Cesta ven

TV/// Obsazení 10/10 Děj 6/10 Hudba 4/10 Prostředí 8/10/// PLUS: herci i neherci hrají výborně, přirozeně, vůbec nemáte pocit, že by to bylo hrané, vše působí realisticky, uvěřitelně a díky tomu i stísněně a bezvýchodně, moc se mi líbila hlavní postava, která se snaží vymanit svému osudu, je to silná osobnost a budete jí přát štěstí MÍNUS: mám rád šťastné příběhy a v tomto se toho pěkného moc nestane, věčný boj s nepřízní osudu je všudypřítomný a já z toho měl celkem špatný pocity, hudební stránka je pouze v režii občanů a jejich zpěvu a tradiční hudby, je to zajímavý způsob, působí to víc realističtěji, přesto dávám přednost vkusnému hudebnímu doprovodu, kterého se tu nedočkáme.// Shrnutí: Z počátku hodně silný příběh se postupně změní ve stále stejné obrázky, pocity a děj se chová jako "běžný život" kde nic nekončí, stejně jako nám ukazuje tento snímek a jeho otevřený konec s naději na lepší budoucnost./// Celkem 67%/// (08.03.2015)

Velmi sugestivní příběh z prostředí ve kterým se sice nenacházím a doufám, že nikdy nacházet nebudu, ale i tak si troufnu říct, že ten příběh na mě působil realisticky, syrově a depresivně. Žaneta si obcházela svůj hořkej kruh, ale já v tom kruhu teda moc děr kudy ven neviděl. Po tomhle filmu si možnosti vydělávat si love vážím zase o hodně víc. Film díky osobité kameře, nehereckýmu castingu a tradičně depresi pomahájícím ostravským exteriérům působí až dokumentaristicky. Z toho lidskýho zoufalství jsem nakoupil depresi na celej měsíc, fakt díky. (14.02.2015)

Pro mě osobně plus mínus zbytečný film, jako součást výukového materiálu základních a středních škol, abychom trošičku pomohli integraci a zabránili nárůstu neopodstatněného rasismu a náckovství v kombinaci s diskuzí a dobrým kantorem velmi vhodný. Petr Václav je férovej chlap, jestli mi rozumíte, to je jasný. (16.02.2015)

V súvislosti s týmto filmom sa pochopiteľne bude riešiť viac samotná téma a odvaha tvorcov sa vyjadrovať k niečomu, k čomu nie je vôbec jednoduché sa vyjadriť. Áno to je v poriadku, ale zaujímavejšie pre tých premýšlavejších bude aj prístup, aký k tomuto vyjadreniu Václav zvolil. Scenár pracuje s postavou, ktorá sa rozhodla, že svojmu osudu bude vzdorovať a že sa rozhodne nebude považovať za obeť nejakého systému a tými, ktorí tak činia, úprimne pohŕda, vrátane otca jej dieťaťa. Je však možné dobrovoľne vyliezť zo začarovaného kruhu tejto "veľkej rodiny" alebo je vôbec v silách jedného človeka niečo zmeniť? Za druhé nesmierne uznávam, ako dokázal Václav pracovať so svojimi nehercami a aké vety sú schopní prednášať. Proste také, po ktorých si tiež nebudete myslieť, že dotyční sú iba obeťami, ale žeby aj sami mali niečo zmeniť. Neherci tak dodávajú dojem autentickosti nie svojimi hereckými výkonmi, pretože profesionálny herec dokáže pred kamerou vystupovať rozhodne dôveryhodnejšie, ale preto, že nemajú problém samých seba hrať aj ako napríklad zlodejov a feťákov. A Dudová predviedla podľa mňa skutočný profesionálny výkon. (06.12.2017)

Já cestu ven řadu let nevidím. Nevidí jí zákonodárci, nevidí jí majitelé zdemolovaných ubytoven, nevidí jí úředníci, ředitelé škol, sociální pracovníci.. Nemění to ovšem nic na tom, že to zase jednou, po delší době klaplo. Tuzemský film, za který se divák nemusí stydět. Petr Václav platil za velký talent, pak se však odmlčel. Celovečerně pauzíroval, žil ve Francii, pracoval na dokumentech. Vrací se (znovu) „neutěšenou“ situací Romů, kterou ilustruje strastmi mladé ženy z Ostravy ztvárněné neherečkou Klaudií Dudovou. Pracovat chce, vychovávat dceru také, jen sociální systém to vidí jinak. Některé pasáže filmu nejsou úplně jasné, místy jde o podivné posuny v prostoru i času, stylizovanější momenty snímku také nejsou zrovna z těch vydařených. Václavova osobitost a vhled do problematiky jsou nicméně docela zajímavé, nenadržuje nikomu, Romové mají v jeho očích své chyby i slabosti, stejně jako ostatní. Ženské sportovní drama Fair Play mě ve výsledku chytlo víc, nicméně za těch několik silných obrazů díky. 70%. (01.03.2015)