Jeff
Recenze (5)
Víceméně klasický dokument ve formě vyprávěnek tří různých lidí – vyšetřovatel, obyvatelka domu, ve kterém Dahmer bydlel a soudní lékař. Jako bonus jsou jednotlivé monology prokládané poměrně nezáživným hraným ztvárněním jednoho úseku Jeffreyho kariéry (v období kolem druhé vraždy). Samozřejmě nechybí několik archivních záběrů a fotografií. Informačně podobný typ dokumentu už ani nemůže přinést skoro nic nového. Zpracování pak odpovídá čistému průměru a diváka bohužel nechává víceméně chladným (až na výjimky, například výrobu sexuálních otroků prováděním jejich „lobotomie“, která působí stále stejně děsivě). ()
Pána Boha, ako ja z duše neznášam tieto inscenačné dokumenty s “dobrovoľníkmi” pred kamerou, ktorí by za normálnych okolností dostali rolu akurát tak miesto makiet žandárov vedľa cesty. Toto je dokument vyskladaný z monológov ľudí, ktorí boli Dahmerovi v jeho “aktívnych” časoch najbližšie, pričom obohatený je len o minimum toho, čo robí z dokumentu výborným dokumentom. Je to celé príliš nevýrazné, informatívne sa človek dozvie o pocitoch právnika, lekára či “domácej”, no nič od neho samotného a jeho činoch. Zabudnite na podrobnosti, takýchto dokumentov je na milión .. ()
Jako uzavřené dítě poznává chlast a zakládá si v Milwaukee svůj zvířecí hřbitov, kde pohřbívá umučené psy a kočky. U jeho první vraždy roku 1978 hrála roli samota, díky které si přivezl domů stopaře (19). Po menší kalbičce a sexu ho Jeff sundá činkou, uškrtí, rozřeže a pohřbí v lese, je mu 18 let. V následujících letech se dostane do podmínky kvůli sexuálnímu zneužívání mladistvých, přesto vraždí jakoby se nechumelilo. Krvavý hon na homosexuály ukončí až útěk jednoho z nich. Včasně informovaná policie v jeho lednici nalezne 4 lidské hlavy, srdce a části těl, které jedl. Dahmer si vedl rovněž kartotéku vražd a sbíral kosti. Vyvařené lebky natíral na šedo, aby vypadaly uměle a přidával je k ostatním. Díky lebkám měl pocit, že není osamělý a že jeho milenci jsou navždy s ním. Vyšetřujícím vše přiznal a soud s kanibalem začal v létě 1992. Vyfasuje 15 doživotních trestů za 15 vražd. Po procesu se dává na křesťanství a nechává se pokřtít. V srpnu roku 1994 ho napadne spoluvězeň železnou tyčí. Dahmer po převozu do nemocnice umírá a na vlastní přání je jeho tělo zpopelněno a vloženo do hrobu bez označení. ()
Pokud případ Jeffreyho Dahmera neznáte, myslím, že stojí za to se o něm něco dovědět právě z tohoto snímku. Je škoda, že některé informace jsou podány jen v závěrečných titulkách, protože myslím, že i Dahmerova smrt patří k tomu, co je na případu zajímavé a velmi důležité. I tak ale zůstává obraz šílence, který neměl zábrany a byl obviněn z nekrofilie a kanibalismu – tedy kromě vražd. Tohle je obrázek, který není krvavý, ale ony i popisy bohatě stačí. ()