Marie-Octobre
Secret Meeting
Marie-October
Režie:
Julien DuvivierKamera:
Robert LefebvreHudba:
Jean YatoveHrají:
Danielle Darrieux, Bernard Blier, Paul Frankeur, Jeanne Fusier-Gir, Paul Meurisse, Serge Reggiani, Lino Ventura, Paul Guers, Daniel Ivernel, Robert Dalban (více)Obsahy(2)
Přežilo jich deset, ale jeden z nich zradil. V odboji se zrada trestá jediným způsobem... Po patnácti letech svolává Marie členy odbojové skupiny. Každý má své zaměstnání, svůj klidný život. Ale Marie nesvolala deset svých spolubojovníků, aby vzpomínali na nebezpečné časy, ale aby vyrovnala účty. Jeden z nich je zradil Gestapu a při přestřelce tehdy zahynul šéf jejich skupiny, její přítel. Marie je neúprosná, chce najít udavače, odsoudit ho a hned ten večer vykonat trest. Film natočil klasik francouzského filmu Julien Duvivier a do hlavní role obsadil Danielle Darrieuxovou, která utkvěla českým divákům především v adaptaci románu Červený a černý. Drama Marie-Octobre je známé i z divadelních jevišť. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (35)
Po sto letech běželo na Artu zas něco koukatelného. Hodně mě potěšilo obsazení (spoustu herců jsem znal z dřívějška z jiných skvělých filmů) a strašně se mi líbila kamera, resp. způsob, jakým to bylo nasnímáno. Původně jsem si sice myslel, že mě to dostane ještě trochu víc - občas mi to přišlo lehce nezáživné a klidně bych z toho vypustil třeba ty scény televizního zápasu - ale nakonec se mi to přece jen líbilo a považuji zhlédnutí toho filmu za obohacující. ()
Takýto námet mám veľmi rád - uzavretá skupinka ľudí, ktorí riešia nejaký problém. V tomto prípade sa hľadal zradca a vrah. Dialógy medzi postavami ma zase až tak nebavili, aj atmosféra mohla byť lepšia, no páčila sa mi myšlienka filmu a záverečné rozuzlenie s odhalením zradcu. Posledných 30 minút bolo najlepších. Slabší nadpriemer. 70/100 ()
Prostor jednoho salónku, deset bývalých odbojářů, jedna služebná a rozkrývání patnáct let staré historie jedné zrady. A i kdyby by se minulost zdařilo objasnit, tak jak s takovým zrádcem po všech těch letech vůbec naložit? Na pointu či identitu dotyčné(ho) se tu zase až tak moc nehraje. Jde tu primárně o herecký koncert v hávu konverzačního dramatu à la Dvanáct rozhněvaných mužů, kde vše stojí na perfektně budované i gradované atmosféře rostoucí nedůvěry mezi kamarády, kteří by za sebe položili život. Kdysi, ne však i nyní. ()
Vlajkovou loď žánru konverzačního dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů jsem svého času zhlédl bez výrazného nadšení, ale Marie-Octobre pro mě znamenala jednoznačné překvapení a zařadil jsem si ji na ono místo, které bylo určeno Lumetovu snímku. Kvalitní dialogy, silné téma, hledání zrádce a vraha ve svých řadách a špičkové herecké obsazení zaručují atraktivní podívanou, která ani po 60 letech od svého vzniku nezestárla. Interiérové konverzační drama obvykle navozuje dojem divadelního představení před filmovou kamerou a ani tady se tomu nevyhneme, ale osobně nepovažuju tenhle fakt za handicap. Za mě palec nahoru, celkový dojem: 90 %. ()
Perfektně gradované drama s vynikajícími hereckými výkony. Smyčka se pomalu stahuje, zrádce stále uniká, už už se zdá, že bude odhalen, ale do samotného závěru se střídají různé verze, narůstá nedůvěra mezi jednotlivými účastníky, atmosféra houstne. Děj celého filmu se odehrává prakticky v jedné místnosti a přesto je úžasně napínavý. Film plynule přechází mezi dvěma paralelními zápasy - tím slovním a tím fyzickým v televizním wrestlingu. ()
Reklama