Voyage in Time
Obsahy(1)
Dokument zachytávajúci cestu Andreja Tarkovského a Tonina Guerra Talianskom. Ich cieľom je nájsť vhodné lokality pre natáčanie ich nového filmu. Počas nej Guerra, spoluautor scenára, vyvoláva v Tarkovskom myšlienky ohľadne jeho práce, filmov, inšpirácie a poézie. Výsledkom bude majstrovské dielo - film Nostalgia (1983). (ash99)
(více)Recenze (7)
Inscenovaný dokument z doby příprav na natáčení Nostalgie, který se v poslední čtvrtině stává meditací nad pojmem domov. ()
Aby bolo jasné, Tarkovského považujem za režisérskeho génia a jeho filmy za kinematografické skvosty. Dokument "Čas Cesty" je veľmi rozporuplný..Na jednej strane málo zaujímavé až nudné pasáže ozrejmujúce napr. históriu miest kde sa mal točiť film Nostalghia, zábery kláštora, meditačné pasáže a pod. Tentokrát ma týmito sekvenciami Andrej veľmi nezaujal..Na druhej strane Tarkovského monológy napr. ohľadom svojim obľúbených režisérov sú skvostné. Na rozdiel od iných nadrapených režisérov pôsobí Tarkovský presne ako jeho filmy-dospelo, emocionálne a veľmi ľudsky. Skrátka normálny inteligentný chlapík s dušou umelca, ktorý má sakramentský cit pre filmový jazyk. Ako celok je to priemer, no pre fanúšikov ruského génia vrelo odporúčam! ()
"Beata l'alma, ove non corre tempo." (Michelangelo Buonarotti) ()
ocenenia : MFF Cannes 1995 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
Celkem zajímavý dokument o natáčení Nostalgie, který v sobě má zvláštní kouzlo a to v sobě má především povídání Tonina Guerry a Andreje Tarkovského o různých tématech. Občas tu máme zajímavé záběry krajin, které jsou někdy až Benningovské (statické záběry krajiny). Navíc mě dost překvapilo, jak začal Tarkovskij vyprávět o Itálii - "Jsou tu krásná pole...". Já začínám mít dojem, že my dva bychom našli společnou řeč. Ale na druhou stranu, i přes délku jedné hodiny se to nevyhne utahaným momentům, proto dávám jenom 4* ()
Asi nejvíce se jedná o odpověď na jednoduchou otázku, co vlastně dokázalo dostat Andreje Tarkovského do podvědomí všech filmových příznivců a badatelů a v čem pramení to kouzlo, které jeho díla posouvají do kategorie vyhledávaných - přičemž si myslím, že tento dokument lze doporučit i těm, kteří k jeho tvorbě nemají vztah, ovšem chtějí mu zároveň naslouchat. Byl jsem zaujat jeho pokorným vystupováním bez velikášských póz typu "já jsem režisér" (lze srovnat s jinými tvůrci, kteří svá díla nesmyslně dopředu prohlašují za "nejlepší v historii", doplněné o reklamní masáž), stejně jako rozjímání o kinematografii obecně - co pro něj znamenají jednotliví režiséři? Čeho by se ji jiní měli vyvarovat? A co už je třeba i přehnané? Nejedná se však jen o hodinku prostého filozofování, film funguje i jako cestopis, navštívené italské lokace jsou tradičně pomalými záběry zaznamenány tak, že mě přirozeně láká je sám navštívit - osobně jsem navštívil jen sever Itálie (mimochodem, o turistice má zde pan režisér jednu pěknou větu... je to klišé, ale opravdu "na zamyšlení"). Plus ta pro mě nejdůležitější pasáž, vystihující dlouhodobý přístup nejen k profesnímu životu je zde řečena beze slov (osamocený Tarkovskij v kostele). "V současnosti kdekdo natáčí filmy, kdekdo si myslí, že může dělat filmy. Není těžké naučit se, jak jej dát dohromady, jak pracovat s kamerou... Rada, kterou mohu dát začátečníkům je: neoddělujte své dílo, svou práci, svůj film od života, který žijete. Nevytvářet rozdíly mezi filmem a vlastním životem. Můžete být morálně odpovědní za to, co jimi vytváříte." 80% ()
Navštívená místa a lehké zamyšlení tvůrce nad filmem a tvorbou. ()