Samuraj

Prý by to pro některé i býval byl dokonalý film, kdyby byl býval měl jiný scénář. Minimalistický Delon se totiž v perfektní režii pohybuje ve světě, který dává smysl jen pro účely filmu. Precizní nájemný vrah předpokládá své odhalení policií a vytváří si dokonalé alibi, a to takovým způsobem, aby byl následně zadržen a hon na lišku mohl začít. Chápu však, že kdyby se Costello měl skutečně chovat jako profesionál, bylo by daleko složitější zavést jej tam, kam nakonec byl doveden. Film se však dle mého soudu nechce prezentovat jako přísně logický kriminální příběh, který uspokojí i toho nejschopnějšího vyšetřovatele hrdelních zločinů v pantoflích a s dálkovým ovladačem. Samuraj má především kouzlo. Smutné kouzlo osamělosti a zejména v kritizovaném, údajně velmi nelogickém, závěru vybuchuje v očích Jeffa Costella vší silou. Dokonalá pětka. (11.10.2017)

,,JE TO OSAMĚLÝ VLK… JE TO RANĚNÝ VLK, TEĎ MŮŽE ZANECHAT STOPU. MUSÍME SE HO RYCHLE ZBAVIT.“...... /// Stará dobrá Francie a její kriminálky. Alain Delon vs. policie, dobrej námět, horší scénář a parádně budovaná atmosféra. Charismatickej Delon utáhne cokoliv, a tak i přesto, že marně přemejšlím, co tím (nejen) koncem chtěl vlastně básník říct, dávám bez zbytečnejch keců 3*. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Samuraje (ve filmu) poznám okamžitě. 2.) Smrt je cílem mý cesty! 3.) Thx za titule ,,novacisko“ a ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (09.06.2013)

Mám rád málomluvné drsňáky jako je Jef Costello. (Ale vážně by nemusel nosit baloňák s límcem nahoru a v jednom kuse si upravovat klobouk! Dělá to i na plakátě!). Bylo zábavné sledovat vyšetřování francouzské policie v šedesátých letech a zjišťovat, kde leží inspirace pro filmy jako Leon a Ghost Dog - Cesta samuraje. Je přitom očividné, že i tento film je vlastně poctou a že je inspirován například Kurosawovými filmy. Bál jsem se, že konfrontace s pianistkou bude probíhat na úrovni prostřední části jinak výborných Tří dnů Kondora, ale naštěstí jsem se pletl. Tenhle film se podobným "intermezzem" nezatěžuje. Některým lidem se může zdát Costellovo chování nelogické, ale podle mě má svou (pravda, skoro až komickou) osudovostí blízko nějakým řeckým tragédiím. Dokázal jsem se naladit na tu správnou vlnu a tak mi jeho chování nevadilo. Jinak tomu není moc co vytknout. Melvillova režie je plná dlouhých záběrů, ve kterých se jakoby nic neděje (Costello jde po ulici, leží na posteli, kráčí do schodů...), a zámlk. (21.03.2010)

Čtyři hvězdy dávám hlavně díky stylovosti filmu a taky díky tomu, že ne že mně nevadí nezodpovězené otázky, já takové filmy mám přímo rád. Minimalistický Delon je ve svým apartním klobouku a bílém baloňáku chladný jako kámen, jeho support, speciálně ten dámský, je patřičně sexy, no nebýt nejasného zakončení, žehral bych na stojaté tempo. Celé by to od něj byla dokonalá bouda, kdyby tu mulatku chtěl opravdu oddělat, ale takto jest ten prázdný revolver oříškem, který si vysvětluju názvem fimu. . 75% (11.07.2014)

Podíval jsem se na to hlavně proto, že to posloužilo jako inspirace pro Killera Johna Woo. Ta inspirace je zjevná (zrazený elegantní osamocený zabiják jménem Jeff, zpěvačka jako svědek vraždy, závěr), ale nejen ve srovnání s Killerem mi tohle přišlo bolestně pomalé, neakční a nezajímavé. Melville zkoumá samotu a metodu hlavního hrdiny, Wooa naopak zajímá přátelství dvou mužů na opačných stranách zákona a krvavá a estetizovaná akce. U Melvillea trvá věčnost, než hrdina zcela neokázale zabije jednoho člověka jedním výstřelem, u Wooa hrdina po pár minutách efektně postřílí celý gang a do konce filmu to udělá ještě několikrát. (27.02.2018)