La senda
The Path
Cesta
Obsahy(1)
V zoufalém pokusu zachránit své manželství s Anou, navrhne Raul strávit Vánoce v odlehlé chatě v horách, společně s jejich sedmiletým synem Nicem. Když se Ana a Nico spřátelí s jedním z místních obyvatel, Samuelem, stává se Raul nesnesitelně žárlivý. Snaží se tohoto narušitele, se kterým má, podle něj, jeho žena jistě poměr, zbavit. Rozhodne se tedy pozvat Samuela na štědrovečerní večeři, kde chce odhalit jejich milostný poměr. Nic mimořádného se však nestane. Tu noc má Raul noční můru, kdy je svědkem krvavého incidentu, jehož součástí je i jeho vlastní rodina. Po probuzení, ke své úlevě, zjistí, že je Ana nevinná a že její tajná setkání se Samuelem byla pouze za účelem tajného dárku pro Raula. Něco však není úplně v pořádku. Když se Raul dívá zpětně na fotky z dovolené, vidí na nich situace, si vůbec nepamatuje. Nyní se bude muset Raul vydat na nepříjemnou cestu do hloubi svých vzpomínek a čelit děsivé realitě. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (44)
Miestami sa to snaží pôsobiť ako zaujímavý a inteligentný thriller s nádychom mysteriózna a psycho, avšak nefunguje tu zďaleka nič. Záverečné twistové rozuzlenie je nezmyselné bez hlavy a päty, scény s halucináciami sú trápne, scenár úplne o ničom a postavy, resp. herecké obsadenie strašne nesympatické. Okrem toho značka "horor" nie je zrovna na mieste a aj napriek relatívne krátkej minutáži to strašne nudí. Jediné, čo sa mi aspoň trochu páčilo sú scény, kde figuruje šach. ()
Sice těžce předvídatelná, ale pořád kvalitní záležitost. Cesta je slušný psychothriller v hororově mrazivém ovzduší, co nepotřebuje tlačit na pilu, místo toho si bohatě vystačí s paranoiou hlavního hrdiny a s rozházenými indiciemi ke správnému rozluštění zdejší (nepřekvapivé) pointy. Rozhodně potěší prostředí uprostřed zasněžených lesů, krátká stopáž a přesně trefené obsazení. Zkrátka kus poctivé filmařiny, ale u Španělů je to snad jasná zpráva. ()
Půl filmu čekám, jestli se to rozjede a ono se to nerozjede. A co víc, tak vrcholem napětí je tu scéna s čoklem, která mi, nevím proč, připomínala závěrečnou vrcholovou scénu z filmu Poslední mise se Seagalem, což teda taky o něčem svědčí. Závěr je mimochodem taky vysloveně k smíchu, protože celý film mi byl tak jedno, že kdyby tvůrci přišli s mimozemšťany, tak bych jim ještě poděkoval. Dvě hvězdičky za atmosféru, během které jsem vlastně nevěděl, co se děje a za kameru, která toho kupodivu dost zachránila. ()
„Cesta“ je zajímavým filmem, pokud máte rádi filmy, které na vás působí, které dokážou vyvolat silné, spíše negativní emoce. V tomhle případě se to daří i tím, že je těžké se sžít s postavami, které jsou obecně spíše nepříjemné a nepomáhá ani přítomnost dětského hrdiny. „Cesta“ má dobrou atmosféru, ale jako celistvý snímek prostě nefunguje, a tak se blíží spíše tomu průměru. ()
Pošahaný šachista se snaží využít rustikálního prostředí k revitalizaci vztahů s otrávenou chotí a malým Damiánem. Má při tom absťák po cigaretách, prochází se v pyžamu po zasněženém lese, dělá psí kusy a spolu s divákem luští z indicií, jestli už dávno nepřišel šach mat.. Co dělat, když už úvodní scéna s houpajícími se bílými haksnami vyzradí de facto vše a jediný trochu silnější moment je partie šachu se synem, kterému radí maňásek? Snad jen kochat se Pyrenejemi a kousat se do rtu, aby se člověk při scéně nápadně připomínající rvačku Senzačních bratrů zpátečníků v nýdnolské knajpě nezačal smát. Španělé na poli psychothrillerů umí lépe, o tom žádná.. ()
Reklama