Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Polský film z doby druhé světové války líčí odboj mladých polských vlastenců proti okupantům. Na postavě Stacha, vedoucí illegální skupiny Doroty, Jaši a dalších sledujeme hledání odbojové cesty, omyly i nekompromisní postoj, se kterým se posléze mladí lidé postavili neohroženě proti fašistům a které smrt kamarádů jen posílila v jejich spravedlivém boji. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (14)

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(KSE - P) NEZVANÍ HOSTÉ jsou režijním celovečerním debutem Andrzeje Wajdy, zároveň jsou první filmovou rolí pro Romana Polanského a v neposlední řadě se jedná o první díl tzv. "Válečné trilogie", do které spadají další dvě části - KANÁLY (1957) a POPEL A DÉMANT (1958). Naneštěstí pro všechny tři "prvenství" se zároveň jedná o to nejslabší, s čím jsme se v jejich případě mohli setkat, protože jde o nejslabší Wajdův film, nejhorší Polanského herecký výkon a nejslabší část trilogie (nehledě na to, co si myslím o KANÁLECH, s nimiž mám ten problém, že události estetizují a inklinují k sentimentu a patosu). Válka a odbojové hnutí zde slouží spíš jako ozvláštňující prvek k příběhu o dospívání a první lásce, než aby se s jmenovanými prvky nějak systematičtěji a důmyslněji pracovalo, popř. se relativizovala hodnota odbojového hnutí a hrdinství, jako tomu bylo v dalších dílech. Coming-of-age story ale "nesluší" epizodičnost vyprávění, soustřeďování se i na jiné postavy na místo omezení se na hlavního hrdinu a i přes nejednoznačný závěr, který ve snaze vzbudit otázky dost dobře nefunguje, určitá schematičnost, která se pojí s předvídatelností. Samozřejmě se vše dá omluvit tím, že to "bylo poprvé", ale jsou filmaři, u nichž se hned z počátku jejich kariéry dá rozpoznat jasně čitelný rukopis a slibný potenciál. Wajda mezi takové evidentně nepatří. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Raný Wajdův film, zatím ještě plný rozporů - jak v hledání osobitého stylu prosyceného moderními italskými i oficiálními sovětskými inspiracemi, tak ve scénáři místy poklonkujícím režimnímu výkladu polského odboje, místy celkem nezávislém a originálním. Ale přes značnou tendenčnost příběhu chlapce nacházejícího stranu i uvědomění může film nabídnout řadu dramatických sekvencí, které vysoce vystupují z ideologizujícího průměru. Prvních pět minut seznámení s prostředím a hlavní postavou, stejně jako objářská akce - geniální scéna přepadení německé dodávky a obrázek prázdné ulice a vyhazovaných kejhajících hus - opravdu stojí za to i samy o sobě a v paměti asi utkví nejpřesvědčivěji. ()

Reklama

Eddard 

všechny recenze uživatele

Ideologický přerod statečného Staška z postu neuvědomělého rebelantského mladíka v kovaného údernického komunistu mě nezaujal. Pár světlých momentů se tu najde, ale jinak mě Wajdova prvotina nechala chladným. Tvrdě socialistická agitka formálně šmahlá neorealismem, zajímavá snad jen pro studenty Wajdova díla jako celku. 40% ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Film je pejoratívne poukázanie na nový zrod novej generácie. Vo filme ide o začiatky komunizmu a otváranie vzťahov medzi robotníkom a kapitalistom. Pokračuje to v hľadaní si vlastnej identity v odbojovom hnutí proti nasledujúcemu utlačovateľovi, nacistické Nemecko, až sa ocitneme v prenesenom obraze, v období uvoľňovania vzťahov po Stalinovej smrti a nástupe Chruščova k moci. Ten odsúdil kult osobnosti v Rusku a aj v Poľsku sa začala rodiť úplne nová generácia s nádejou na demokratizáciu života aj medzi umelcami. Tento priemerný film hovorí príbeh poľskej mládeže, ktorá si hľadá miesto v spoločnosti pri objavovaní skutočného vlastenectva. Aj tu sa predstavujú poznania rovnakej pravdy na nerovnakých základoch. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Pokolenie - Generace: je to pozoruhodný a současně též zrůdný celovečerní filmový debut Andrzeje Wajdy. Jde o filmovou adaptaci stejnojmenné knihy polského spisovatele Bohdana Czeszka (sepsal i scénář), věrný v uvědomění poetiky socialistického realismu. Jistě, Wajda sice provedl určitější změny, ale rovněž podléhal schválení ideologickým dozorem. Výsledkem je rozpolcenost mladých Poláků, narozených v meziválečném období, a občas i s jejich psychologickou nejednoznačností přesně tak, jak si to nevlídné období nacistické okupace zaslouží. Uchvátí neorealistická poezie obrazů kameramana Jerzyho Lipmana a hudební symfonie skladatele Andrzeje Markowskiho, stejně tak potřeby a hledání vlastního místa či zodpovědnosti generací mladých, nebo průběhy akcí. Ale co je opravdu odporné, to je ta znásilňující stalinistická ideologie, jež przní historii a skutečnost a za jedinou pravdu vydává komunistické evangelium o jediném obětavém, nezištném domácím odporu proti okupaci komunistickou organizaci a na všechny ostatní vulgárně plive. Výchovná to propagace za každou cenu! Hrdinou filmu je Stach Mazur alias Bartek (zajímavý Tadeusz Łomnicki), mladík, jehož tíha doby přivádí zpět ze scestí mladické nerozvážnosti do spořádanosti, šťastná náhoda ho správně ideologicky vychovává, dává mu pocit sounáležitosti a hrdost spoluzodpovědnosti při aktivním vytváření té zářivější budoucnosti. Nalézá své místo, úděl a náruč lásky. Druhým hrdinou je Jasio Krone (pozoruhodnější Tadeusz Janczar), tovaryš nábytkářské dílny spolu se Stachem, s utajeným židovským původem a zásadnější pochybností o přijmutí své aktivnější role v nelehké době. Váhání a nejednoznačnost musí býti vykoupena. Příkladnou hrdinkou je Ewa alias Dorota (zajímavá Urszula Modrzyńska), schopnější velitelka čety odbojové komunistické skupiny ve Varšavě. Výraznější postavou je také Sekula (příjemný Janusz Paluszkiewicz), vzorně uvědomělý komunista po všech stránkách, dělník nábytkářské dílny a správný vychovatel mladých. Z dalších rolí: kamarádi Stacha i jeho mladí spolubojovníci Jacek (Ryszard Kotys) a Mundek (Roman Polanski), zajisté vypočítavý majitel truhlárny a nábytkářské dílny Waldemar Berg (Bronisław Kassowski), jeho bratr a vedoucí dílny Ryszard Berg (Janusz Sciwiarski), charakterově vadný předák dílny a velitel nekomunistické odbojářské skupiny Ziarna (Zygmunt Zintel), major nekomunistického odboje Władek (Jerzy Krasowski), u Jasia marně pomoc hledající Abram (Zygmunt Hobot), starostlivá Stachova maminka Antoniowa (Hanna Skarżanka), či Jasiův otec a hlídač dílny (Stanislaw Milski). Film Generace neboli Nezvaní hosté má sice určité kvality, ale pro svoje nepokryté prznění komunistickou ideologií si chválu nezaslouží. ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama