火燒紅蓮寺
Burning Paradise
Videa (1)
Recenze (9)
Obrovská devíza filmu je jeho výprava. Hory plné prachu, vyprahnuté šedé pásy mŕtvej krajiny a v tom zasadený podzemný chrám Červeného lotosu plní pascí, prameňov, hadov, jám a vyhní. Iste občas sa nejaká tá stena zatrasie a niektoré odrezané hlavy sú voskové až hrôza, ale Ringo Lam veľmi umne prechádza z bojového filmu do drámy s prvkami hororu. Asi od 40 minúty sa tam neustále bojuje a každý jeden súboj má špecifickú choreografiu a odohrá sa v špecifickom prostredí podzemného chrámu. Súboje tým pádom nie sú repetitívne a stále bavia. King Hu by bol na takýto film hrdý. A Tsui Hark niekoľko podobných filmíkov aj natočil. Ringo znova dokazuje, že mu akčný žáner celkom sedí aj keď je zasadený do historického prostredia a je tam štipka wuxia prvokov. ()
Je to taková ztřeštěnost. Celý se to odehrává v temných podzemních prostorách, všude lebky a kostlivci, mrtvoly atd. Mělo by to působit temně, ale všudypřítomný humor, tentokrát docela kvalitní, že se člověk fakt pobaví, to háže na úplně jinou vlnu. Do toho fakt dobrý akční martial arts souboje. A do toho brutalita, kde si ze sebe dvě postavy dělají legraci a najednou ta jedna šlápne na past a ta jí rozpůlí na dva kusy. Krví se nešetří, těla jsou porcována a pálena snad každých 10 minut. Nějak nevím, jestli to má být horor, komedie nebo co vlastně. Ale je to dobré, jen naprosto nevýrazný děj, kdy sympaťák Fong Sai Yuk (hlavní hrdina) prostě furt jen pobíhá v jeskyních, flirtuje s jednou holkou, bojuje s mečem nebo bez něj, snaží se zachránit desítky uvězněných mnichů .. a tak furt dokola. Nic víc. Ale je to v pohodě, pobaví to a je to sranda ... ()
Ringo Lam pojímá pro něho netradiční žánr fantasy s bojovým uměním jako prostor pro vypjaté drama o boji hrstky šaolinských mnichů uvězněných v podzemním labyrintu plném pastí. Příběh převzatý z klasické předlohy (poprvé byl zfilmován jako mnohadílná série mezi roky 1928 a 1931) zde díky Lamově rukopisu nabývá ponurou a dramaticky vypjatou podobu. Typicky pro režiséra je akce pojatá nikoli jako spektakulární atrakce a naopak slouží jako expresivní prostředek. Podobnou roli má i prostředí, takže víc než konkrétní část výpravy či extravagantní choreografie divákům utkví prach, temnota, bolest, krev, hrůza a utrpení. Film lze také vnímat jako metaforu pro nadcházející předání Hongkongu Číně. Nejen díky příběhu o bojovníkovi, který se dobrovolně vzdá agresorům, aby ušetřil své přátele, ale tím se jen dostanou do labyrintu, kde přicházejí nejen o svobodu, ale musejí se zříct své identity a minulosti (nesmějí říkat, že jsou ze Shaolinu, jsou jen otroci - kdo se vzepře, zemře). Výmluvné jsou i sekvence zrady jednoho spolubojovníka, nelítostnosti dobyvatelů a také scéna s dívkou, která coby prostitutka nemá problém s tím, se podvolit vládci labyrintu, ale záhy poznává, že se tím nezachrání, a vládce naopak chce cítit její děs a podmanit si ji, když se bude bát o svůj život. ()
Temný akční Fantasy od Ringo Lama, to sem teda ještě neviděl a musim říct, že se s tim popral víc než dobře, jako ve většině jeho filmů je tady hodně kladenej důraz na perfektní akci, kterou obstarává převážně hlavní postava mladýho mnicha, kterej je fakt skělej a za pomoci obřího meče tam naseká celkem velký množství nepřátel, kung fu mu samozřejmě taky neni cizí, takže tam i pár nepřátel seřeže. Navíc příběh je dostatečně kvalitní a svižnej, aby to vůbec nenudilo a temnej, aby to nepůsobilo jako pohádka, neprávem opomíjený ()
Temná a brutální fantasy Ringo Lama je jasnou alegorií na blížící se předání Hongkongu pod správu Číny- podzemní chrám Rudého lotosu, nepřehledné bludiště s mnoha skrytými nástrahami, a shaolinští mniši, kteří jsou nuceni v něm otročit podle rozkazů zvráceného starého (bývalého) generála. Humor v tom není skoro žádný, jen temnota, úzkost, nekončící násilí a smrt. Nezapomenutelné. ()
Reklama