Režie:
Jean ChapotScénář:
Jean ChapotKamera:
Sacha ViernyHudba:
Jean-Michel JarreHrají:
Alain Delon, Simone Signoret, Paul Crauchet, Bernard Le Coq, Miou-Miou, Jean Bouise, Catherine Allégret, Renato Salvatori, Fernand Ledoux, Christian Barbier (více)Obsahy(1)
Vyšetřování vraždy, které je současně psychologickým soubojem mezi vyšetřujícím policejním komisařem a ženou, odhodlaně hájící vlastní rodinu. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (2)
Recenze (88)
Kriminální příběh o vyšetřování záhadné vraždy ženy, v němž se nakonec ukáže, že pachatel pochází z úplně jiného kruhu, než se vyšetřovatelé po většinu času pohybují, určitě již mnozí z nás viděli v mnoha filmech. Málokterý z nich se ale mohl pochlubit tak skvěle propracovanou psychologii vyslýchaných postav jako Spálené stodoly. Byť se pátrání táhne napříč celým filmem, v středě pozornosti zůstává detailní analyza vztahů v rodině žijící v opuštěném domě v horském prostředí, kde lidé pět měsíců zažívají krutou zimu a těžce pracují na statku, kde se na noc dům nezamyká a zůstává odemčený pro náhodně zabloudilé turisty, a kde neochvejně vládne svojí pevnou rukou milující i čestná matka v podání Simone Signoret. Slavná francouzská herečka vytvořila dva roky před tím nezapomenutelnou dvojici s Jeanem Gabinem v Kočce, tentokrát ústředního partnera Signoret představuje neméně výborný Paul Crachet. Oba společně s Alainem Delonem v roli mladého soudního vyšetřovatele rozehrávají jedinečný herecký koncert na pozadí patřičné dramatické atmosféry. Vysoká kvalita napsaného příběhu i hereckých výkonů bude nejspíš opět hlavním důvodem, proč se budu chtít k filmu vrátit, byť se občas neobešel bez hlušších míst. Ze zde uváděných podobných filmů mě ale Případ Dominici, mapující kromě života rodiny na statku ještě v další vrstvě podrobnou historii justičního omylu, oslovil přeci jenom o stupeň víc. 80% ()
Naladěno jsem měla hned od úvodu, takhle totiž u nás vypadá zima... Simone Signoret v roli mámy-lvice parádní, obdivuhodná, uvěřitelná, milující, ochranitelská, přitom přímá, čestná, spravedlivá... Alain Delon jako vyšetřující soudce s instinktem - něco tu nehraje, jen neví, co přesně... Vzájemné poznávání, respekt, úcta... ()
Musím se přiznat, že jsem od samého začátku podezřívala Jeana Bouise, ten jeho knír musel být snad schopen i brutální vraždy. Tohle je jeden z filmů, kdy se nedá říci, kdo má vlastně hlavní roli, ale já v tom mám jasno, že to byla Signoretová. Byla to jedna z mála francouzských hereček, která byla ochotna jít kvůli roli i do tepláků a přitom to neměla zapotřebí. Zahrála by dámu i v těch teplácích a uklízečku ve velké večerní. A k jejímu umu se přidal jako sekundant Alain Delon tentokrát výjimečně mluvící hebkým hlasem Eduarda Cupáka. Chudák Crauchet se nevymanil z žánrového stereotypu a opět hrál svého uťápnutého manžela. ()
Vesnické drama na pozadí detektivky. Spálené stodoly jsou horský statek, podle výměry a výnosu mléka (viz film) na naše poměry z těch větších. Jeho "předsedkyní" a majitelkou je Rosa (příjmení se nedozvídáme). Přestože jej nevede železnou rukou, její "dělejte si co chcete" však implicitně znamená: "Když neuděláte to, co říkám, tak buď selžete nebo vás bude trápit špatné svědomí. Beze mě nejste nic." Do života v zaběhnutých kolejí infiltruje náhle vražda, která jednotilvé vztahy vyhrocuje. Toho si všímá i vyšetřující soudce Larcher, který se po dobu pobytu na statku a v nedalekém městečku, dostává do Rosina vlivu, skoro až jako rodinný příslušník. Konec příběhu je otevřený na všechny strany: Dokáže Rosa opět stmelit rozvácenou rodinu? Udrží statek? A je vůbec kladnou postavou? - Freudova vzpoura synů zde není namířena proti otci, jak je to obvyké, ale proti matce, která ho zastupuje (otec, zde patří spíš mezi syny). ()
Chladné a není to tím sněhem, triviální a je to tím příběhem (i když o něj tu moc nejde, spíše o nalívání čistého vína a taky červeného a skotské). Nu což, alespoň pro jednou nechal Delon bačkory nenatažené a ještě dostal pár švýcarských franků na kafe.. A mimochodem, poslouchat Jarreho hudbu ze Spálených stodol v uzavřené místností, byl by asi tak po hodině šroubovák zapíchnutý do vlastního čelního laloku jediným možným východiskem.. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (7)
- Režisér Jean Chapot kvůli neshodám s hlavními představiteli na čas natáčení opustil. Po dobu jeho nepřítomnosti řídil natáčení Alain Delon. (vesper001)
- Je známý fakt, že se režisér Chapot a Delon na ničem neshodli. Co Chapot navrhl, nikdy Delonovi bevyhovovalo, a navíc tvrdil, že jeho režie je špatná. Již po několika dnech se atmosféra stala nedýchatelnou. Miou-Miou situací tolik trpěla, že se nakonec zhroutila a jednoho rána bez vysvětlení zmizela. Objevila až po několika dnech odpočatá s otázkou, jestli se ti dva nesmiřitelní již uzavřeli mír. (theSaint)
- V epizodní roli manželky soudce Larchera (Alain Delon) se objeví dcera Jeana Gabina Florence Moncorgé-Gabin, která u tohoto filmu pracovala jako skriptka. Za nápadem obsadit ji stál Alain Delon. (vesper001)
Reklama