Der Turm
Režie:
Christian SchwochowScénář:
Thomas KirchnerKamera:
Frank LammHrají:
Jan Josef Liefers, Sebastian Urzendowsky, Claudia Michelsen, Götz Schubert, Nadja Uhl, David Bunners, Janusz Kocaj, Steffi Kühnert, Thorsten Merten (více)Obsahy(1)
Rodinná sága ve stínu každodenních morálních kompromisů reálného socialismu... Píše se rok 1982 a okruh rodiny a přátel drážďanského chirurga Richarda Hoffmanna přežívá reálný socialismus v niterné emigraci. Doba a režim na ně zdánlivě nedoléhají a jsou pouze terčem obvyklých vtípků. Jenže každodenní nekonfliktní život v totalitě je pouhou iluzí, která nemůže trvat věčně. Dříve nebo později je každý postaven před tvrdé morální kompromisy, obzvláště když má ambice, rodinu a kariérní plány. Richarda osloví Stasi (východoněmecká tajná služba), což jak se ukáže, ovšem není poprvé...
Dvoudílný televizní projekt vznikl podle oceňovaného stejnojmenného románu Uweho Tellkampa, který ve dvou svazcích vyšel v roce 2008. Knihy jsou koncipované jako „roman a clef" – vyprávění které se formálně tváří jako fikce se smyšlenými jmény postav, ale ke všemu v něm existují zcela konkrétní předobrazy a má také být čtenáři vnímáno jako pojednání o realitě. Román byl oceněn řadou literárních cen a bývá označován jako zásadní, ba dokonce i definitivní dílo o východním Německu a životě v něm.
Filmovou adaptaci pro německé veřejnoprávní televize připravila produkční společnost teamWorks, která si za svou více než patnáctiletou historii získala pověst výrobce vysoce kvalitních televizních produkcí, mezi něž patří oceňované tituly jako Tunel, Mogadišu, Válečná generace či Ranhojič. Režie se ujal Christian Schwochow, který již velký cit pro téma komunistické historie a jejího dopadu na osobní životy prokázal v dramatu Listopadové dítě. (Česká televize)
(více)Recenze (21)
Pre mňa celkovo prekvapenie. Ku kvalitnej dráme tomu čo to chýba. Hlavne vierohodnosť niektorých postáv je rozpoluplná, hlavne súdruh chirurg Richard, či jeho súdružka manželka. Na druhej strane sa mi páčili dialógy ohľadom "všimného", kde sa bavili o krytine na strechu...nuž keď v obchodoch nie sú topánky, obutím päťstokorunáčky problém nevyriešiš. ()
Z čistě technického pohledu rozdíl v životní úrovni mezi Československem a Německou demokratickou republikou velký nebyl. Ale jistá doba se přece jenom u nás odlišovala. V roce 1967 se naše západní hranice otevřela a lidé mohli cestovat. Například třeba v roce 1968, co se říci chtělo, to se mohlo. Následně normalizační doba sedmdesátých a osmdesátých let vše zazdila. Nyní se dostávám k vlastnímu jádru filmu. Jeho protikomunistická angažovanost výpovědní potenciál má. Je to film o strachu a přizpůsobivosti, ale také o nesobeckém hrdinství. Napadá mě, že pro politické názory se už dnes nezavírá, ale volební účast přesto stále klesá. Proč asi? Na druhou stranu je pravda, že i v dnešních podmínkách vzpomínají mnozí, zejména starší generace, na režim s určitou nostalgií. ()
Osvěžil jsem si vzpomínky na filmy vzniklé v NDR. 1) Na rozdíl od komentátorů, očividně nadšených z "důkladného a poctivého" zobrazení dobových poměrů, mně silně vadila socialistická šedivost zpracování a příšerné dialogy. 2) Vzpomněl jsem si na dobový vtip. Nositeli militarismu v Německu byli především Prusové. Jak je Bůh potrestal za fašismus? Inu, nadělil jim NDR. 3) Psáno po zhlédnutí prvního dílu. ()
Skvělé mnohovrstevnaté drama z dob socialismu, který byl ve spojení se sovětskou nadvládnou pro Němce zřejmě ještě tíživější než pro nás - "vítěze války" a "spřízněné Slovany". Zdařile prokreslený marasmus prorůstající všechna patra života - od tajné policie, politiky, pracovní prostředí, rodinu, nic nebylo vynecháno. Drsné a přitom zcela uvěřitelné. ()
Viděl jsem jen 2. díl, který mě dokázal i přes pokročilou hodinu přikovat k obrazovce. Směrem ke konci narůstala pasivita postav a jistá nezajímavost až odtažitost. Snad záměr? Nevím, ale je fakt, že tímto snímkem se se svou minulostí bývalí východní Němci vypořádali se ctí. Takhle nějak to bylo AFAIK i u nás. ()
Galerie (33)
Photo © ARD
Zajímavosti (2)
- V průhledu na nástupiště Drážďanského nádraží v závěru 2. dílu (natáčeno na Hlavním nádraží v Plzni) je vidět na bílo-světle zelených železničních vozech logo ČD. Vozy s logem tehdy Československých drah sice do Drážďan jezdily, ovšem v jiné barevné kombinaci (tmavozelené) a pod logem ČSD (Československé státní dráhy). Logo rozdělených ČD (Českých drah) vzniklo v průběhu roku 1993, tedy až 4 roky po roce 1989, kdy se odehrává závěr filmu. (KrM)
- Film byl z části natáčen v Plzni. Například nádraží Dresden Hauptbahnhof v závěru 2. dílu série se natáčelo na Hlavním nádraží v Plzni – má podobnou dispozici jako Drážďanské (se středovou velkou halou s převyšující kupolí a na ní z obou boků navazující vyvýšená nástupiště v prvním patře. V roce 2012 však Plzeňské, narozdíl od Drážďanského, ještě neprocházelo rekonstrukcí a bylo možno nasnímat budovu v její původní zanedbanosti. (KrM)
Reklama