Byl jsem obviněn

Americká televize produkovala TV cyklus I Was Accused (Byl jsem obžalován), uváděný též pod názvem George Voskovec Story, k němuž si Voskovec napsal scénář a v němž hraje sám sebe. Jedná se o pravdivý příběh kdy byl Voskovec rok internován jako nepohodlný a podezřelý žadatel o americké občanství. Díl s Voskovcou eskapádou byl-ověnčený cenou Christopher Award.******************************************************************************************************************************************************George Voskovec Story Historie Byl jsem obžalován a Rudě planoucích raket Zdá se mi neuvěřitelné, že už uběhlo 51 let ode dne, kdy mne producenti Armstrong Circle Theatre, televizní série hraných původních dramat založených výhradně na skutečných událostech, oslovili, abych napsal hru o českém herci jménem George Voskovec. Moje reakce na tuto nabídku byla nejprve negativní. Pod pojmem “český herec” jsem si totiž představil patetického bělovlasého staříka chrlícího úryvky z Krále Leara. Souhlasil jsem ale alespoň se schůzkou, a když jsem viděl štíhlého a pohledného herce z Prahy a vyslechl jeho příběh, naprosto jsem změnil názor. A obzvlášť se mi líbilo, že George Voskovec bude hrát sám sebe. Producenti mi řekli, že Voskovec utekl před nacisty v předvečer jejich invaze do Československa. Od George samotného jsem se ale dozvěděl že jeho osud je mnohem složitější: že o jeho svobodu usilovaly tři různé vlády, včetně mé vlastní! Byl opravdovým dítětem své doby, mužem lapeným do pasti a zkoušeným díky vzdorování ideologiím. A tak začala řada setkání, na kterých mi George osobně vyprávěl svůj příběh. Bylo jasné, že z právních důvodů budeme muset změnit jména i povahu některých osob a George sám vymýšlel taková jména, která by v takových případech vypadala uvěřitelně. George jsem měl rád, obdivoval jsem jeho inteligenci, vtip a štědrost. Když jsem se tehdy oženil, pozvali nás George se svojí ženou Anne na malou oslavu do jejich bytu v Greenwich Village. V jeden okamžik začali obcházet byt, otevírali zásuvky a vyndávali obyčejné domácí potřeby jako třeba ruční šlehač, dřevěnou lžíci, kapesní zrcátko a dávali nám je jako svatební dárky. Jsem přesvědčený, že tyto drobnosti jim byly symboly jejich šťastného manželství a tímto gestem nám chtěli trochu toho štěstí předat. Byl jsem obžalován bylo vysíláno na počátku roku 1956* a v létě jsem s potěšením zjistil, že za scénář k této televizní hře jsem získal Robert E. Sherwood Award. Cenu mi udělila Nadace pro republiku, odnož Fordovy nadace. Jednou z členek poroty byla dokonce Eleanor Rooseveltová. V roce 2005 mne producent Himan Brown vyzval, abych napsal rozhlasovou hru na téma svobody. Vzpomněl jsem si na příběh George Voskovce. Psaní pro ryze zvukové médium si samozřejmě vyžádalo jisté změny, takže Rudě planoucí rakety se nakonec od Byl jsem obžalován dost liší, nicméně základní příběh a poslání zůstávají stejné. Liší se samozřejmě i proto, že já jsem se za tu dobu změnil. Přidal jsem řadu nových prvků, jako například paralelu Voskovcova příběhu a osudu Josefa K., zkoušeného hrdiny Franze Kafky. Rudě planoucí rakety byly v roce 2005 předvedeny před živým publikem v newyorském Javits Center jako ukázka způsobu, jakým vznikají rozhlasové hry. V rolích George Voskovce a Anne Gerlette vystoupili významní broadwayští herci Paul Hecht a Marian Seldes. Jerome Coopersmith (10.08.2012) (méně) (více)