Dozvuky

,,Statečný Kalino, a ty statečný Kalino, pravdu chceš znát? A jsi si jistý že tě ta pravda neotráví?“  Ten příběh pogromu v Jedwabném znám už z divadelní hry  Tadeusze Słobodzianka Naše třída. Oproti této skvělé hře má film podobu jakésiho thrilleru či detektivky, v níž v roli „vyšetřujících“ vystupují dva bratři (Józef a Franciszek), mezi nimiž (kvůli emigraci jednoho z nich v 80 letech do Ameriky) jinak panují spíše napjaté vztahy. Napjaté vztahy od začátku panují i mezi Józefem a zbytkem vesnice. Musím přitom říct, že když jsem viděl obraz obilného pole se spoustou židovský náhrobků, vůbec jsem se tomu napětí nedivil a trošku jsem i dával za pravdu výtce Franciszka adresované Josefovi: „Proč se kurva staráš radši o mrtvé než o živé“. Ale jak postupně to napětí ve vesnici rostlo, mě film totálně vcucnul. A když už by se napětí dalo krájet, přišla (možná zbytečně rychle) překvapivá pointa a po ní ještě mrazivý závěrečný obraz ukřižování… Uff... (13.09.2022)

Po sasnalovskom Z diaľky to vyzerá pekne ďalší film o poľskom ľude, ktorý sa rád zmocňuje cudzieho majetku. Prekvapivo silný film o miliónkrát omletej téme, ktorému škodí len zbrklá réžia a zbytočné tlačenie na pílu. Ale istá prepiatosť sa dá tolerovať, keďže ide vlastne o takú oidipovskú tragédiu. Prekvapí aj dobre vybudovaný scenár a človeka poteší, že v strednej Európe je stále niekto, kto vie napísať vývojový vzorec s tajomstvom, bez toho, aby ste to tajomstvo neodhalili už na začiatku filmu. Veľmi pomohla kamera, vidno, že Edelman už má za sebou bohaté zahraničné skúsenosti. (12.12.2013)

Nie je jednoduché pátrať po minulosti a potom jej čeliť zoči-voči. Poľský príspevok dokáže odkrývať temnú minulosť postupne a obdivuhodne sa hraje s diváckymi emóciami. Tie sú vybičované ako aj atmosféra vidieka, kde sa príbeh odohráva. Zdá sa, že dedinské prostredie nám so zanovitými a tvrdými charaktermi v poľskom filme pripraví ešte nejedno prekvapenie. (14.04.2013)

Reziser Wladyslaw Pasikowski mi uz cosi hovori /Katyn/, ale tuna sa velmi nepredviedol. Na temu Zidov a Holokaustu tu bola natocena uz spusta snimkov, a tento rozhodne nepatri k tomu lepsiemu. Kalina sa vracia po X rokoch z USA spat do Polska a citi nenavistne pohlady na seba. To je asi cele, dalej sa tam nedeje nic, co by stalo za zmienku. Dlhe nudne zabery, priserne dialogy a priserne herecke vykony pochopitelne nepocitam. Takze som zas a opat rad, ze Polska kinematografia je na okraji nielen europskeho, ale aj svetoveho diania. A dufam, ze tam este aj sakramentsky dlho ostane. 40 % (20.01.2015)

Spravedlivý mezi národy je titul, jímž Izraelci oceňují ty, kteří během šoa nasadili své životy za záchranu Židů, ačkoliv k nim nepatřili. A dominují jim Poláci. Zároveň se ale v Evropě nenajde mnoho zemí, které by měly s antisemitismem větší problém než právě Polsko. A to se odráží i tady. Na jedné straně stojí vesničané, kteří chtějí ze zištných důvodů nechat minulost zakopanou tak hluboko, jak to jen jde a na té druhé dvojice bratrů, kteří mají pocit, že musí udělat to, co je správné. Pasikowski se postavil vládní garnituře, která tvrdí, že Poláci se nepodíleli na holocaustu a udělal to hodně nepříjemným způsobem. Vzhledem k rodinné minulosti sice pro mě nebyl problém příběh rozklíčovat celkem brzy, ale i tak mě z něho mrazilo a film mě přikoval k židli. Je mi na zvracení z toho, že kolik podobných vesnic se nejen v Polsku nachází a není a nebude vůle s tím něco udělat, i kdyby se mělo jednat jen o blbou pamětní desku a stejně tak z toho, jak je antisemitismus znovu na vzestupu a dá se říct že i v módě. Bravo Pasikowski a zároveň dobrý námět pro tuzemské filmaře. Zvěrstev u nás proběhlo dost a zdaleka se o nich nemluví tolik, jako o těch spáchaných na sudetských Němcích. 100% (23.09.2020)