Obsahy(1)
Dokument režiséra Jakuba Wágnera mapuje život žokeje Josefa Váni. Tým sledoval známého jezdce po dobu jednoho roku a byl přítomen u všech významných i nevýznamných událostí v jeho životě. Vznikl tak pestrý portrét, který odhaluje Váňovu vášeň a jednoznačné zaměření na úspěch v závodě. Prostřednictvím archivů ukazuje také jeho předchozí kariéru plnou zvratů a těžkých zranění, kterými zázračně prošel. Díky Váňově bodrému přístupu a lidovému jazyku vyznívá dokumentární snímek lidsky a zábavně. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (76)
Tento dokument mě vcelku zaujal, o panu Váňovi jsem toho moc nevěděl a pravdou je, že jde o nesmírně zajímavého a svérázného člověka. To, co mi vadilo, bylo dost časté zasahování režiséra do natáčení (navíc většinou neopodstatněné) a málo vhledu do soukromí (správný dokument by se měl snažit ukázat jak profesní, tak soukromý život osobnosti, nejlépe dát oběma podobně velký prostor), proto hodnotím pouze lepším průměrem. Jinak se mi moc líbilo uvedení (telefonát, ale i to polykání kvanta prášků) a ukončení (soupis zranění) snímku, podle kterého by člověk čekal, že musí mít před sebou zlomeného invalidu a přitom sleduje ohromně vitálního, optimistického a zároveň sympaticky přisprostlého chlapíka. ()
Váňa je osobnost hodná obdivu, ale dokument o něm zůstal bohužel jenom na půli cesty. Mnoho zajímavých věcí je jenom jaksi podivně nakousnuto a nedokončeno - několikrát jsem si říkal, že se Wagner začal věnovat něčemu opravdu zajímavému, ale záhy bylo toto téma bez jakéhokoliv vysvětlení opuštěno. Ale pochvalu si zaslouží úplný úvod, započat dokumentární film autentickou nahrávkou z těžkého zranění hlavního protagonisty bylo rozhodně velmi působivým krokem. ()
Ano, ten Váňa, který už dlouhá desetiletí brázdí dostihová závodiště, ten Váňa, který zná velmi dobře, jak vypadají jeho kosti ve standardní i zlomené podobě, ten Váňa, který osmkrát vyhrál prestižní Velkou pardubickou, ten Váňa, který získal z rukou prezidenta Medaili Za zásluhy i přesně ten Váňa, který si vyslechl nejedno skeptické stanovisko lékařů. Co je mu to ale platné, když si tvůrci uzamknuli cestu k vícevrstevnatému pohledu, který by muže s nezdolným životním optimismem a jadrným slovníkem představil i pomocí jiných lidí. Jenže cesta, kterou se vydali, nepřináší moc otázek ani odpovědí. Do duše závodníka se nepodíváme, jeho nezávodní život prakticky nepoznáme. Právě minimální výpovědní hodnota zamrzí nejvíc (přeci jeho životopis si může každý najít na internetu), dokument měl jít hlouběji.. nešel!! „Teď se potřebuju vychcat, jo?“ ()
PAN ŽOKEJ! Nevím, jak přesně podle "norem" má vypadat životopisný dokument nějaké osoby, ale tento snímek to pro mě splnil na 100%. Věřím, že se mnou i trošku zacloumaly emoce, ale já si tento portrét legendárního žokeje užil od začátku až do konce. Všechny jeho radosti, strasti, nehody a pády, závody a prvotřídní koně a především jeho mluva ala "s ničim se neseru a mluvím jak mi huba narostla". To vše vás neskutečně vtáhne. Respektoval a vážil jsem si tohoto pána již předtím, ale po tomto dokumentu nemám nejmenší pochybnosti o tom, že Josef Váňa je pro mě HRDINA a idol! Dokument nejspíše na 5* není, viděl bych to tak na 3.5-4, ale poslední hvězdu přidávám jako bonus za mě, za můj respekt a obdiv k jeho osobě. Je škoda, že tento snímek (podle hodnocení) vidělo tak málo lidí. ()
Dokument s názvem Váňa by se měl věnovat Váňově životu - tj. jak začátkům, tak i postupným peripetiím života, úspěchům i neúspěchům. Režisér Wagner měl štěstí, že si do hledáčku vzal ikonickou postavu českých dostihů (většina z nás o Váňovi pouze ví, že "je to ten, který vyhrál mnohokrát Velkou"), protože ve filmu neukáže téměř nic z Váňova života, není vysloveně špatný. Trenér a žokej Josef Váňa je v dokumentu poměrně bezprostřední a pro jadrnější mluvu nechodí daleko - film začíná jeho hovorem na Záchrannou službu, ve kterém by velice "ochotná" spojovatelka svým přístupem naštvala i zdravého, natož někoho, kdo právě unikl smrti a má zlomenou stehenní kost - není divu, že Váňa si pro 'prdel' či 'kurvu' nejde daleko. Vzápětí však zjišťujeme, že Váňa si pro tato (a jiné varianty) slova nechodí daleko nikdy. Jedná se o člověka, který dýchá a žije jen pro koně - jakmile je rozmašírovaný, přemýšlí pouze o tom, kdy si na nějakého znovu sedne, jakmile na něm sedí, přemýšlí jen o tom, jak pojede závod. Chyběl mi tedy hlavně náhled do soukromého života, protože jestli si Váňa zaslouží obdiv za své výkony na koních, jeho manželka si zaslouží nejvyšší řád za to, co si s ním (asi - režisér nám nic neukázal) musí denně prožít (resp. neprožít). Po filmu nám dojde, že Wagner prakticky ukázal pouhý sestřih z Váňových vyhraných Velkých a seznam úrazů. Navíc se dozvíme bohužel jen pár drobností. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (3)
- Žokej Josef Váňa přijel na premiéru 6. 9. 2012 do smíchovského Cinestaru na koni Decent Fellow, který zvítězil v roce 2006 na Velké pardubické. [Zdroj: deník Metro] (hippyman)
- Premiéra filmu byla stanovena k datu 6. 9. 2012. Před vydáním DVD ale došlo k rozšíření. Poslední záběry dokumentu, které pocházejí ze 122. Velké pardubické, totiž pochází až z 13. 10. 2012. (Prochy38)
- Váňa po dobu natáčení urazil s koňmi 160 000 kilometrů po všech možných závodištích v Čechách, Itálii, Německu a Francii. (DivX)
Reklama