The Captive

V momentu únosu mimo obraz použil Egoyan úplně stejný záběr jako Villeneuve v o rok dřívějších Prisoners. Jinak se ale vydává jiným směrem, padouchy i zákulisí s unešenou obětí nám ukazuje hned od začátku, průběžně s představováním hlavních postav. Chronologické rozházení některých událostí dělá sledování filmu zajímavým. Jasno začnete mít až po pár desítkách minut. Následně dojde na působivě mrazivé scény i slušně vyobrazené záporáky, ze kterých naskakuje husina. Slušný, ne úplně typický příspěvek do skupiny podobných žánrovek. (26.03.2020)

Já jsem tušila, že to nebudu mít s Atomem jednoduché. Kdepak Sladké zítřky a nebo Feliciina cesta, tam jsem neměla problém, ale tady jsem silně rozpolcená a nevím, kam mám The Captive zařadit. Možná, že kdyby se tolik nesnažil tvářit tajemně, zajímavě, originálně až experimentálně a kde na začátku vím zhruba tolik, co na konci, tak by to prospělo oběma stranám. Divákovi jako jsem já, rozhodně. V prolínání časových rovin jsem se po půlhodině zorientovala, ale horší to už bylo se scénářem, z kterého se podle mě dal vykřesat daleko větší trhák. Takhle jsem měla pocit, že tam snad není jediného normálního tvora, protože jsem se nemohla zbavit dojmu, že se všichni pohybují v jakési pro mě nepochopitelné dimenzi. Ještě tak otec Matt působil přijatelně, kterého hrál ostřílený Ryan Reynolds, ale když jsem viděla interiér jeho auta, tak jsem taky chvíli zaváhala. Co se tvůrcům povedlo maximálně dobře, byl výběr osoby, která trávila čas s Cass. Tak slizký a odporný typ člověka od prvního pohledu jsem dlouho neviděla. Tam jsem neměla jediný problém zaujmout jasné stanovisko. Zkrátka celý Atom Egoyan, ale já tentokrát konstatuji, že to bylo velké zklamání. (06.11.2014)

Mrazivý thriller s už tak dost nepříjemným tématem, ale ještě daleko děsivější ústřední pointou (stalking, psychický teror) celého filmu. Egyptský režisér Atom Egoyan, který má na svém kontě například diskutovaný Devil’s Knot, má na filmy s touto tématikou očividně čich a stejně tak je tomu s The Captive. Ryan Reynolds a M. Enos v rolích zdrcených rodičů jsou přesvědčiví, ale Kevin Durand v roli psychicky narušeného únosce je přímo excelentní a přesně takový charakter bych od slizkého šílence čekal. Co je ale největším plusem filmu, že ve stěžejních scénách umí být napínavý, v jiných zase neskutečně emotivní a místy jsem se doslova v třepal v křesle a trpěl s postavami. Výborně a poutavě podaný film, který si s divákem umí vyhrát a nastiňuje odvrácenou stranu společnosti v reálném obraze. (02.10.2020)

Moje prvé stretnutie s Egoyanom a myslím, že dopadlo veľmi slušne. Temná krimi dráma podfarbená hudbou à la Jóhann Jóhansson s tak poprehadzovanými dejovými linkami, že by sa ani Tarantino v tom nevyznal a vďaka počasiu to celé vyznieva ako severská dráma. To sú vlastne ingrediencie, ktoré potrebujem ku kvalitnému filmovému zážitku. Preto aj napriek tomu, že filmu miestami výrazne dôjde dych hodnotím vysoko. Skrátka kvalitka. (29.01.2017)

Celkem slabota. Atmosféra trihelu se vytratila do posledního Atomu, zůstalo jen od každého žánru trochu. I žďabec komedie by se našel. To když nejhustší pedofilní síť, která si co do bezpečnosti nic nezadá s CIA, překonává hranice vlastní blbosti a dává o sobě amatérsky vědět. V momentě, když zorganizují setkání (SPOILER) unesené dívky s jejími rodiči, už smíchy dávíte ovladač. Dopadne to jak to dopadne. Za svou neopatrnost jsou záhy potrestáni a vy si říkáte, škoda, mohlo to být méně fantasy. (03.12.2015)