Not Just a Game
Obsahy(1)
Fenomén sportu vypovídá o dané kultuře. Není to jen zábava. Sport totiž vždy plnil významnou společenskou funkci. Je katalyzátorem společenského a kulturního dění.
Politika prostupuje hisitorií sportu. Skrze výkony a činy, jež jsou specificky vlastenecké a obsahují jedno z nejstarších poselství sportu: srdnatou snahu o co nejlepší výkon doprovázenou úctou k soupeři i respektem k pravidlům hry.
Tento americký dokument očima Dava Zirina pohlíží na sport jako na významnou součást kultury lidského společenství. Včetně politického dění odrážejícího a následně i utvářejícího rozporuplné ideje i názory. „Na počátku devadesátých let se ve mně něco zlomilo. Nikdy na to nezapomenu. Vydal jsem se na basketbal do slavné Madison Square Garden. Tehdy se už jasně schylovalo k první válce v Zálivu, psal se rok 1991. O poločase začal jeden z maskotů mlátit muže, jenž měl na sobě arabské oblečení. A z obrazovek nad hřištěm se mezi diváky šířilo hysterické skandování, Jú Es ej, Jú Es ej. Bylo to naprosto nechutné. Šel jsem se podívat na zápas, ale bylo mi naservírováno něco úplně jiného. Nejkřiklavější politické poselství, jaké si dokážu představit,“ vypráví Zirin.
„Jedna z prvních věcí, kterou jsem si uvědomil, byl fakt, že sport je často politickou událostí. Aniž bychom si toho všimli! Zejména na kulturní úrovni utvářející náš způsob uvažování i atmosféru ve společnosti. Historici si jsou už dlouho vědomi, že fenomén sportu vypovídá o dané kultuře, v širším slova smyslu, opravdu mnohé. Historie nás učí, že sport není jen zábava, kterou v poklidu sledujeme. Sport totiž vždy plnil významnou společenskou funkci. Což platí i pro dějiny amerického národa. Sport je katalyzátorem společenského a kulturního dění. Jeho prostřednictvím se vymezujeme vůči sobě i ostatním lidem. Jako Američané, i jako jedinci. Jako chlapci a dívky, muži či ženy. Z hlediska pohlaví, etnika i společenské vrstvy. A jak vidíme, sportovní kultura nenápadně stanovuje i normy pro vnímání běžného, konvenčního světa. Zároveň se aktivně pokouší umlčet všechno a všechny, kteří do tohoto jasně definovaného prostředí nezapadají.“
(oficiální text distributora)
Recenze (2)
Zmapovat střety politiky a sportu (byť jen v USA) je dobrý nápad. Ten závěr se ale podle mě tak úplně nepovedl: V dokumentu bylo řečeno, že dva černí Američani (atleti) na olympiádě v Mexiku 1968 zvedli pěst na podporu Černých panterů, organizaci stavící se proti rasové diskriminaci a podporující dělnictvo, za což je olympijský výbor vyřadil z her. To ale není tak úplně pravda. Ti atleti se totiž hlásili k hnutí "Black power" ("Černá síla"), do kterého by se sice dali zahrnout Černí panteři (ve skutečnosti dost militantní organizace), ale stejně tak i mírumilovný Martin Luther King. A právě ke Kingovi tito černí atleti tíhli nejvíc. Kdyby se ale hlásili k Panterům, jak tvrdí dokument, tak to celou kauzu (a vyjadřování se k politice ve sportu vůbec) posouvá do složitější roviny, než jakou se nám dokument snaží vnutit: tedy, že sportovec prostě MÁ PRÁVO využít sportu k vyjádření svých politických názorů. - Co když ty jeho názory ale nebudou tak úplně košer? ()
Sport a politika jsou často spojovány možná víc, než by se leckomu líbilo. Zabránit tomu nelze a tento dokument poukazuje na ty nejvýznamnější případy. ()