Léto ztracených polibků

Sibyla je neřízená střela, hned po příjezdu k tetě začne obracet malé městečko vzhůru nohama, bezhlavě se zamiluje do čtyřicetiletého Alexandra a po promítání erotického filmu Emmanuelle je půlka města "pod vlivem". Moc pěkně natočené, krásné záběry, příjemná atmosféra, obzvláště mě potěšil Pierre Richard v roli kapitána, který hledá moře, neb loď už má. (04.08.2019)

Z prvního zhlédnutí před několika lety jsem si odnesl povznesené vzpomínky. Asi mě musely zmámit půvaby hlavní hrdinky a gruzínská exotika. Teď napodruhé se mi tento film zdál být poněkud jednorozměrný. Je to sled nepříliš souvisejících epizod ze života maloměsta, jehož obyvatelé jako by se stali kolektivní obětí sexuálního harašení. (06.07.2006)

Gruzínske malomesto, videné poeticky roztúženými očami mladosti. Zámerom bolo zrejme vyvolať úsmevom predchnutú melanchóliu na stratené prvé lásky, ku ktorým ľudia tak radi utiekajú. Panoptikum zaľúbencov, paničiek, alkoholikov, neverníkov sa snaží tu viac, tu menej vydarene zobraziť „krásy života“. Nasilu dosadené postavy a epizódy, v štýle –„ale veď sa tu neustále niečo mimoriadne deje“ - ale z tohto boršča trčia ako slama z topánok.. Napriek istej pútavosti (prostredie, hlavná hrdinka) film ako celok nezapôsobí. Intenzívnejšiemu prežívaniu zabránilo nestotožnenie sa s emočným naladením väčšiny postáv a pocit už viackrát videného v minulosti, a na lepšej úrovni. Túto neveľmi podarenú recykláciu najlepšie charakterizuje hudba Gorana Bregoviča, ktorá je takmer do bodky zhodná s tou, ktorá zaznela v Kusturicovom filme Arizona dream. Pri jej stlmenom zvuku a nie celkom vhodnom použití sa ale v tomto prípade jej katarzný účinok takmer vytratil. (06.07.2006)

Bohužel, ne přiliš vydařená koláž >žertovně erotlidských< situací ze života jakési maloměstské komunity kdesi v Gruzii... Nu da, samé také ty panoptikální postavičky, představené otravně přehrávajícími chudožniky regionálního formátu, pitvořícími se v marné hře na velké umění... Celé to připomíná nechvalně protivné sovětské komedie z dob brežněvovské éry. Mám pocit, že tenhle film není zrovna tím nejlépe vybraným příkladem našinci tak málo představované gruzínské kultury. Škoda. Tři hvězdičky ztracené - snad jen jako náplast na tu nemožnost srovnání s více relikty současného gruzínského filmu... - - - P.S. Co však (televizní - na ČT) projekci činilo opravdu na hranici snesitelnosti, byl opět stupidní český dabing, kdy různě hýkající a jinak hlasově naddisponovaní čeští čudlaři, snažící se ještě více >vylepšovat< umění svých soudruhů, totálně zahubili vlastní poetiku filmu...:-( (06.07.2006)

Gruzínská tragikomedie s trpkou příchutí nevyužitého potenciálu. Představitelka hlavní role je sice k nakousnutí, ale sled epizodek pestré sbírky místních exotů, pro které se všechno točí kolem sexu, mě místy lehce nudil. Hudba Gorana Bregoviće na jedné straně potěšila, na druhou je nutno podotknout, že mistr většinou jen recykluje jinde použité motivy. (13.08.2006)