Nástrahy velkoměsta

Stárnoucího chasníka Artemia (Renato Pozzetto) už přestává bavit se den co den brodit v hnoji, a jediné povytržení (kromě šeredné Marie Rosy) je vesnicí projíždějící vlak. A tak sebere rodinné úspory, a vydá se do velkoměsta, aby zde začal kompletně nový život. Jenže město, to není jen tak pro každého - a Artemiovi brzy ukáže, kdo je tu pánem ... Vedle Fantuzziho a Šimona a Matouše byl toto jeden z filmů, který jsem viděl na tisíckrát kopírovaných videokazetách, a některé scény jsme si pouštěli stále dokola a gagů se nemohli nabažit (například kompletní první čtvrthodina je naprosto úžasná - Mami, zapni televizi, podívám se na zprávy). Sice pak už kromě pár dalších vtípků (supermoderní miniaturní byt (kde se ovšem nesmí pořádat taneční zábavy) nebo přijímací řízení do pojišťovny) film začne trochu nudit, ale i tak jde stále o nadstandardní kus zábavy. Rád se na film kdykoliv podívám znovu... (07.12.2010)

NIektore sceny v tomto filme su neprekonatelne. Vlastne, uz hned v uvode pochopite, ze toto bude iny typ filmu. Z toho vyplyva, ze sa dost nasmejete. Fakt dost. A potom mi tiez date za pravdu, ze ta jeho "mestska" kočka bola riadne sexy. Osobne sa mi vsak vo filme najviac pacila ukazka tej premakanej interierovej architektury buducnosti. :) (24.06.2013)

Film byl pěkný, ale moc by mne potěšilo, kdyby alespoň jednou donesl té krásce ty kytky v pořádku. ;-) Renato Pozzetto je narozdíl od Paolla Villagia tak trochu suchar a tím u mě boduje. A nemyslím si že by tu zahrál burana, právě naopak, hrál tam velice srdečného člověka z vesnice. Taky bych nerad zapomenul na hlášku, že jednopokojáky došly, tak už mají jen dvou ... po dvou minutách zjistíte, jak jde ušetřit prostor v bytě. :-D (13.03.2008)

"Otče náš, jenž jsi na nebesích, doufám, že se ti daří dobře. Zato já tu prožívám peklo. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a pokud možno čerstvej." Artemio je boží. Když jsme se poznali, tak jsem za lístek do kina utratil nekřesťanskejch 6,- Kčs, ale byla to skvělá investice. Artemio mi totiž natrhl bránici traktorem ve městě, ve scénách s tučňákem, buranstvím s pojízdným kinem, modlením o déšť, moderním bytem i roznožkou při holení. Od tý doby jsme se potkali mnohokrát a já jsem přitom nikdy neztratil svůj infantilní smysl pro humor. (22.02.2018)

Artemio byl sympatický chlapík, takový nezkažený. Počítání vagónů u právě projíždějícího vlaku nemělo chybu. Takových parádních scén je plný film a nejsou v žádném případě trapné nebo dokonce absurdní. Všechno tu vyplývá ze situací, ve kterých se Artemio nachází. Je to velmi jednoduchý humor, který mi sedl přesně akorát. Konec je předvídatelný. Ale ono to vlastně ani jinak dopadnout nemohlo. (13.02.2012)