Samuraj

Alain Delon v úsporném režimu mě zaujal, sledovala jsem každý jeho pohyb, každý nezúčastněný pohled, no a mohla jsem na něm oči nechat, líbil se mi. Asi mám slabost pro málomluvné muže, vlastně já žádné v reálu neznám. Tedy k filmu.. osamělý zabiják v kriminálním dramatu, které je studené jako led, si mě získal od prvních záběrů, evidentně nejsem duševně v pořádku, vím o tom. Splněný úkol, odměnou kulka, vyšetřování vraždy, šaráda s policií, ptáček v kleci. Závěr předčil moje očekávání + krásná hudba (zejména mě oslovila půvabná pianistka Cathy Rosier), takže u mě velmi dobrý, stručně řečeno nádherně potemnělá atmosférická pecka. (04.09.2019)

Uznávam, film má svoj osobitý štýl, či je to ale dobre, to už je druhá otázka. Pokiaľ Melvillovým hlavným cieľom bolo filmovo vystihnúť nudu, samotu a prázdnotu hlavného hrdinu, tak si myslím, že sa mu to podarilo tak dokonale, že sa to dokonca prenieslo aj do mojich pocitov voči filmu samotnému. Navyše myšlienka spodobnenia so samurajským kódexom cti dodala tejto téme pekný glanc. Ale čo z toho, keď spôsob akým to bolo podané divákovi by sa dal opísať iba jediným slovom - nuda, ale príšerná. Nudilo ma tu úplne všetko. Od šedivej réžie, cez extrémne tiché scénky, v ktorých sa často nehovorilo aj dlhé minúty (pritom ani obraz toho veľa neponúkol), až po samotnú postavu Jefa Costella (A. Delon), ktorý si po celý čas vystačil iba s jediným neutrálnym výrazom na tvári, baloňáčikom (neskôr kabát), klobúkom a prechádzkami s rukami vo vreckách rýchlosťou naspeedovaného Clúnyho (čiže vychádzková chôdza). Sem tam niečo povedal, sem tam si dal rukavice... to všetko s výrazom ako keby mu práve do tváre vstrekli botulotoxín. Až na jednu scénu bitky s protivníkom tu hlavná postava nepredviedla zhola nič. No proste v každom smere nuda, nuda, nuda... 50/100 (20.05.2016)

"Kdybyste byl ten, co vraždil, dalo by se říct, že pachatel se vrátil na místo činu." Nájemný vrahy nemám rád. Ovšem nájemnej vrah se smyslem pro čest to u mě má o něco lepší. Mohl by tedy o něco víc mluvit, protože já jsem dialogovej týpek, ale tady nemluví skoro nikdo a přesto se řekne skoro vše. To je asi to umění, který moc nemusím, ale jednou za čas si ho užiju a s Jefem to zábava docela byla. (07.02.2022)

Neskutečně zdlouhavý thriller o nemluvném, samotářském nájamném vrahovi, který se stal nepohodlným jak pro policii, tak pro své "zaměstnavatele". Umírněný Delonův výkon roli sedí ale film se táhne neuvěřitelným způsobem a část na policejní stanici snad ani nemohla být delší. Rozhodně film stojí za vidění ale divák si musí připravit kýbl trpělivosti. (25.12.2009)

Osamelo žijúci zabijak. Uväznený, ako vtáčik v klietke, ktorý ako jediný mu zdobí jeho ošuntelý príbytok. Uväznený v zmysle podriadonosti tým, ktorí ho platia. Motívy jeho práce mu nikdy nezverejňujú, skutočných objednávateľov nepozná. Mlčanlivú racionalitu jeho konania naruší zrada. Podobne, ako jeho vtáčik v klietke zmení, narušením jeho ustálených zvykov, melódiu spevu. I jeho nápev tak dostane iný tón. Tón pomsty voči tým, ktorí ho platia. Prepojenia tých, ktorí ho ovládajú, a ktorí po ňom idú sú však len ťažko jednoznačne pochopiteľné a uchopiteľné. Napriek znalosti prostredia, kde sa pohybuje najradšej - podzemia veľkomestskej dráhy metra - sa sieť nad ním neúprosne zaťahuje. Uhrančivá filmová jazda muža, ktorého pohľad ženy síce zbožňujú, no spásy sa od nich nedočká. Ani od komplica, ktorý mu už odmieta naďalej meniť značky na ukradnutých automobiloch. Má zmysel bojovať v tejto situácii proti presile ? (07.10.2020)