Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Já si tyhle kostýmní-historciké filmy dokážu (až na vyjímky) málokdy plně užít. Navíc u mě nemůže fungovat nostalgie. Ale i tak je Černý tulipán celkem v pohodě záležitost, která navíc sem tam překvapí i vtipným humorem, kterého by klidně mohlo být víc. Taky jsem nikde jinde neviděl, že by záporáka dopadl kůn. Občas je jen trochu moc takové agitační a podivně kruté. Jinak mě ani moc nenapadá, co k tomu psát. Ve stejném roce vznikl první Četník...To bude asi pořád takové pěkné retro. Tohle je určitě ucházejíci, ale pro mě určitě nikterak oslnivé a částečně i vyčpělé. ()
Scénář: Paul Andréota, Christian-Jaque, Henri Jeanson .. Zajímavé filmové zpracování historiky zapomenuté postavy Francouzské revoluce. Alain Delon je ve své roli zkrátka kouzelně šarmantní. Svižná, vtipná podívaná s nezaměnitelnou atmosférou. Pouze je k ní dnes vhodné přistupovat s nostalgickým nadhledem. ()
Jedna z rodinných legend, oblíbený film mého táty, který vždy s chutí dopředu citoval části dialogů a popisoval dějové zvraty. Bylo to v době, kdy zahraničních filmů (těch povedených) v československé televizi mnoho nebylo. Legendární příběh dvou k nerozeznání si podobných bratrů, jednoho šrámu, rodinného výpadu a ovšem, oprátky. ()
Další z příběhů Alexandra Dumase, který se stal nesmrtelným díky filmovému zpracování. Pro mě rozhodně jeden z filmů který poznamenal mé dětství a založil mou lásku k historicko-dobrodružnému žánru. No uznejte, jaká malá slečna by nemohla nemilovat mladého Alaina Delona (samozřejmě jenom toho hodnýho) a jeho věrného koně Voltaira. Na rozdíl od mnoha jiných filmů které jsem viděla v dětství ale tendle pro mě neztratil nic ze svého kouzla ani dnes (snad jen ten Delón už mě tolik nebere :-D). Má to švih, má to kouzlo, má to humor a nadsázku aniž by to ubralo na takovém tom reálném vzezření, úžasný kostými a zapamatovatelnou hudbu, kterou si člověk nechtěně prozpěvuje ještě tejden. ()
Ani není třeba obsáhle hodnotit staré dobrodružné francouzské filmy. Tyto mají neopakovatelné kouzlo nejen díky tomu, že byly natáčeny buď úplně bez nebo s minimem triků, ale též v nich hráli dnes již legendy. Alain Delon zde řádí ještě mladý a navíc rovnou ve dvojroli. Snad jen otázkou zůstává, proč je tohle přitažlivější než moderní Zorro nebo Robin Hood. Každá doba holt měla svého hrdinu. Snad proto, že i sebevětší produkce působila minimalistickým dojmem nebo že vše se dělalo ještě s mistrnou zručností a poctivostí. Hudba, kostýmy, herecké výkony. ()
Galerie (38)
Photo © Méditerranée Cinéma
Zajímavosti (6)
- I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
- Ačkoliv se film jmenuje stejně jako jeden z románů Alexandra Dumase, nemají spolu vůbec nic společného. (ČSFD)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
Reklama