Need for Speed

Pro automaniaky to možná bude film roku (další díl RYCHLE A ZBĚSILE letos nakonec z nějakých "záhadných" důvodů nebude), pro fandy akčních filmů se jedná o neškodný průměr s celkem snesitelnou dvojicí hlavních postav (Imogen Poots byla poměrně příjemným překvapením) a slušným počtem dobře natočených automobilových honiček (kupodivu moc nevadí ani přemrštěná stopáž). Jasně, je to blbost pro děcka, ale i takovéhle filmy občas přijdou k chuti. ;) ___ Kdyby to vzniklo v 80. letech a ústřední roli by hrál Tom Cruise, mohla z toho v současnosti být podobná (gay) legenda jakou je dnes TOP GUN... :) 50 - 60 % (13.03.2014)

Je to blbina. Imbecilita vybraných scén (Black Hawk, vězeňský taneček) čpí z prvního filmového Need for Speed často nesnesitelněji než nadvakrát přetůrovaný Elemento. Navíc v tom "hrají" poměrně prkenní herci, a nepromyšlený scénář kdosi sepsal na veřejných záchodcích. Všech ptákovin jsem si plně vědom. Jenomže honičky šlapou, OST vibruje v ušních bubíncích hodinu po přetnutí finišové pásky, a celý je to vlastně jeden epickej "závod před závodem". Takže i když si může důvtipný divák nad logikou vatové story a trapnými momenty klidně ukroutit hlavu, dohromady to přitom ani na minutu nenudí. Furt se tam jezdí, furt..! Je to blbina. Blbina, kterou jsem si užíval plnými doušky, s úsměvem od ucha k uchu a pocitem, že tyhle jarní pokusy o plnohodnotný blockbustery vůbec nejsou k zahození. Aaron Paul padá po Breaking Bad do herecké žumpy, chce to další seriál. (10.03.2014)

"Cítím lásku, motory, oleje - to všechno jako jeden symbol." Patřím k těm nejadrenalinovějším týpkům, kteří si to se sešlápnutým plynem umí pořádně užít. Důkazem budiž skutečnost, že jsem v posledních letech nejméně dvakrát překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci a jednou jsem dokonce na dálnici odvážně zařadil trojku, ale to je jen pro ty největší hazardéry. Tobey samozřejmě není takovej bourák jako já, ale adrenalinu mi nabídl celkem dost a kdyby se logika příběhu několikrát nepřevalila přes kapotu, tak bych snad zařadil i čtvrtej hodnotící stupeň. (06.11.2014)

Sešlo se pár nezletilých nigga a řeklo si: "pojďte, přátelé, zahrajem si o tom takovou hru." Borci ze svého středu vybrali toho nejmladšího a poslali ho na emerickou obdobu Nürburgringu. No jasný - dle páně Laudy, narval meziplyn příliš drze a bodrý soupeř dokončil dílo zkázy. Po klukovi zbyly jen cihly, co měl přidělaný k botám, aby dosáhl na pedály. My to strašně žerem - takovej smutnej příběh ze života prostě jen tak nevidíš. Že? Naštěstí má tenhle ugrilovanej dárce orgánů brašuli, kterej umí pohladit fofrklacek o něco lépe a tak biják chytí druhý dech. Přes několik krásnejch záběrů na ubíhající krajinu a tři be be be betonový sloupy se dostaneme na závěrečný závod, který kupodivu pro těch pár, co vydrželi neusnout, skutečně vyvolá dojem z intra druhého dílu hry NFS. Brašule zastaví vytuněnou káru, vraha udeří džentlmentsky rukavičkami přes tvář a stočí to k majáku na konci světa a já říkám: "To mi polej záda vyjetým olejem!" Více kýčovitou slátaninu asi sotva v tuto dobu pohledáte, ale ty honičky aut za to možná i stojí. (29.09.2014)

Od hráčů pro hráče. Přesněji od lidí, kteří se prezentují jako hráči videoher (protože je to marketingově výhodné) pro diváky, které tito lidé za hráče považují (mladí muži z chudších poměrů a bez vysokého vzdělání, snící o tom, že budou na své řidičské schopnosti lovit krásné ženy). Waughnův film je možná jednou z nejdůslednějších herních adaptací a tak více než jiné herní adaptace obnažuje limity snahy jít fanouškům předlohy maximálně vstříc. Zápletka je podružná a slouží především jako nerušivý (ale nezbytný) podklad pro akční situace. Tuctové dialogy, přehrávání, infantilní humor a schématické situace ovšem na velkém plátně vyznívají podstatně rušivěji než v herních cut-scenes (ačkoli funkce zůstává totožná – možnost dát odpočinout očím a uším). Otrocké přejímání určitých formálních postupů z videoher (extrémně zpomalené „eye candy“ bouračky) zase nutně působí jako klišé, neboť herní designeři s oblibou chodí pro inspiraci do kina. Tím, že věrně napodobuje špatné napodobeniny filmů – namísto toho, aby více čerpal třeba z citovaného Bullitta nebo dalších sedmdesátkových akcí (jejichž znalostí se režisér umí akorát chlubit) – se Need For Speed stává dvojitým destilátem, který nemá žádnou specifickou chuť. Nemyslím si ale, že by šlo o špatný film, protože zadání (eskapistická automobilová zábava) naplňuje uspokojivěji než například hůře soustředěný poslední díl Rychle a zběsile. V rámci akčních mužských melodramat, která z logiky žánru musí obsahovat nerealistické, emocemi nikoli rozumem podmíněné jednání a do krajnosti vytůrované akční momenty, se tomu fakt nedá moc vytknout. Pro mne šlo o příjemnou intelektuální relaxaci, na níž jsem ocenil, že nevyžaduje větší duševní námahu než hraní libovolného dílu série. 60% (10.03.2014)