31 utkání šampionátu, za což dávám tvůrcům jednoznačně palec nahoru. (08.08.2023)

Tehdy jsme měli respekt, tehdy jsme hráli nádherně. Spanilá jízda plná emocí, hlavně v památném zápase, kdy jsme prohrávali s Nizozemskem 0:2, a nakonec ze hřiště a od obrazovek odcházeli jako vítězové. Mužstvo kolem dříčů a srdcařů Nedvěda a Poborského se už jen tak neuvidí. Sympatické ohlédnutí s dost nečekaným vítězem!! (10.06.2014)

Jednoho večera jsem dostal chuť podívat se, jak jsme kdysi opravdu uměli hrát fotbal no a narazil tento dokument o našem (druhém, po stříbře z roku 1996) největším fotbalovém úspěchu. Bylo fajn vidět, jak tým s Nedvědem, Kollerem, mladým Barošem či nezraněným Rosickým jel suverénně celým turnajem a zastavil ho až pozdější vítěz Řecko. Bylo fajn zavzpomínat si na doby, kdy se nás ve fotbale bál prakticky celý svět (rok po tomto Euru jsme dokonce podle žebříčku FIFA byli druzí na světě!) a kdy jsme v týmu měli opravdu skvělé hráče. Tento dokument hodnotím 80 % z důvodu absence nějakého rozhovoru s hráči. Jinak ale parádička a sám jsem zvědavý, jestli se náš momentální nároďák ještě zvedne k podobnému výkonu. (19.12.2012)

Nejbolestivější turnaj pro český fotbal a zároveň jediný vrcholový turnaj za samostatnou historii ČR, na kterém jsme měli na zcela jasný titul, byli bezpochyby nejlepší tým Evropy, hráli nejlepší fotbal v Evropě a ještě k tomu velké fotbalové země prodělávaly generační krizi, obměňovaly kádry a nestály nám v cestě. Zkrátka okolnosti, které se již nikdy nezopakují. Generace vícemistrů Evropy z roku 96 v plné síle, skloubená s juniorskými mistry Evropy z roku 2002, rozehrála něco, na co český zhrzený fanoušek čekal marně zatraceně dlouhou dobu. MS 98 bez naší účasti, ME 00 vyřazení ve skupině díky Colinovi, účelově pískajícímu pro domácí Nizozemce, MS 02 bez naší účasti, ačkoliv jsme v žebříčku FIFA pravidelně okupovali 2. - 3. místo, měli zlatou generaci, předváděli téměř dokonalý útočně-kombinační fotbal a měli individuální hvězdy, které nám záviděl doslova celý svět. Právě až EURO 2004 poprvé a naposledy ukázalo sílu této generace, která ačkoliv měla na ten již zmíněný titul, v semifinále jí vyřadil přízrak Řecko jedním šťastným rohem v poslední vteřině nastaveného času prvního prodloužení, v posledním zápase v historii velkých turnajů, ve kterém se v případě obdrženého gólu hrálo prodloužení jen jedno, bez jediné šance za celý zápas a v jediném turnaji v jeho historii, ve kterém "něco" předvedlo. Protivník, kterému národ ještě tři roky nemohl přijít na jméno a který přitom hrál identický fotbal, se kterým jsme my v roce 96 haluzácky došli v Anglii do finále a v něm zaslouženě prohráli. O dva roky později v Německu na MS zlatá generace končila kardinálním neúspěchem a vyhořením, ačkoliv právě díky EURU 2004 byla pasovaná na černého koně celého turnaje a od té doby jde náš fotbal mílovými kroky do prdele. Minimálně další tři generace tady nebude tým, který měl na zisk titulu v Portugalsku, měl, ale nezískal ho. Řekl bych, že pro spoustu hráčů z toho týmu to bude doživotní noční můra a pro mě vlastně taky. Turnaj to byl skvělý a já si ho v patnácti šíleně užíval, stejně jako tou dobou obdobně skvělou hokejovou generaci, která stejné léto proháněla Kanadu v semifinále Světového poháru. Od té doby jsem při sledování sportu podobnou hrdost a nadšení nezažil a obávám se, že do konce života už ani nezažiji. Nostalgie z úspěchu, kterou tento dokument velmi dobře přiživí, ale skutečně mu chybí rozhovory a pohledy do zákulisí, není to totiž v pravém smyslu dokument, spíše sestřih všech důležitých zápasů turnaje. 90% (28.05.2016)