Křižník Potěmkin

Dlouho jsem se na tuto klasiku chystala. A možná by se nic nestalo, kdybych se chystala dále. Nejsem unešena, nejsem uchvácena, neobdivuji. Na rozdíl od mnohých jiných němých filmů mne tento naprosto neoslovil, přišel mi zastaralý, šedivě nudný a nezajímavý. Musím však ocenit občasné záchvaty inovace při práci s kamerou. /// Viděno v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (11.04.2015)

Včera som videl Krížnik Potemkin druhý a posledný krát. Uznávam kvalitu strihu, montáže, uznávam nezabudnuteľnosť scén na odeských schodoch. Ale súčasne registrujem Ejzenštejnovu nadprácu pri nadbiehaní novej moci a to nedokážem odpustiť ani geniálnejším filmom, ako je Krížnik Potemkin. Najchladnejšie štyri hviezdičky. (18.03.2011)

Zde asi nemá cenu nějak polemizovat. Vzhledem k tomu, že patřím k tomu úzkému okruhu podivínů, kteří mají rádi staré černobílé, popřípadě i němé filmy, není co řešit. Tento film je dnes něco jako učebnice. Počátky filmové řeči v praxi. Mě osobně se moc líbila scéna vzpoury na palubě. I přesto, že se jednalo o neherce, je zde dokonale vystižena tíha jejich rozhodování prostřednictvím pár záběrů a střihů. Asi nemá cenu se rozepisovat o velmi působivé scéně na oděsských schodech, v této geniální pasáži už asi nic nepopsaného objevit nelze. (16.10.2007)

Ejzenštejn bol najvýznamnejší predstaviteľ ruského konštruktivizmu a Krížnik Potemkin jeho vrcholným dielom. To, čo dnes stačí odklikať na počítači, museli kedysi tvorcovia ako on nainštalovať v exteriéroch a zladiť davy v kompaktný herecký celok. Protiburžoáznosť diela a revolučný zápal už môže dnešné publikum trochu zneistiť, avšak film treba brať v kontexte svojej doby. Niekoľko scén, ktoré vošli do histórie, predovšetkým kočík na schodoch, by mu to malo vynahradiť. Film môže svojou prvou, subtropicko- exotickou (plachetnice) polovicou diváka uchlácholiť, nasleduje po nej totiž zmena atmosféry, keď prichádza na rad jeden z najbrutálnejších masakrov filmovej histórie a poŠtrajku (na rozdiel od neho tu už nepoužil grotesku) ďalší dôkaz, že Ejzenštejn nemal s usmrcovaním filmových detí a žien žiaden problém. Termín "deti vo filme násilne neumierajú" vznikol určite až po ňom. Záverečná pasáž na mori je stvrdením, že Krížnik Potemkin je skutočným veľkofilmom aj dnes a ako celok míľnikom svetovej kinematografie. Nielen láska, ale aj revolúcia ide cez žalúdok, alebo komu nechutil boršč. (12.06.2012)

Některé filmy skutečně nestárnou.Tohle je jeden z těch případů.V případě Křižníku Potěmkin se nemusíte ohlížet na stáří filmu,abyste dali vysoké hodnocení,protože vás pořád uchvátí.Metropolis je pro mě sice pořád někde jinde,proto ty čtyři,ovšem scéna na Oděském schodišti... na to se nezapomíná. 85 % (12.06.2010)