Plyšový medvídek

Předpokládám, že většina zde hodnotících viděla film dabovaný. A o tom to možná je. Také jsem to nejdřív viděla v TV dabované. A přišlo mi to, no, nic moc, jakože i tesaři De+De (Delon, Deray) se občas utnou, ale chyba lávky. Pak jsem koukla na originál a měla jsem pocit, že koukám na jiný film. Film v originále vyznívá jinak. Má velice dobře vystavěnou atmosféru, perfektní hudbu, Delon hraje tak civilně, jak se k této roli přesně hodí (dabing Bédi Trávnička, pardón, dvorního pana Trávnička je v tomto případě tak rušivý!!! , to vůbec neladí !!!). Plyšový medvídek si zkrátka téměř! nezadá s filmy z dřívějších let. U mne originál jednoznačně zvedá hodnocení, jinak bych zůstala poněkud rozčarovaná u tří hvězd. (26.07.2011)

Zdá se mi, že tento film je značně podceněný a podhodnocený. Psychologicky přesný a napínavě vyprávěný příběh si takový odsudek nezaslouží. Není třeba vše vysvětlit do posledního slova, ani G. Simenon by to neviděl rád. A závěr filmu, pro mne naprosto nečekaný, je i při absenci vysvětlování zcela přirozeným vyústěním toho, co proběhlo předtím. (12.12.2010)

Líbilo se mi, jak Delon použil celý svůj výrazový rejstřík - celou dobu by se od jeho tváře mohl učit nehybnosti i balvan, s tou čestnou desetivteřinovou výjimkou, kdy se veselil s jednou z jeho milenek, a kdy vypadal jak králíček, kterého místo na tužkovou baterku připojili rovnou na temelín. Patrně nemoc z povolání, z toho zašívání žen po porodu jel v této situaci jak obvzlášť splašený šicí stroj.  Jinak z morálního hlediska proti jeho chování nemám ani to nejmenší. Těm zástupům svedených ženských nic nesliboval, a že nevyslechl kdysi starého přítele, kterému zemřela žena? No pardón, není vzdálenější téma, do kterého by se mohl vcítit proutník s miliony žen na každém prstu. Co vyčítám filmu, je závěr. Když režisér zvolil tuhle variantu, je od něj vrcholně nehezké, že divák neví, jak to s Delonem dopadlo. Přišlo se na to, nebo ne? Měl pak výčitky svědomí? Atd. (25.08.2023)

Je otázkou jak tento film nazírat. Balancuje mezi thrillerem, psychologickým filmem a sociálně kritickým pohledem, který byl tak silně zastoupen v evropském filmu druhé poloviny minulého století. Simenon, zdá se, v literární předloze překročil řadu svých žánrových vymezení a režie se činí, herci, Delon jako téměř vždy v hlavní roli, dominuje; neselhává ani scénář. V přepočetné hercově filmografii tento kamínek v žádném případě není tím horším; spíše naopak. (16.08.2023)

--- 21. 3. 2011 Jak uhodnu rozuzlení před polovinou filmu, jde hodnocení dolů. Od dua Deray-Delon (a adaptace Georgese Simenona) jsem čekala mnohem víc. --- 11. 11. 2011 Po druhém zhlédnutí přidávám třetí hvězdičku. Zaměřila jsem se v poslední době na Delonovu pozdější tvorbu a nové zkušenosti mě přiměly ty staré přehodnotit. A také se smířit s faktem, že zlatá éra francouzské drsné školy je nenávratně pryč, a je zbytečné očekávat, že se vrátí. Takže nyní objektivněji a bez zřetele k minulosti: není to špatný příběh, jen jsem se do něj prostě nedokázala ani vcítit, ani ponořit. Prostě jen tak bez emocí sledujete, jak hlavní postava jen tak bez emocí proplouvá dějem a občas si pohraje s medvídkem, občas s ženskou a občas s pistolí. Toť vše. (11.11.2011)