Obsahy(1)
Vydejte se s námi do fascinujícího období pražských dějin roku 1967, kde se plní dlouholetý sen všech pražanů. Ano, je zde řeč o pražském metru, o jehož zbudování se hovoří již od konce 19. století, kdy Ladislav Rott syn Vincence Josefa Rotta, ze známého Rottova železářství, v roce 1898 navrhnul pražskou podzemku. Ačkoliv se mu jeho návrh prosadit nepodařil, přispěl svým prvním impulzem k tomu, aby se vybudili další vlastenci s úsilím jeho myšlenku dokončit. Znovu se o to pokusili známí elektrotechničtí inženýři Vladimír List a Bohumil Belada, kteří přišli s myšlenkou o zbudování tentokrát přímo metra ve třicátých letech 20. století. Avšak vlivem války a myšlené varianty zbudovat podpovrchovou tramvaj se naplnění dlouho odkládalo. Další návrhy přišly až v 60. letech, kdy doprava v pražských ulicích začala silně houstnout a hrozil i úplný dopravní kolaps. Hlavní tepny tramvajové sítě, ulice Na Příkopě a Václavské náměstí, byly často přeplněné. Navíc doprava k nově budovanému Jižnímu Městu a přes Nuselské údolí byla zcela nedostatečná; cesta přes Nusle a náročné terénní podmínky již nebyla vyhovující. Jako vítězný návrh byla zvolena podpovrchová tramvaj, která měla vést z Hlavního nádraží přes Nuselský most na Pankrác výhledově s budoucí možností přebudovat celý systém na klasickou městskou rychlodráhu. V roce 1966 se definitivně začala budovat podpovrchová tramvaj, resp. přeložky tramvajových sítí a přípravy na první stanici Hlavní nádraží s přilehlými úseky. Vláda si ještě nechala zpracovat realizační studie i v NSR a Švédsku. Příslušné komise potvrdili vhodnost tohoto projektu. V úsilí o metro pokračoval i stále žijící Ing. Vladimír List. V květnu 1967 požádal na základě jednání vlády předseda československé vlády sovětskou vládu o vyslání skupiny expertů, která by ještě jednou posoudila systém MHD navržený pro Prahu. Výsledkem těchto zkušených expertů v čele s I.T. Jefimovem bylo vyloučení přechodné etapy podpovrchové tramvaje a přikročení k přímému budování metra. S přihlédnutím k nově zjištěným faktům, především pak s ohledem na kapacity a tou dobou již velké zkušenosti s budováním metra v ostatních zemí sovětského svazu, vláda změnila své rozhodnutí o zbudování podpovrchové tramvajové dráze v Praze a ze dne na den se dělníci Metrostavu museli přizpůsobit výstavbě metra. Jeho zlatá éra právě začíná. A vy prostřednictvím tohoto dokumentu můžete vidět, kolik práce a úsili bylo zapotřebí, aby jste se mohli tímto dokonalým prostředkem také svézt. Dnes už by si život bez metra, jakožto hlavního dopravního páteřního systémemu dokázal představit jen opravdu málokdo. (CANNIBAL)
(více)Recenze (4)
Obrazová kvalita strašná, tendenčí monolg též :-) o hudební podkresu jakéhosi šílence škoda mluvit... ()
Obsahově se příliš nedozvíme, jen to, že bez sovětských soudruhů by to nebylo (jeden z nich, asi nějaký vyšší kágébák, se na záběrech vyskytuje teda častěji, a je to opravdu hustej týpek). Spíše hlavně dostaneme představu, jaká nepředstavitelná megastavba to byla, byla rozvrtaná doslova celá Praha způsobem, že kam se na to hrabe tunel Blanka, být to dneska, tak za a) zkolabuje úplně všechno a za b) výsledná cena by byla překročena milionkrát a nebylo by to ani za 50 let. Je to smutný, když soudruzi komárové s předpotopníma vejtřaskama byli schopni postavit tohle, a soudruzi z Metrostavu, i když na to maj hordy Mongolů, se s tou Blankou serou už celý desetiletí... ()
Černobílý dokument o historii myšlenky podzemní dráhy v našem hlavním městě i o skutečné výstavbě prvních stanic metra. Vzhledem k době vzniku nesmí chybět velebení zkušených soudruhů ze Sovětského svazu (kterým se děkovalo ješte před dokončením) a jejich technologií, stejně tak i chvála vzorných dodavatelských organizací a, jistě, samochvála aparátu. Ale přece jen informace a zajímavé záběry převážily a propagandu lze celkem úspěšně ignorovat. Dokument je určen široké veřejnosti, proto se sice dozvíme mnoho zajímavého, ale osobně bych ocenil hlubší záběr. Řešení některých problémů je občas prostě zmíněno, ale bez dalších detailů, po kterých příznivci dopravních staveb jistě touží. Průměrný, dnes však již hodně obstarožní (predevším formou) dokument. ()
Metro už bereme jako samozřejmost, ale co všechno bylo třeba udělat je dobré vidět, aby si člověk uvědomil hodnotu celého díla. ()