Samuraj

Velmi impozantní filmové dílo francouzské kinematografie, v kterém je pouze minimum textů, což je rozhodně přínosem, ostatní ve filmu beze slova sděluje svým přesvědčivým hereckým projevem A. Delon, který ztvárňuje roli zásadového nájemného vraha s propracovanými postupy tohoto specifického oboru, ať již jde o tvorbu alibi nebo tahání policajtů za nos. Když poslední zákazníci nechtějí zaplatit a rozhodnou se Delona zlikvidovat, začne se měnit jejich pozice z objednávajícího na loveného... (19.03.2008)

Alain Delon v hlavnej úlohe mĺkvej postavy, ktorá síce viac koná, ako rozpráva, no počet jej činov by sa dal na jednej ruke bez troch prstov porátať. Tak nejak som dúfal, že bude samotný snímok bohatší na atmosféru, či lepšou psychologickou sondou do hlavy samotára. Bohužiaľ, žiadna “hitparáda” sa nekonala, a i keď sa o vyslovenú nudu nejedná, na žiadny dôvod pre ktorý by človek padol na riť, som veru nenatrafil. Čistý priemer. (18.11.2021)

Podíval jsem se na to hlavně proto, že to posloužilo jako inspirace pro Killera Johna Woo. Ta inspirace je zjevná (zrazený elegantní osamocený zabiják jménem Jeff, zpěvačka jako svědek vraždy, závěr), ale nejen ve srovnání s Killerem mi tohle přišlo bolestně pomalé, neakční a nezajímavé. Melville zkoumá samotu a metodu hlavního hrdiny, Wooa naopak zajímá přátelství dvou mužů na opačných stranách zákona a krvavá a estetizovaná akce. U Melvillea trvá věčnost, než hrdina zcela neokázale zabije jednoho člověka jedním výstřelem, u Wooa hrdina po pár minutách efektně postřílí celý gang a do konce filmu to udělá ještě několikrát. (27.02.2018)

Nájemný vrah Alain s kamennou tváří ala "Frigo na mašině" (http://www.csfd.cz/tvurce/823-buster-keaton/) . Film Samuraj, jako by vypadl z období němé filmové tvorby. POZOR!! Film je skoro vhodný i pro hluché!! Těch pár pronesených vět během 105 minut ani nestojí za řeč. Ale abych neprudil, byl jsem spokojen. (23.03.2015)

Mám rád málomluvné drsňáky jako je Jef Costello. (Ale vážně by nemusel nosit baloňák s límcem nahoru a v jednom kuse si upravovat klobouk! Dělá to i na plakátě!). Bylo zábavné sledovat vyšetřování francouzské policie v šedesátých letech a zjišťovat, kde leží inspirace pro filmy jako Leon a Ghost Dog - Cesta samuraje. Je přitom očividné, že i tento film je vlastně poctou a že je inspirován například Kurosawovými filmy. Bál jsem se, že konfrontace s pianistkou bude probíhat na úrovni prostřední části jinak výborných Tří dnů Kondora, ale naštěstí jsem se pletl. Tenhle film se podobným "intermezzem" nezatěžuje. Některým lidem se může zdát Costellovo chování nelogické, ale podle mě má svou (pravda, skoro až komickou) osudovostí blízko nějakým řeckým tragédiím. Dokázal jsem se naladit na tu správnou vlnu a tak mi jeho chování nevadilo. Jinak tomu není moc co vytknout. Melvillova režie je plná dlouhých záběrů, ve kterých se jakoby nic neděje (Costello jde po ulici, leží na posteli, kráčí do schodů...), a zámlk. (21.03.2010)