Bankéřka

Spíš než drama životopisný film, ale s tak unylým tempem, že jsem si až zoufal. Většině smrtelníků budou cizí všechny ty burzovní transakce a výrazy, a na nich stojí celá první část. V té druhé, popisující pád prý velké bankéřky, se dočkáme ošklivých scén ze sanatoria/věznice/kláštera. Ani dobrý dabing České televize z počátku 90. let z tohohle trápení klenot nevybrousí. Romy Schneider byla krásná a svůdná o dvacet let dřív, takže její milostná dobrodružství v Bankéřce jsou jen pro otrlé. (26.05.2013)

Tvůrci si vypůjčili příběh francouzské defraudantky, oblékli ho do mnohem hezčího kabátku než byla skutečnost a samozřejmě patřičně „filmově“ to celé uzavřeli. Nicméně Romy Schneiderová je tu nesmírně půvabná a mě bavilo sledovat každý její krok ve světě velkých peněz mezi opravdovými žraloky. Mladý Daniel Auteuil v malé roli velmi potěšil, jeho prodejná postava na zaškrcení, působivý záporák, no a samozřejmě nemohu nezmínit taková jména jako Jean-Louis Trintignant a Claude Brasseur, tohle trio neřádů je bezchybné. (11.10.2020)

"Odi profanum volgus [et arceo]" (Quintus Horatius Flaccus, Carmina III, 1, 1) - "Nenávidím sprostý lid [a vyhýbám se mu]." - to zazní ve filmu a je to také jeho motiv a možná i jeho smysl. Já zase nemám rád ty povznesené, ať šlechtické nebo buržoazní, a také celou tu jejich společnost. Ale i kdybych v ní zálibu měl, nemohl bych říct nic jiného, že se jedná o nezdařilý film ve všech svých aspektech, urousaná režie, nemastné výkony slavných herců atd. Tady by si i Hitchcock musel povzdechnout: "Dyť to nemá žádnou suspension (napětí z očekávání)!" (24.06.2015)

Romy Schneider film samozřejmě táhne, ale nejen kvůli ní stojí za shlédnutí. Atmosféra meziválečné Fancie je podána věrohodně, že by se na ni dalo sáhnout, příběh má napětí, nepředvídané obraty, zpočátku nepříliš sympatické hlavní postavě vás v průběhu děje donutí držet palce, i ostatní herci jsou skvělí - radost pohledět. (04.12.2011)

Romy Schneider a Jean-Louis Trintignant se potkali už v Boji na ostrově, v Pekle, ve Vlaku, ve Vrtohlavé ovci a naposledy je společně v jednom filmu můžeme vidět zde, v Bankéřce. Tento příjemný příběh jedné ženy, která si ze základní potřeby luxusu vytvořila živnost, je rámován lety 1908-1931 (některé zdroje zacházejí až ke korpusu let 1886-1935) - dává tedy Romy velkou příležitost interpretovat Emmu Eckhert během výrazného úseku jejího života. Po formální stránce je film velice snaživý, secesní úvod je černobílý, jednotlivé dějové kapitoly překlenují rádoby retro montáže, nechybí vyfabulované díly Pathé Journalu a samozřejmě jsou neustále přítomny titulky z prvních stránek novin. Z pohledu uvěřitelnosti jde Bankéřka mnohem dále, než předchozí filmy s Romy, které se odehrávaly za 2. světové války nebo před ní, k zobrazení skutečnosti by bylo však stále zapotřebí mnohem více. Leč Romy se moderní doby, které je často precizní výprava vlastní, nedožila a toto bylo za jejích časů maximum. Dnes je tedy možno Bankéřku zařadit mezi top historických filmů, které Romy vytvořila během své druhé kariéry ve Francii. Ti z vás, kteří dávají přednost filmům postavených na tváři jediné ženy budou spokojeni maximálně, protože všichny ostatní postavy nesahají Mme ani po paty. (17.11.2011)