Nástrahy velkoměsta

Italská komedie vyprávějící o čtyřicetiletém farmáři Artemiovi (komik R. Pozzetto) ze zapadlé vesnice, kde žil celý život a který se rozhodl, že zkusí své štěstí ve městě. Nasedne tedy do svého traktoru a odjede do Milána. Následuje mnoho komických situací, při nichž zkouší najít práci, přijde o všechny své peníze a také o jediné zavazadlo a současně se seznámí s Angelou (Američanka D. Osterbuhr), mladou, zaneprázdněnou ženou, do níž se zamiluje. Tato dívka, fanynka Juventusu, k němu projevuje jistou náklonnost, ale Artemiovu nabídku k sňatku odmítne, neboť si chce užívat nezávislého života. Artemio neustále naivně opakuje, že ho čeka slibná budoucnost, slušnou práci však najít nemůže, a tak se pobouřen svými neúspěchy a neschopností se ve městě zabydlet, vrací zpět ke své matce do rodné vsi. Zde náchází svůj klid a své štěstí po boku Marie Rosy (S. Ambrosini), kterou dříve nepochopitelně odmítal, avšak po svém návratu tuto krasavici už neopustil. Líbila se mi i veselá úvodní píseň filmu. Režisérům F. Castellanovi a G. Mocciaovi se podařilo natočit velmi zábavnou, přímočarou komedii se skvělým R. Pozzettem, která milým a neurážlivým způsobem zobrazuje rozdíly mezi životem ve velkoměstě a na venkově. (23.04.2021)

Krásná vzpomínka ještě z dob socialistické České televize, kterou jsem si nedávno osvěžil. Koho by nerozesmály nesmrtelné hlášky jako: "Mám byt samý koutek", ""Kde jsi byl tak dlouho? - Byl jsem na druhé straně bytu" nebo "Při holení široce rozkročte nohy". Podle mě nejlepší smršť vtipu je nahuštěna do prvních asi 10-ti minut, zabírající jedno všední ráno od probuzení po odchod z domu hlavního hrdiny... (04.12.2008)

Uloha ako stvorena pre Fantozziho, ale aj Renato Pozzetto sa do tejto ulohy skvele hodil a ako klasicky smoliar tu aj on zazil spustu situacii, na ktorich som sa nasmial. Napriklad hned v uvodnej scene chudak kohut - budicek, strihanie nechtov na nohach, uschnuty chlieb a mnoho dalsich, ktore este nasledovali v meste. Je to jedna z mojich najoblubenejsich komedii z detstva a vidiet, ze aj dnes som sa na nej rovnako pobavil. ________ Renato Pozzetto - (Artemio) +++ Massimo Serato - (Rower) +++ Enzo Cannavale - (Slepý muz) +++ Donna Osterbuhr - (Angela) +++ Clara Colosimo - (Giovanna - Artemiova matka) +++ Renato D'Amore - (Fabbro) +++ Massimo Boldi - (Severino Cicerchia) +++ Hudba: Detto Mariano +++ (20.06.2011)

Venkovský sedlák poprvé a sám ve velkoměstě. Se svými trampoty uprostřed přetechnizovaného světa. S bratrancem, který je už po svém čerstvém návratu z vězení opět jednou nohou v kriminálu. S holkou, která tolik oplývá sympatiemi a krásou, jenomže když ona myslí a žije prostě úplně jinak... :o) Velice povedená komedie, která od začátku skoro pořád hýří vtipem. Nebo pokud jím zrovna tolik nehýří, tak minimálně nechává diváka v očekávání, co bude dál. Jednotlivá vyústění jsou leckdy předvídatelná, poselství ve stylu „jaké je to velkoměsto skažené, plné nebezpečí, zločinů a touhy po penězích, naproti tomu jaká je ta vesnice po všech stránkách čistá“ může vyvolat dojem dávno obehraného klišé a závěr ještě navíc nabírá rozměr agitky. Ale v tomto milém kousku mi to vůbec nevadilo, protože jednak to poselství má něco do sebe a tvůrci ho podávají (včetně onoho kontrastu mezi vesnicí a velkoměstem) s obrovským nadhledem. . . . V italských komediích mám minimálně dvacekrát více restů, než zhlédnutých kousků, ale Nástrahy velkoměsta mi dávají znát, že nemusel bych se jim pořád tolik vyhýbat, doporučený kousek mi tentokrát plně padl do noty. Spokojen a příjemně překvapen jsem byl i hlavním hercem (Renato Pozzetto), který svou roli skvěle odehrál s využitím osobitého minimalistického (a současně vtipného) výrazu. 80% (21.10.2020)

Pro mě dříve neznámá komedie, u které jsem se každou chvíli smál, ba okonce chytal záchvaty smíchu. Žádné laciné a nechutné vtipy. Téma sedláka, který se ve 40 letech rozhodne jet do města je skvělý nápad a film má svižné tempo, takže jsem se ani chvíli nenudil. Kam se na tohle hrabou trapné americké komedie dnešní doby? (03.05.2011)