Parádní číslo

Parádní číslo je trochu neparádním číslem hlavně Jiřího Lábuse, který sice v té době už byl relativně známý, ale přeci jen se mi jeho výkon, včetně mastných vlasů, nelíbil. Komedie stojí na trochu podivných radách Jindřicha Sládečka, které snad ani tehdy nebyli příliš rozumné. Samotná záměna by snad k humoru stačila, neboť právě od výměny skříní mi to přišlo nejvtipnější, ale motiv se svlékáním už bylo trochu moc. Zajímavé je, že komedii napsali Miloň Čepelka a Jiří Šebánek. Cimrmanologové jejichž práci jde ocenit právě nejvíc v divadle Járy Cimrmana. Od Miloně Čepelky jsem toho už viděl víc, ale zatím se mi jeho scénáře spíše nepozdávají. Na jedné banální, leč mnohdy vtipné, zápletce se snaží postavit delší humor a nastavět více vtipných situací, což se ale podle mě moc nedaří. (26.11.2020)

Začátek filmu byl docela utahaný, až jsem si říkal, že to bude další normalizační plk, přestože natočen tak kvalitním režisérem. Sledoval jsem více než (ne)děj příšerné oblečení té doby a kulisy s rekvizitami a vzpomínal, co si pamatuji z dětství - no, drátěného Rumcajse měl na zdi fakt asi každý. Ale po přesunutí děje do bytu manželů v krizi rozehrál scénárista vynikající situační komedii, která hýřila skvělými gagy a nápady, děj se pořádně zamotal a já jsem se bavil. Konec byl sice trošičku slabší, ale sám jsem si říkal, jakou vůbec pointu byl mohl takový film mít a na nic lepšího jsem nepřišel. Nakonec musím uznat, že máme fakt hezké holky, Sylvie Nitrová byla velice přitažlivá a já se divím Janu Vlasákovi, že...nic :-) (22.11.2012)

Já jsem si myslela, že Lábusovi říkají Sláveček a on to byl opravdu Sládeček. Ten manžel, kterého hrál Vlasák, byl ale flegmatik a přitom měl mladou a pěknou ženu. Byla jsem zvědavá jaká bude pointa a jak se to celé rozšmodrchá. Tenhle příběh stojí na hereckých výkonech Lábuse, Bohdalky a Karlíka. Ti tři to pěkně rozsvítili. Síťované bílé nátělníky byly hodně populární. Škoda začátku. (25.03.2015)

Rozvleklá hovadina, kde není jediná sympatická postava a všichni se chovají jako pošuci. Po rozpačitém dojmu ze "Stůj, nebo se netrefím" jsem Šebánkovi s Čepelkou jakožto scénáristům dal ještě jednu šanci, ale už asi naposled. Nevytrhlo to ani obsazení (Lábus tu je vyloženě odporný), a dost mě překvapilo, že pod tím není podepsán nějaký televizní průměrář, ale Krejčík. - - - V aranžérně se objevuje jedna nebo dvě dámy v brýlích, ale jsou to bohužel jen epizodky. (02.04.2020)

Bože to je blbý. Ale já s humorem pánů Čepelky a Šebánka obecně naějak neladím a pan Krejčík byl jeden ze sinusových režisérů- tu a tam výborná věc, ale pak zase hafo slaboty. V sedmdesátých letech točil málo, ale tohle je opravdu stejně nastavovaná kaše jako tehdy točily největší normalizační hvězdy. Pitvoření, mlácení hlavou do skříně, nebo alespoň ukopnutí si palce o skříň, Příběh je sotva na bakalářskou povídku, ale natažen je skoro na hodinu, aniž by k tomu byl důvod. Navíc tady nebyl žádný politický důvod, proč to natočit blbě, není to ani řemeslně dobré, střihy občas skřípou, líčení herců zezelenává, brr (26.01.2015)