Pieta

"Jedna bolest nad bolesti všechny, jedna muka nade všechna muka – pod křížem stůj matka, by syn viděl, jak to její srdce hořem puká!“ To napsal Neruda. "Oh women please have mercy Let this poor boy be. Oh mother dear please listen And don't devour me. Oh mother......" Teď zas cituju Police, písničku Mother z alba Synchronicity. "Jsou situace, kdy prostě musíte obětovat všechno. Paní Pomsta má mnoho uchvacujících podob." To říkám já. (17.11.2014)

To je coraz vacsia bieda pri komentovani. Houdi sa obmedzi na "Zlaty lev", Karla Chrochta tu niet - sak ani nemoze to komentovat, nie su tu zidia a tymi je Karel posadnuty. Zas vidim mne odporneho Radka, ktory je fundom Dyvyne a tvari sa, ze pise neviemako kvalitne komentare. Korejska kinematografia ma nikdy nebavila, asi ja pre tento film, lichvar so svojou matkou - a na tom je vsetko zalozene. Nuda opat suverenne prevladla, plane kulisy a priserne dialogy. Fakt bieda . 45 % (06.02.2018)

Pražský výběr obsah filmu vyjadril už pred časom jednoznačne: "Prachy jenom prachy nečekají, jen po nich šáhneš, už Tě mají!" Rozhovory i komunikácie sú dnes vydláždené peniazmi a prístup k nim lemovaný krvou. Pretože: krvavý je zrod i zánik jednotlivca, jeho vzťahy i práca: to všetko temer bezozvyšku diktované zase peniazmi. Uzavretý kolobeh. Všeobecné pravdy zasadené do prostredia chudobných obrábačov kovov, zanikajúceho sveta, ustupujúceho kanceláriám poisťovácko - finačných inštitúcií. Robotníci sú prebytoční, namiesto odporu voči úžere sa ustrašene krčia pred nekompromisným vymáhačom dlhov. On sám je len úbohým vykonávačom príkazov pánov v golieroch. Bez rodiny, bez zázemia, bez emócií. Potlačené city sa však u neho dostavia. No podobne ako všetko ostatné v tomto filme, len ako následok peňažného kolobehu z minulosti. Režisér ponúka jednoducho vyrozprávaný príbeh plný prekvapivých obrazov, často násilných a plných ubližovania, no pri téme peniaze, to asi snáď ani nejde inak. Úplne posledný záber pre mňa predstavuje možné riešenie a vykúpenie sa z nešťastného kolobehu finančných záväzkov sľubov, transakcií a prevodov. (20.11.2012)

Nejvetší závislák na festivalových welcome drincích Kim Ki-duk zase laská Zlatého lva a já už mám pocit, že chlapec má na place píchačky. Je tu všechno - znásilnění vlastní matky, ležení v hrobě, sebevražda, matka masturbující syna, slzy, pokání, sperma, zvířata. Do toho se všechny postavy chovají tak nezávisle dementně, že by v reálu nepřežili nákup pečiva v sámošce. Naprosto fascinující je, jak se režijně nebojí film před sebou stavět a řešit všelijaké formální výzvy. Prostě je neřeší a vše, co by zavánělo, že si s tím někdo musel dát pět minut práce je vyřešeno střihem nebo tím, že to film vůbec neukáže. SYMBOLIKA!!!!!! je krédem celého filmu a projevuje se například tím, že hrdinova domnělá matka sedí pod obrazem odhalené busty ženy, do které hrdina hází nožem. So deep!!! Festivalové, artové všeničící zlo. Zase na druhou stranu pointa nebyla naprosto totálně dementní (byť logicky totálně WTF) a na světě jsou i horší věci. Třeba holocaust. PS: ostatní komenty jsem četl až po tom mém a odmítám ho předělávat (03.05.2013)

Kim Ki-duk me neprekvapil, ale opet nadchnul a ujistil v tom, ze je to muj, jeden z nejoblibenejsich soucasnych reziseru. Misty se skutecne jedna o brutalni podivanou (ctyri lide ze sedmnacti odesli z kina behem vysilani), Kim vsak nasili dava myslenku a klasicke, az umelecke zpracovani (v zadnem pripade se nejedna o beckovy krvak). Vyborne vykreslena postava bezcitneho lichvare a jeho nova citova vazba na udajnou matku, kterou 30 let nevidel. "Kolik mi da pojistovna za useknutou ruku? 3 milionu wonu. Za dve ruky to je 6 milionu... Podej mi prosim kytaru, rad bych si na ni jeste jednou zahral..." (09.02.2013)