Generální linie

3,5 Budovateľská agitácia podaná vtipnou formou. Nestrhlo ma to až tak ako Október, či Křižník Potemkin, predsa len, téma kolektivizácie nie je až tak zaujímavá ako revolúcia. Napriek svojej dĺžke ale film vôbec nenudí. Ohromne silnou stránkou je opäť kamera a strih, úžasne pôsobivé obrázky sú zmontovaně do zaujímavého a zmysluplného celku. Spočiatku to je dosť depresívny náhľad do sveta hrozivej biedy, ale nástupom tých správnych, angažovaných ľudí sa postupne všetko mení k lepšiemu. A keď ešte nastúpi aj "balšája ťéchníka", máme tu radostný svet, ktorý svojou dokonalosťou niekedy zablúdi až do sci-fi oblasti. Všetko je to ale brané s nadhľadom, pácil sa mi ten sarkastický humor. Trochu mi vadila tá tiesnivá hudba, občas až nepríjemná. (07.09.2021)

Nikto nepochybuje, že režisér Sergej M. Ejzenštejn bol geniálnym tvorcom. Jeho práca pre sovietsku propagandu bola neoceniteľná a keďže zástanca kolektivizácie i tohto filmu Trockij upadol medzičasom do nemilosti, názov filmu sa musel zmeniť na "Старое и новое". Problémom snímku je však jeho neúmerná dĺžka. (09.02.2024)

Pokud si chce divák vyzkoušet, jak moc dokáže oddělit formu od obsahu, je sovětská avantgarda zcela ideální. Nejspíš nemám to správné pochopení pro utužování kolektivismu, víru v lepší zítřky a obětavé mužíky s dobrým srdcem, a tak byla Generální linie pro mě filmovými muky. O to hůř, že mi to nepřišlo ani legrační. Snad mi chybí ten správný kádrový humor. Navíc němá projekce bez jakékoliv hudby nebyla nejšťastnější volbou. O to víc zamrzí, když člověk vidí sovětský formalismus na vrcholu svých sil, ale v tak hloupém a v kruhu se točícím filmu. Ble. (24.02.2010)

Jakkoliv je Ejzenštejnova režie úchvatná, krom Ivana Hrozného I a II mě žádný jeho film nestrhnul. Funguje to na stejném principu, proč mě nedokáže strhnout, když na plátně bojují dvě hodiny v kuse obří roboti zpodobnění tou nejdokonalejší počítačovou technologií. Přestože to možná vypadá úžasně, pozornost to zkrátka neudrží. Na druhou stranu na natočení úchvatných záběrů Generální linie nestačil dostatečný rozpočet, ale pořádná dávka talentu, proto nejde necítit úctu i k tak demagogickému a táhlému dílu. (23.12.2012)

Dokázat krásně, originálně a sugestivně zachytit věci je umění, ale nacházet mezi věcmi nové dosud netušené či nezpozorované vztahy je mistrovství. Ejzenštejn dokázal nejen zachytit nehybnou krásu věcí, přírody, mužických obličejů (jinak děsivých...), ale dokázal mezi tím vším zachytit i vztahy mezi nimi. A jen ve vztahu dvou a více věcí vzniká napětí a pohyb, kterému svou obratností dokázal nejen vdechnout život, ale ho i zachytit. Proto tu jsou jak krásné detaily, tak dynamismus scén takových situací, které by v rukou jiného filmaře zachycujícího ve dvou němých hodinách stavbu zemědělského družstva ubíjela nudou. Analogie s humorem i vážností, schopnost vytvořit z nejobyčejnějších scén senoseče či zprovoznění odstředivky na mléko vizuální dechberoucí zážitek je podle mě prostě mistrovství. Nedá se než souhlasit s jiným mistrem němé éry, Griffithem: "What the modern movie lacks is beauty – the beauty of moving wind in the trees, the little movement in a beautiful blowing on the blossoms in the trees. That they have forgotten entirely. In my arrogant belief, we have lost beauty." A s přihlédnutím k historickému zasazení filmu v kontextu ruských dějin a zpronevěření autorovy angažovanosti stalinismem, je to krása tragická. (22.03.2014)