Tajný policista

Francouzský komediální film, jenž se projevil jako parodie na špionážní filmy. Hlavní postava agent francouzské tajné služby Francis Lagneau (L. Ventura) dostal za úkol sledovat dědictví obchodníka se zbraněmi, neboť se francouzská vláda obávala, aby nepadlo do nesprávných rukou. Venturův nadřízený N. Roquevert, fyzicky výrazný francouzský herec s očima neobyčejně blízko u sebe, pravidelně uděloval Lagneauovi pokyny, jak má postupovat. V okolí vdovy Amaranthy (M. Darc) po zámožném nebožtíkovi se začnou pohybovat příslušníci zahraničních tajných služeb s podobným záměrem jako Ventura, klamně se vydávající za pozůstalé. V průběhu filmu mezi nimi dochází k pokusům o odstranění konkurentů, různě vyhroceným šarvátkám, jež v závěru vyústí do groteskní rvačky. Potíž v tomto snímku, u něhož jsem zaznamenal, že se z neznámých důvodů označuje jako kultovní, je její těžko uvěřitelný děj, nesmyslné chování herců a absence dramatičnosti a zábavnosti. Ve snímku G. Lautnera se sice objevují místy scény, které diváka jaksi probudí z dřímoty, avšak celkově ho hodnotím jako slabý. Nemohu ani říci, že by panu Venturovi tento film sedl, neboť sblížení s mladou vdovou a s tím spojená jakási romantická poloha, není zrovna jeho silná stránka a působil v ní křečovitě. Taktéž chování M. Darc mi nepřišlo adekvátní k její situaci. S mírným přemáháním hodnotím Les Barbouzes jako průměrný, ovšem s vědomím, že se jedná pravděpodobně nejslabší film s L. Venturou, jež jsem dosud viděl. (23.09.2022)

Vino Lentura ako kontraspion ...... axte jeden z tej zasranej bandy vystudovanych filmovych teoretikov a melete klasicke hovna typu : rovnake sceny a napady sa len neustale obmienaju, napriek perfektnemu osadenstvu je to naprosta tragedia .... tak budete trpiet, lebo film neriesi svetky tie chujoviny podstatne prefilmove teoretiky ako rozorvany vztah muza a zeny, metafyzicku polarizaciu ludskeho vnutra, konflikt emocii a logiky. Ja jakozto laik -nedouk som dostal perfektnu komediu z 60. rokov, u ktorej som nemusel premyslat, len sa proste odviazat a neskutocne sa bavit. Vystudovane filmove teoretiky -elitari trpia a chytaju sa za hlavu, Martin jasa a systematicky zosmiesnuje ich utrpenie : 88 % (16.10.2018)

Mireille Darc je náramně půvabná jako mlčenlivý inventář při destruktivních rvačkách na zámku, v hotelích a vlacích. A úplně kouzelná ve scéně, kdy se stoickým klidem překračuje pobitý čínský gang a říká k tomu větu: "No dobře, když nikdo nechce moučník, já si jdu lehnout." Překvapivě svěží zábava i po více než půl století s vtipnými figurkami špiónů (Michel Blanc, Bernard Blier). Pointa úsměvná, ne však kulervoucí. Takový to jako když v čokoládě čekáš na ořech a on tam není. (13.02.2015)

Hodně bláznivá komedie, kterou si musel užívat zejména Lino Ventura, jako jediná postava, která na vývoji zápletky vydělává. Navíc sbalí Mireille Darc, tehdy ještě pěkně svůdnou. Film v českém znění kazí částečně překrývací dabing s minimem českým dabérů, celý začátek filmu obstará sám Bedřich Šetena. Velkou roli dostal i Bernard Blier, poněkud otravné je kočkování agentů "nepřátelských" mocností, hlavně toho Sověta. (15.06.2014)

Film je narvanej ironickejma kecama, jak csfd filmovejma komentářema. Komediálnímu blázinci v podání špionů a kontrašpionů vévodí charismatický Lino Ventura a překrásná Mireille Darc, opravdu chápu pana Delona, že týhle ženský podlehnul. Zábava ze starých dobrých časů založená na dialozích a absurdních scénách umí dokáže i po padesáti letech rozesmát, lepší vizitku už mít komedie prostě nemůže. (26.12.2013)