VOD (1)
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (452)
Velké bourání: Herecký koncert Martina Huby v možná až příliš odměřeném a ukecaném úvodu do našich dějin. Sedláček sice umí šikovně pracovat se scénářem, cit pro ikonické záběry mu také nechybí a herci ze sebe vydávají všechno. To samozřejmě není vůbec málo, chybí tomu ale zatím jakási přidaná hodnota, která by tuto mírně nadprůměrnou, avšak malinko odměřenou podívanou, povýšila z úrovně pouhé učebnice dějepisu.70% Den po Mnichovu: Tohle už je přece o malinko lepší. Výtečně prokreslené charaktery Beneše a Moravce, opět velký důraz na precizně napsané dialogy a hlavě skvěle budované napětí mezi postavami. Daniel Landa si sice někdy plete televizi s koncertním pódiem, ale i tak to svým hlasem v klidu uřve a výbornému Martinu Fingerovi skvěle sekunduje. Z některých scén už pak začíná jít příjemný mráz po zádech. 70% Kulka pro Heydricha:: Stoupající tendence pokračuje zatím nejlepším dílem plným plánování, politických debat a jako vždy bezchybným Ivanem Trojanem.Robert Sedláček sice možná používá stále stejné postupy a sází pořád na totožné koně. Komu by to ovšem vadilo, když svůj styl vypiplává každým dílem do čím dál větších detailů a kvalita rapidně roste každým dalším nedělním večerem. I z na prvního pohledu obyčejného plánování tak zvládá vykouzlit ke konci skoro až mrazivou podívanou. Minimálně dialogy mezi Edvardem Benešem a německým politickým zástupcem pak budou v mnoha divácích rezonovat asi hodně dlouho. Minimálně do další epizody.80% ()
Ryze televizním přístupem (a na můj vkus až v příliš velké zkratce) pojatý projekt o českých dějinách, tedy na dialozích postavený koncept mluvících hlav a vlastně logická rezignace na sílu obrazu, která ovšem kdysi utvořila ty nejhodnotnější české historické filmy. Umělecká daň vývoji a nárůstu síly televize jako audiovizuálního média. Což by ovšem nemělo zastřít fakt, že se po velmi dlouhé době zase Česká televize v hrané tvorbě pokusila vyprodukovat něco velkolepého. První řada: Vrcholem je jednoznačně pátý díl Zabíjení soudruha, v němž Robert Sedláček kongeniálně končí zhruba tam, kde začínal Karel Kachyňa a jeho mrazivé Ucho. Škoda jen, že tvůrci trochu zploštili Slánského pobyt ve vězení (trocha naturalismu by věci výrazně pomohla) a opomněli divákovi ukázat třeba některý z jeho pokusů o sebevraždu... 70% Druhá řada: Kvalitativně ještě výše než řada první, dokonalé časování a cílení, obyčejný televizní projekt, který dokázal rozpoutat celospolečenskou debatu. Klobouk dolů... 90% ()
Nejdůležitější je nebrat České století jako hraný dokument, i když forma k tomu svádí. Sedláček spolu s Kosatíkem velmi složité historické procesy obvykle redukují na tezovité dialogy dvou výrazných osobností příslušné éry. Jejich postoje a argumenty subjektivně upravují podle svých představ. Každá ze zobrazovaných událostí, pokud by měla být pojata komplexně, by vystačila sama o sobě na slušný seriál. Tímhle pojetím se z toho stávají pouhé střípy historie ve výrazně subjektivním podání. V některých případech působí herecké obsazení rušivě (typicky Emanuel Moravec, kterého Daniel Landa pojal v duchu prezentace vlastních názorů a stylu projevu). V prvních dílech se citelně projevuje nedostatek odvahy používat němčinu, což komicky vynikne především v dialogu hraběte Thuna s Masarykem, kde zazní památná věta "Vždyť ani nemluvíte česky." Úroveň jednotlivých dílů je kolísavá, ale jako celek si nakonec těsnou čtvrtou hvězdičku seriál uhájí. Celkový dojem: 70 %. ()
ČT1 HD - 1.díl: Jelikož tento první díl vysílali ve sváteční den (28.10.), nebylo od věci si připomenout, jak to tenkrát bylo. A tak jsem k TV také zasedl. Martin Huba v roli TGM obstál a za celkové zpracování chválím. Musím ale říct, že mi pár desítek minut trvalo, než jsem se pořádně chytil. Informací na nás tvůrci ze začátku vyklopili celkem dost, a tak člověk 100% neznalý dějin, měl trochu problém. Od druhé půle už to bylo ok, ale zde jsem měl pro změnu pocit, že se skákalo v době poměrně rychle. V jednu chvíli byl děj v roce 1914, za pár minut 1916 a za chvíli už Masaryka vítali na nádraží a říkali mu pane prezidente. Buď dát prostor každému období stejné, anebo ještě pár minut v závěru přidat, abychom věděli, co bezprostředně (tím myslím pár dní) předcházelo zvolení TGM. No...uvidíme, co se celkově z tohoto projektu vyklube. Zatím 70% // ČT1 - 2. díl: Tenhle díl byl hodně dobrý. Mělo to skvělou atmosféru, spád, napětí, skoro jako hraný film. Beneš, Moravec, Mnichovská dohoda,...to vše velmi dobře znázorněno. 90% // ()
Na současnou produkci ČT velmi vydařené. Tvůrci nejdou do extrémů a nesnaží se nic vnucovat, alespoň tak to na mě působí. Nastiňují pouze možný průběh určitých kapitol našich zapeklitých dějin, úsudek ať si udělá každý sám. Díl 4. a 5. bych obzvláště doporučil současným členům komunistické strany a hlavně jejich voličům toužícím po míru, spravedlnosti a blahobytu pro "všechny"... Dodatek (28/11/2013): Tak si představte, že komunisti na Vysočině si ZAKÁZALI, dívat se na 4. a 5. díl. Asi by duševně neunesli jak zde byla hanebně hanobena památka soudruha K. Gottwalda a jeho souputníků. Jejich verze pravdy be mě zajímala jako nic jinýho na světě. ()
Galerie (404)
Zajímavosti (42)
- V díle o Rudolfu Slánském se objeví rádio Zvezda 54, které se - jak už označení napovídá - vyrábělo v letech 1954-1955. Děj dílu ale končí na sklonku roku 1952 a Gottwaldova smrt v roce 1953 je již zmíněna jen slovně. (Mates2106)
- Ve druhém díle po Mnichovské dohodě je v kanceláři Edvarda Beneše vyvěšená mapa Československa na které jsou vybarvena místa, která připadla Německu. Na konci filmu stojí Emanuel Moravec u zrcadla a za sebou má mapu, na které už vybarvená místa nejsou. (Jimmy15)
- Martu Gottwaldovou ztvárnila herečka Rita Jasinská, které pochází z Ruska a hlásí se k polské národnosti. Její čeština není tudíž "čistá". Při postsynchronech ji proto nadabovala Johanna Tesařová. (funhouse)
Reklama