Štvanice

Je velmi obtížné objektivně hodnotit subjektivní věc jako film, v tomto případě válečný snímek. Mám rád polskou kinematografii, polský jazyk a Polsko, jsem zaujatý. Musím tedy zhodnotit Štvanici jen dle svých vnitřních pocitů: zprvu jsem cítil velký zmar a soucítil s hlavními protagonisty, poté jsem se zamýšlel nad tím, zda můžeme vůbec pochopit, jak mohl člověk v takových podmínkách přežívat a prožívat 2. světovou válku a nakonec jsem dospěl k závěru, že právě tyto příběhy se v kinech musí znovu a znovu objevovat a nesmí nás nechat lhostejnými. Je nabíledni, že vysoké hodnocení díla z mé strany je průsečíkem všech těchto vlivů (pocitů). (20.03.2013)

Polský film roku (nejlepší film, kamera,kostýmy, zvuk). Co se týče motivů, tak samozřejmě na probádané půdě, ale díky střihové inovaci a výborně obsazeným rolím (Marcin Dorocinski má charizma hollywoodské hvězdy - sledovat) je film vysoko nad průměrem. Nehřímá tu pořád hudba a vaří se tu polévka z lidské hlavy a muchomůrek. Spokojenost. A Češi jenom čumí, jak to Poláci umí :/ (05.05.2013)

Já jak vidím u Polska ročník 2006 - 2017 moc neváhám, protože to je dost sázka na kvalitu, tady mě tedy podstatnou část filmu sral npeřehledný časový sled vyprávění, ale dočkej času, protože pak to udeří. Atmosféra filmu úplně výborná, syrová opravdová, žádný efekty, hudební motivy no a herecky to je taky již tradičně paráda. (10.04.2020)

Ne tak vynikající jako jiný film Marcina Dorocińského Růžena, ale podobně syrové a pořád dost dobré na čtyři hvězdy. Ve snímku Štvanice nejsou tolik dominantní výkony herců, film sází na příběh vyprávěný v několika časových rovinách, které se střídají tak dlouho, až vyjde najevo celý osud partyzánů i ostatních postav. Nemůžu si pomoct, ale Poláci tohle na silné náměty bohaté období zvládají filmařsky nějak lépe a dokáží z toho leccos hodnotného vytěžit. (16.08.2014)

Syrový a depresivní pohled do nitra partyzánské jednotky a jejího popravčího. V retrospektivách se děj vrací do minulosti a postupně odkrývá celý příběh zrady a morálních dilematů. Potěšil i fakt, že Poláci se tady vyhnuli patosu, který je pro jejich válečné filmy typický, ačkoliv v komorním dramatu pro něj přeci jen není tolik prostoru. Výbornému obsazení dominuje Marcin Dorociński, který by se neztratil ani ve větších produkcích. Polákům se to zkrátka povedlo a opět se tu nabízí otázka, proč nám se něco podobného nedaří natočit. 80% (01.03.2014)