Russian Revolution in Colour
Obsahy(1)
Během první ruské revoluce v roce 1905 nedokázaly socialistické strany prosadit nic ze svého programu. Z revoluce profitovaly liberální a občanské strany (především kadeti), jimž se podařilo dosáhnout omezeného parlamentarismu (duma). Radikální křídlo revoluce bylo poraženo, jeho představitelé byli popraveni, nebo uvězněni. První světová válka znamenala pro Rusko hospodářskou a vojenskou pohromu. Zaostalý carský režim po vzedmutí lidových bouří v Petrohradě v únoru 1917 se zhroutil. Liberálové a socialisté (s výjimkou bolševiků) utvořili novou Prozatímní vládu, která měla svolat ústavodárné shromáždění a vést válku s Německem a Rakousko-Uherskem. Situaci komplikovala slabost vlády, rozvrat armády, vyčerpané boji na frontách první světové války a neklid na venkově, kde rolníci očekávali rozdělení velkostatkářské půdy. Z obav před návratem absolutismu prosadily obě nebolševické socialistické strany, eseři a menševici, takzvané dvojvládí, kde vedle vlády existoval paralelní mocenský orgán: sovět dělnických a rolnických zástupců. Bolševici nejprve zaujali smířlivý postoj k vládě, ale po návratu Lenina z exilu ve Švýcarsku však otočili a začali útočit na vládu. V červenci 1917 se neúspěšně pokusili vyvolat nepokoje. Generál Kornilov se následně pokusil o převrat s cílem nastolit vojenskou diktaturu. Tento zoufalý čin radikalizoval dělnictvo a v září petrohradský sovět ovládli bolševici. Řízení převratu se nechopil osobně Lenin, keterý se pod falešným jménem skrýval před policií, ale Lev Davidovič Trockij, socialista a intelektuál, který se k bolševikům připojil teprve v létě 1917.
Vladimir Iljič Uljanov – Lenin (1870?1924 ). Ve švýcarském exilu žil jako profesionální revolucionář. Věnoval se studiu, psal články a polemiky, občas přednášel a především čekal na správnou chvíli. Jeho krédem bylo několik „nezvratných pravd“: zavrhnutí parlamentarismu, demokracie, jakéhokoliv reformismu. Budoucnost měla jen diktatura, kterou považoval za nejschopnější systém. K politickému úspěchu byla nezbytná strana, kterou chápal jako centralizovaný a hierarchický útvar vojenského typu. To měla být prostředky k nastolení nového typu společnosti, ale Lenin sám myslel a jednal kontinuálně v intencích carského absolutismu.
(oficiální text distributora)
Recenze (17)
Spíš než o ruské revoluci je dokument o úloze krondštatských námořníků v obou revolucích, jak v Únorové, tak v Říjnové. Vyprávění si všímá i dalších aspektů, ale jenom tuto linii rozebírá dostatečně do hloubky. Zbytek je balast, sloužící k obecnému přehledu. Spoustu věcí je zkratkovitých, nebo rovnou vynechaných. Dokument tak působí roztahaně a občas nesrozumitelně. Svým hlavním lákadlem, čili kolorovanými dobovými záběry úzkostlivě šetří, a většina děje je hraná. ()
Russian Revolution in Colour je dokumentem, který mapuje v dvoudílné serii, hrůzy ruské revoluce s unikátními barevnými záběry (restaurované či kolorované snímky). Dokument je částečně doplněn o hrané sekce a jsou zde zmíněny i Československé legie v Rusku, které sehráli významnou roli. ()
Nic proti zvolenému formátu kombinace dokumentárních záběrů a hraných scén, kolorovaný materiál je také docela zajímavý, ovšem podstatnější než forma je zde obsah a ten, co se faktografie týká není právě nejhodnotnější. Autoři snímku občas plýtvají časem na podružné detaily a některé podstatné události opomíjejí, ale to by se vzhledem k omezené stopáži dalo pochopit, "Ruská revoluce v barvě" ovšem přináší informace někdy značně zjednodušené či zkreslené, jindy pak zcela mylné (jako kupříkladu označení československých legionářů za dezertéry z NĚMECKÉ armády). Spolu se stým výročím ruské revoluce se v naší televizi objevila celá řada dokumentárních snímků s touto tématikou různé úrovně, ale tento dvoudílný film k těm nejkvalitnějším rozhodně nepatří. ()
V ruské společnosti byla propast mezi dvěma jinými světy - městskou elitou a dělníky (což se nejvíce projevilo Stalinovou snahou potrestat ukrajinské rolníky hladomorem vývozem obilí do zahraničí).Po zrušení nevolnictví se společnost dělila na ty, kteří měli dlouhý vous a ty oholené. Tato proměna elitám nahoře nedocházela. Před revolucí bylo Rusko považováno za velmi stabilní, konzervativní společnost. Oficiálně existovaly stavy. Dělnická třída ne. Carský režim chtěl mít apolitickou masu a dělníky vytvářel. Společnost se začala měnit. Marxův kapitál se v Rusku stal bestselerem i když převládali rolníci. V roce 1872 se všech 500 vydání hned rozebralo a lámali si hlavu, proč to cenzura pustila. Předběhl i vydání Bible. Společnost zespod kvasila. V roce 1891 vypukl jeden z dalších hladomorů a otevřely se zas hranice mezi vousatými a nevousatými. Ukázalo se, že car to neuměl řešit. Jižní a střední Rusko bylo přelidněno. Nastoupil Mikuláš, 1905 první revoluce. Dělnictvo početně rostlo, ale mělo nízké platy a žádná práva. Buržoazie se revoluce zúčastnila také. Carova náboženská argumentace nezabrala... a konečně hlavní příčina další revoluce 1.světová válka - milion ruských životů a car to nezvládl týlově (hlad). Bylo 7 revolucí v jedné revoluci - pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho. Pokračování v tomto dokumentu. Nechápu myšlenkové pochody vojáků na lodi, kteří neutekli 13 km do relativně bezpečného Finska spolu s dalšími 8 tisící a byli popraveni. Alespoň se mohli u ohně před popravou ohřát... ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama