Cesta

Hrozný, príšerný film, v ktorom je najsympatickejšou postavou zdochnutý pes. Pearce nikdy nebol expertom na fajn chlapíkov, ale toto je hajzel, ktorý si bez mihnutia oka zaslúži elektrické kreslo. V priebehu filmu brutálne zavraždí viacero ľudí, ktorí mu nikdy nič neurobili. Pattinson hrá Rain Mana s búchačkou, ale tiež to nie je sympaťák (a už tobôž nie herecký koncert, neustále som mal chuť vziať fakľu a obúchať mu ju o hlavu). Vízia post-apokalyptického sveta je slabučká. Vlastne ani neviem, či šlo o post-apokalyptický svet. Je tam púšť, opustené cesty, rozpadávajúce sa domy a zopár unudených štatistov, ktorí sa snažia byť „zlovestní a pôsobiví“. Scenár fakt na Oscara. Režisér v minulosti nakrútil zlé Kráľovstvo zverstiev. Dám si naňho pozor. (17.12.2016)

Zhýčkáni a oblbnuti akčními post-apokalyptickými romány, filmy a seriály, naučili se moderní diváci na populární žánr nahlížet jako na adrenalinové atrakce plné zombíků, vystřílených nábojnic a neustávajícího útěku před nikdy nespícím nebezpečím. Stmívačka. Přichází inteligentní pán jménem Michôd. Všem zmlsaným a ošáleným filmovým labužníkům ve dvou hodinách názorně ukazuje, jak nezáživně, únavně a depresivně by to vypadalo ve skutečnosti. Takže honem! Okamžitě jej ukamenujte, aby náhodou nevznikaly podobně melancholické filmy se srdcem, jejichž tvůrci se nebojí vybočit z davu! (14.09.2014)

ÚVAHA NAD INTERPRETACÍ: Guy Pierce silně připomínající vzhledem a výrazem Karla Rodena (brát s rezervou) a Robert Pattison jako prostoduchý odvrhnutý mladík. Pro oba velmi zajímavé role, které podnětně zahráli a nutno zmínit, že naprosto bez chybičky. Může se zdát, že na první pohled je příběh prostý a o ničem, kdy krádež auta dovede roli Pierce k tomu, aby ji získal zuby nehty zpátky. Do toho jeho totálně apatická a cynická postava postřílí pár lidí a nekňuba Pattison, který je bratrem jednoho ze zlodějů, ho na společné cestě vede k nim domů. O tom, ale Rover dle mě vůbec není. Svou děsivě antiutopickou atmosférou ve všech charakterech odráží bezcitnost, bezvýchodnost a sklíčenost, která každého v této situaci pohltila a veškerá lidskost je smetena z povrchu zemského. Právo silnějšího je na vrcholu pyramidy. A také rozum a cit je na hromádce dříví spálený na popel, ze kterého Fénix jen tak nepovstane. Právě v tom je přednost Rover, která při té představě, že se lidstvo dostane do takového bodu, dokáže ve mě rozbouřit vlnu emocí. Vzpomněl jsem si malinko na Refnův Drive, přestože se od sebe podstatně liší, ale něco mají společného. Především to rozvláčnější tempo, které zde k dekadentní atmosféře skvěle sedí a hlavně tu znovuzrozenou lidskost, kterou tam přes tu neprůstřelnou skořápku máte na konci spatřit. (11.07.2014)

Je přeci postapo a mááám dost času... zabroukal si Guy Pearce a jal se zabít nudu pronásledováním auta, co mu říkalo pane, a tak trochu si ho přepřáhli pocestní, kteří měli napilno z nějaké horké akce - pro vzduchoprázdno, které snímek vyplňuje, není patrně důležité z jaké... ono zde vlastně není důležité vůbec nic a právě to se nám asi autor snažil sdělit, leč způsobem navýsost ubohým... Nevěřící nechť si sami zkusí plně neužít celou půl minutu trvající startovací scénu, napumpovaní monotónním hlučením didgerida a povzbuzení kusými dialogy, pyšnícími se slovní zásobou minoritních skupin, z čehož lze usuzovat, že slabomyslných přežije nejvíc, alespoň v Austrálii... K tomu si nejde nedloubnout do Roberta Pattinsona, kterému konečně někdo vymluvil mylný úsudek, že se narodil pro role osudových krasavců a tak zkusil prosťáčka, který mu celkem sednul, jenže ve špatném filmu... Guy udělal stejnou chybu a neúspěch jej neminul přesto, že má hodně nakoukaného Eastwooda, prostě, i když je od začátku jasné, že nálada bude chmurná a na jásavé mávání happyendem můžete rovnou zapomenout, stejně vás to žádným způsobem nezasáhne, ale kde tady je přesně zakopaný pes, já rozhodně zjišťovat nehodlám, i když bych to možná zvládla dřív, než se Guy podívá zleva doprava... (25.09.2014)

Symbolické hořké postapo o ne dost dobrém člověku v ještě pořád ne dost do mrtě zničeném a zkaženém světě, kde už sice nejde nic zachránit, ale hlavně lidsky a mezilidsky toho v tom houstnoucím napětí pořád ještě jde dost zkazit, jak se hlavní hrdina ke své lítosti ze zakoušeného zmaru znovu a znovu přesvědčuje na každém nezvládnutém, neuspokojivém zastavení své cesty – aniž by ho kumulující se prožitky měly sílu pohnout, aby se vzchopil a změnil to. *** Sledujeme prototyp ne dost odvážně milujícího člověka, sebou se zaobírajícího zbabělce, jehož trpná cesta má podobu sledu prchavých promarněných setkání, z nichž – kdyby překonal vypěstovanou sebestřednou nedůvěru a přinutil se přesáhnout, sám se o cosi zasadit, nenechat nic, aby se to zvrtlo, vložit důvěru – by pořád ještě mohlo povstat něco dobrého, pevného, něco, co by stálo za to sledovat, chránit a rozvíjet až do posledního dechu. Ale k tomu nedojde, muž každou příležitost raději zničí, nebo nechá zničit, neinvestuje se. Jak pokračuje osaměle dál, v těch vypjatých okamžicích, kdy se ho užuž dotýká lidství, se na ztvrdlý povrch dere ne dost potlačované utrpení a stesk, aniž by však něco měnily. *** Přesto je v něm pořád dost síly pokračovat, jež ho přese všechno selhávání a zklamávání nutí pokračovat, k něčemu směřuje, něčemu ta jednotlivá setkání a všechny ty možnosti projevit se lidsky, obětovává. *** Rozuzlení v závěru jeho cesty však už jen odhalí, že její utkvělý cíl byl stejně mrtvý a prázdný jako jeho rezignovaná duše. *** Film o upřednostňování vlastních bolístek před solidaritou s druhými, o neschopnosti soucítit, toužit a přesáhnout, vypráví o světě beznaděje. *** Osciluje to k pěti čistým, ale lidsky se to ve mně bouří je takové vizi světa dohasínajícího v důsledku ničivého, slabošsky rezignovaného lidství udělit. Ačkoli vím, že se tu vypráví o vizi, k níž dnešní většinová společnost valem směřuje, jsem z těch, kteří se až do konce svých dnů nespokojí s ničím, co není dost, a budou se napřahovat se k druhým, aby jim nabídli úlevu a založili vzájemnou důvěru, bolest nebolest. Takže za čtyři, s respektem. *** Soundtrack složený z drásavých zvuků stojí za zvláštní pozornost. *~ (27.01.2020)