Režie:
Václav GajerScénář:
Ota HofmanKamera:
Jan RothHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Alena Vránová, Eduard Cupák, Martin Růžek, Václav Lohniský, Jiří Sovák, Miloš Kopecký, Terezie Brzková, Soňa Neumannová, Otto Čermák, Soběslav Sejk (více)Obsahy(1)
V plicním sanatoriu prožívají pacienti své drobné osudy. Ale ne všichni se ke svému onemocnění staví odpovědně. Třeba mladičký student se zamiluje, milenci dokonce podniknou tajný let, avšak mládencův stav se kvůli tomu pronikavě zhorší. (oficiální text distributora)
Recenze (18)
Teda oficiální text distributora, to je něco - zakuklená agitka, aby si lidi vážili socialistického zravotnictví. Kdo to ve filmu hledá, jistě to v něm najde, ale mně přijde název jednoznačný - Sny na neděli - kdy člověk sní o jiném životě, než jaký nabízí léčebna. Navíc film obsahuje poetiku všedního dne, která tak oživila českou a ruskou kinematografii konce 50. let. Na mě filmy této éry dýchají takovým životním elánem a vysokou profesionalitou provedení, že vždy žasnu. ()
Příběh z léčebny plicních onemocnění, ve kterém důvěryhodně předvádí herecké výkony Martin Růžek jako primář sanatoria, Jiří Sovák, Miloš Kopecký a zejména Václav Lohniský jako pacienti léčebny. Filmu by prospělo lepší vyprávění a rozvinutí děje i dalších postav. Takhle to vyznělo jako skládačka různých osudů v docela rychlém tempu. Určitě ale snímek, který stojí za povšimnutí. Hudba Jiřího Srnky v některých momentech zazněla hodně deprimující a dotvořila tak stísněnou a smrtí nasáklou atmosféru. ()
Velmi sugestivní film. Jako bych se vrátila v čase, protože jsem v padesátých letech jako dítě absolvovala léčebnou kúru v podobné zotavovně. Výstižné svědectví o dobách dávno minulých, kdy tuberkulóza byla téměř nevyléčitelnou nemocí. Mnoho se tam toho nenamluví, ale o to výmluvnější jsou velmi civilní a přirozené herecké výkony. Skvěle je vystižena ponurá atmosféra léčebny a zvláštní přísný, ale lidský přístup lékařů k pacientům. ()
Filmy z lékařského prostředí jsou mi vždy blízké. Je zajimavé sledovat jak neskutečný skok v diagnostice se udál během jedné generace. Co však dělat s lidmi s přenosnými chorobami, které ohrožují své okolí. Dilema stejné dnes jako před 100 lety. Musí se zavřít, s trochu mírnějším režimem, než je kriminál. Na křídlech lásky za plot kriminálu. 85% ()
Zajímavá kombinace příběhu a žánru. Co všechno je člověk schopen oběovat lásce. Někdy i život. Vhled do prostředí plicního sanatoria pokládám za výjimečný, stejně jako lidský přístup lékařů k pacientům (v roce 1959!). Melancholie romantické zápletky Cupáka a Vránové vytváří nádhernou konstelaci k tragédii umírajících. Vynikající Martin Růžek a Václav Lohniský. Zbytečně zapomenutý film, který osloví i dnes. ()
Galerie (4)
Photo © Filmové Studio Barrandov
Zajímavosti (1)
- Režisér Václav Gajer a scénárista filmu Ota Hofman poznali prostředí plicního sanatoria sami jako pacienti. (Teres)
Reklama