Malostranské humoresky

Matoucí a zavádějící je název filmu, přestože tvůrci to asi mysleli dobře. Obsah by nebyl zcela marný, ale ruší jej rádoby spojující vstupy s buldočkem, záběry do "nikam" a nevhodná hudba. Přitom všechny povídky spojuje osazenstvo hospody U černého vola. Celkově by byl děj i zajímavý, ale umělecké ztvárnění, snad snažící se navodit poetiku, působí spíše protikladně. Dojem zachraňuje také velice silné herecké obsazení. (13.12.2018)

Moje hodnocení je neobjektivní, proto jsem se dlouho vyhýbal jak hvězdičkám, tak komentáři. Měl jsem tu čest poznat osobně pana Karla Pecku, výjimečného člověka, podle jehož knihy je film natočen, seděl jsem u stolu štamgastů U černého vola a mám jako důkaz i fotku, vím, že tam pan Kemr chodil skutečně na pivo, a z FAMU znám všechny ty kluky, kteří to točili a kdoví, kde je jim dnes konec. Každá povídka je podaná jinak a asi nejméně se mi líbí Garden-Party, obě zbývající mají přesně ten feeling, tedy pocit, jaký Malá Strana a Nerudovka kdysi měly, když se tam lidi ještě znali, když tam byly hospody pro chudé umělce, a ne bohaté zahraniční turisty, a lidé tam skutečně bydleli a vídali se a povídali si, ne jako dnes, kdy jsou tam předražené kancly, a když nejsou turisti, nepotkáte tam ani nohu. Film má svou poetiku a je dnes vlastně svědectvím těch dávno ztracených let, 80. i 90., tohoto kdysi lidského místa. Kam se podobní lidé poděli a jsou vůbec ještě? Moje nejoblíbenější hláška je Nárožného povídání o tom, proč jako spisovatel detektivek na volné noze vstává ráno v pět, ačkoliv nemusí. Jinak film není ani tak o ději nebo akci, jako o pocitu (pocitech).Souhlasím s komentářem dr.fishe. (23.10.2020)

Je to zvláštní. Tři povídky, z nichž každá je úplně jiná, ale má shodné lokace a někdy i postavy. Dojem z toho mám, jako z každého povídkového filmu, dost roztříštěný, takže bych to měl rozebrat postupně: BULDOČEK - Asi nejlepší povídka z celého filmu. Ucelený děj nemá a vlastně se jedná jen o představení několika postav a jejich mikropříběhů, přičemž nejvýznamnější roli v tom všem hraje právě buldoček. Právě ale tahle lyrická koláž postav překvapivě funguje a má i příjemnou atmosféru něčeho, co už z pražských ulic a většiny hospod dávno vymizelo. (4*), POSLEDNÍ ŠTÍSKO PANA ŽORŽE - Tohle je zase pro změnu psychologické drama, s celkem depresivní atmosférou. Akorát jsem hlavního hrdinu moc nepochopil - SPOILERY manželku mu zdrhla do USA, ona chce, aby tam přijel za ní, on jí říká, že by si tam asi už nezvykl a i když ho komančové chtějí poslat za ní, pořád se tomu vyhýbá, ačkoli když zůstane v Československu, nečeká ho nic hezkého, pak má s nějakou jinou holkou sex, což skončí špatně a noc před odletem se strašně ožere a zemře KONEC SPOILERŮ. Asi jsem blbej, ale chtěl v Československu zůstat kvůli tomu, že by si jinde nezvykl, nebo proto, že by mu chybělo? Protože co chvíli jsem měl pocit, že je to z jiného důvodu. Tenhle námět bych ale rád viděl zfilmovaný i jako celovečerák, protože mě celkem zaujal. Škoda jen, že má slabý konec (3,5*) GARDEN-PARTY S VERNISÍŽÍ - Tohle je zase spíš filozofující a je v tom myšlenka, se kterou hodně souzním. Škoda jen, že to zabíjí nesympatické postavy a celkově nudné pojetí celého tématu. (2*) CELKOVÉ HODNOCENÍ: Má to zvláštní atmosféru a kouzlo staré Malé Strany, než se z ní stala jen turistická atrakce a její kouzlo už je jen hodně slabé, dívalo se mi na to dobře a každá povídka má něco do sebe, jenže i tak to na víc jak lepší 3* nevidím. Nevím ale proč, ten námět je mi sympatický a provedený je dobře, kor když ho dělali studenti FAMU. Lepší 3* (24.10.2020)

Poviedkový film zložený z troch poviedok, kde som pomaly ani nepostrehol prechod medzi prvou a druhou. Zato prechod medzi druhou a treťou bol až tak razantný, že to celku uškodilo. Celý film si kradne pre seba Karel Heřmánek a je to okrem jeho charizmy dané aj dobre napísanou postavou a tak trochu aj tým, že väčšina chlapov by tiež chcela byť tak obletovaná ženami ako Žorž. Garden-Party s vernisáží je už skôr kvázi- umeleckou pózou, kde sa okláňame od vykreslenia života jednotlivých postáv a dostávame sa k dôrazu na atmosféru a premyslenému komponovaniu záberov. Pre niekoho bude práve ona vrcholom filmu, pre mňa celok skôr rozbíja a dostáva ho niekam inam, kam pôvodne smeroval. 70% (15.12.2018)

Český povídkový film podle stejnojmenné knihy K. Pecky, jež se tematicky podobá tragikomickým Nerudovým Povídkám malostranským, avšak jednotlivé příběhy se odehrávají za normalizace. Film se skládá ze tří povídek od tří různých režisérů (Z. Gawlik, J. Pecha, J. Polišenský). V první povídce nazvané Buldoček se seznamujeme s hlavními aktéry, jež se scházejí v hospodě U černého vola. Ústředním momentem je konflikt, který vypukne mezi nezaměstnaný architektem Žoržem (K. Heřmánek), kterého živí jeho žena, jež emigrovala do USA a prostoduchým Z. Duškem. Duškovo fyzické napadení rezignovaného architekta a jeho následné vyloučení od stolu štamgastů je vykoupeno ochotou starat se o opuštěného psa, jenž se jednou nečekaně objevil v hospodě. Druhá, zřejmě nejzdařilejší povídka s názvem Poslední štěstí pana Žorže vypráví o návštěvě Heřmánkovy ženy J. Švandové a o ochotě příslušných úřadů poslat do za ní do Ameriky. Bezstarostný a bezpracný životní styl točící se kolem alkoholu, zahálky a žen však architektovi vyhovuje a odcestovat za svou ženou přes oceán odmítá. V okamžiku, kdy selže jeho pokus obstarat si u kamarádky psychiatričky fiktivní duševní chorobu, propadá zoufalství a jeho životní cesta končí tragicky. V závěrečné povídce jsou vybraní jedinci, umělci a intelektuálové chodící do oné stylové hospody, pozváni na zahradní slavnost s vernisáží kreseb k zámožnému a elegantnímu I. Rackovi. Trojice pozvaných hostů A. Goldflam, P. Nárožný a J. Kemr v jedné ze svých posledních rolí se setkává před svým odchodem s mladým drzounem V. Dlouhým, jehož neuctivé chování je korunováno noční roztržkou. Mladý nevychovaný holomek, z něhož se později vyklube tajný agent, je zde dáván do protikladu se starší, důstojnou generací těchto tří pánů. Jednotlivé povídky obsahují i mnohé minipříběhy z tohoto prostředí, jež bylo zachyceno velmi zajímavým a poutavým způsobem. V malé roli se objevil i autor předlohy K. Pecka, jenž hrál sám sebe a jeho obsazení vnímám jako milou poctu člověku, jehož život byl ukázkovým příkladem komunistické zvůle, neboť svá nejlepší léta strávil ve vězení nebo odloučením ze společnosti během normalizace. Kromě výše jmenovaných herců se u stolu štamgastů se scházela společnost ve složení V. Postránecký, R. Hrušínský ml. L. Kostelka či J. Synková. Dále se v tomto povídkovém filmu objevil P. Nový jako hospodský Marcel nebo M. Kuklová, jež po noci plné vášně představovala právě poslední štěstí nebohého pana Žorže. Díky velmi příjemné atmosféře a hereckému obsazení neváhám a hodnotím tento počin nadprůměrně. (12.07.2020)