Režie:
Xavier VillaverdeScénář:
Ana MarotoKamera:
Sergi GallardoHudba:
Eduardo MolineroHrají:
Àstrid Bergès-Frisbey, Álvaro Cervantes, Llorenç González, Marc Garcia Coté, Lluïsa Castell, Ana Cimini, Sonia Méndez, Marcel Tomàs, Marc Pociello (více)Obsahy(1)
Bruno je mladý študent ktorý vedie dlhoročný láskyplný vzťah s Carlou. Po stretnutí s Raiom sa však veci začnú komplikovať a Bruno začína objavovať svoju doposiaľ neznámu stránku sexuality. Carlu toto zistenie najskôr zničí, ale postupne mu jeho aférku začína tolerovať pre veľkú lásku, ktorú k nemu cíti. Vzniká tak zaujímavý milostný trojuholník plný prekvapení. (Mishqo)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
Láska je láskááá, když choděj kluci s klukama a holky s holkama a nebo taky všichni se všema :-) Netradiční trojúhelníček odehrávající se v mé oblíbené Barceloně, to už je něco co mě musí zaujmout. Celý tenhle příběh stojí na hlavních představitelích a Carla, Bruno i Rai byli naprosto boží a ve svých rolích famózní. A co se týče uvěřitelnosti toho jejich vztahového mixíku....proč ne, já to beru....jsou mladí, bezstarostní, nespoutaní, toužící si užívat, zažívat nepoznané, ochutnávat život a objevovat veškerá jeho zákoutí a třeba i slepé cesty. Může být, to vše k mládí patří a konec filmu se závěrečným tanečkem všech zúčastněných se moc povedl a jako pro Carlu úžasná věc, mít takové dva sexy hřebečky jen a jen pro sebe :-))) ()
Oni ti Španělé to prostě umí. Ne že by režisér Villaverde (pro mne první film by him) vymyslel nějaké světově originální téma, nicméně tím ,že obsadil kvalitní trojici herců a děj zasadil kam jinam než do Barcelony, stoupla kvalita celého snímku o hvězdu. Ze zmíněné trojice hlavních představitelů bych především vyzdvihl nesmírně charismatického Álvara Cervanta a doopravdy patetickou Astrid Berges-Frisbey, tito dva nám doufám v budoucnu předvedou podobné či ještě lepší výkony. Takže jo, já jsem si tenhle film užil a jak by řekl klasik - je to surrealitické, ale milé. ()
Neskutečně zmatený a místy hodně iritující film, který by mě opravdu naštval, nebýt toho poněkud dobře udělaného konce a závěrečné písně. Absolutně jsem v některých pasážích nechápal chování hlavních tří protagonistů a nedokázal jsem se vcítit do jejich problémů, což vedlo k tomu, že mě film chvílemi nudil a zdál se zdlouhavý. Samozřejmě chápu jejich vnitřní zmatek, ale čeho je moc, toho je moc. Neříkám, že se mi nelíbil námět, ale samotné zpracování bylo průměrné, jelikož se z toho dal udělat mnohem více úderný a autentičtější zážitek. Zkrátka pro mě do jisté míry celkem zklamání, které bylo, jak už jsem říkal, vykompenzováno zejména závěrem. ()
Nabízí se srovnávat tenhle film s Bertolucciho Snílky. Jenže Sex andělů je spíše bohužel takovou studentskou telenovelkou, která je po formální stránce neskutečně nudná (střihová skladba nabízí plno zbytečných momentů) a zhruba od poloviny filmu ubíjejícím způsobem překombinovaná (ač samotný děj tolik složitý není, způsob vyprávění ho zbytečně zamotává). Jediný důvod, proč jsem film pouštěl byla Àstrid Bergès-Frisbey a i po jeho konci je ona tím jediným, co stojí vůbec za řeč. 4/10 ()
Velké zklamání. Začíná to trochu obyčejně, potom se to zvrhne v cosi, co nevzbuzuje naprosto žádné emoce a končí to naprostým úletem nad úlety. V mnohém to připomínalo Tykwerův film Drei (2010), z něhož si Villaverdeův snímek ale bere jen určité motivy, které potom nedokáže už dál rozvíjet, jen vršit jednu banální scénu za druhou v domnění, že se jedná o bůhvíjak sofistikovaný pokus o nonkonformní pohled na lidskou sexualitu. Za mě určitě ne, přestože Álvaro Cervantes i Llorenç González jsou fakt luxusní borci. ()
Galerie (32)
Photo © IFC Films
Reklama